Pokud vláda večer prohraje bitvu o podobě brexitu, budou předčasné volby, oznámil Johnsonův mluvčí

Pokud se britským poslancům podaří večer prosadit na program středečního jednání sněmovny zákon odmítající odchod Spojeného království z EU bez dohody, bude to znamenat předčasné volby. S ohledem na vývoj v Dolní sněmovně, kde konzervativní vláda v úterý ztratila většinu, to oznámil mluvčí premiéra Borise Johnsona. Pro vypsání voleb ovšem musí hlasovat dvě třetiny poslanců a není jisté, že se toto kvórum podaří získat.

Premiér Johnson před klíčovým střetem ohledně dalšího vývoje britského odcházení z EU poslancům řekl, že šance na brexitovou dohodu s Unií v posledních dnech vzrostla. Pokud však parlament zablokuje možnost brexitu bez dohody, veškerý pokrok přijde vniveč a oslabí to vyjednávací pozici Londýna, upozornil premiér. Členy Dolní sněmovny vyzval, aby zamýšlený návrh zákona proti brexitu bez dohody neschválili.

Johnsonův mluvčí později uvedl, že premiér iniciativu poslanců považuje za hlasování o důvěře vládě, a pohrozil předčasnými volbami. „Postoj premiéra je jasný. Jestliže poslanci budou hlasovat tak, že zničí vyjednávací pozici vlády, předají moc opozici, pak je dalším logickým vyústěním něco, co premiér nechce – volby,“ uvedl mluvčí, jehož citovala agentura Reuters.

Vzpurným konzervativním poslancům opět vzkázal, že budou vyloučeni z poslaneckého klubu, tedy fakticky ze strany, čímž skončí jejich politická kariéra.

Výsledek hlasování se očekává po 23:00 SELČ. 

  • Poslanci se pokusí prosadit zákon vylučující brexit bez dohody
  • Poslanci vyvolají hlasování o nedůvěře vládě
  • Vláda předloží návrh na vypsání předčasných voleb
  • Poslanci neudělají nic a nechají vládu vyjednávat o nové dohodě s EU

„Každý v této vládě dohodu chce,“ prohlásil odpoledne Johnson a zopakoval, že Spojené království odejde z EU 31. října stůj co stůj, tedy i bez dohody. Zákon proti brexitu, o kterém chtějí poslanci usilující o zablokování neřízené rozluky ve středu hlasovat, podle něj zemi „donutí prosit o další bezúčelný odklad“.

Ministerský předseda poslancům připomněl, že v minulosti třikrát odmítli dohodu o podmínkách odchodu z EU, kterou dojednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Stalo se tak především kvůli takzvané irské pojistce, která má zajistit hladký režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem.

Dohoda Mayové znovu na stole?

Poslanci se večer za pomoci rebelů z řad poslanců vládní Konzervativní strany, jejichž počet média odhadují na dvě desítky, pokusí prosadit, aby se ve středu na program Dolní sněmovny dostal návrh zákona proti neřízenému odchodu z EU. Norma obsahuje ustanovení o odkladu brexitu do ledna 2020, pokud vláda nedojedná s Bruselem novou dohodu nebo pokud parlament neschválí „divoký“ brexit.

Zákon by ještě musel projít horní komorou parlamentu, Sněmovnou lordů. Případnými dodatky by se podle deníku The Guardian musela poté znovu zabývat Dolní sněmovna. Podle informací politického editora BBC Nicholase Watta by mohli členové Sněmovny lordů loajální premiéru Johnsonovi připravit až 90 dodatků, aby poslance zdrželi.

Skupina 17 labouristických probrexitových poslanců podle BBC také zvažuje, že by ve středu požádala o opětovné projednání poslední verze brexitové dohody vyjednané expremiérkou Mayovou.

Před parlamentem se večer sešla demonstrace odpůrců brexitu
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Corbyn: Máme poslední šanci

Deník The Daily Telegraph ale uvedl, že vládní poslanci dostali příkaz vyklidit si lavice do čtvrtka. To podle něj znamená, že nastane očekávaná přestávka mezi zasedacími obdobími, kterou prosadil Johnson. Poslanci by se tak vrátili do práce až 14. října a měli by méně času na to pokusit se „divokému“ brexitu zabránit.

Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn proto poslance v úterý večer upozornil, že stojí před zcela zásadní volbou. „Je to naše poslední šance. Pokud nebudeme jednat dnes večer, možná už nebudeme mít další šanci. Ať už lidé hlasovali (v referendu) pro odchod, či setrvání, rozhodně nehlasovali pro zablokování demokracie,“ prohlásil Corbyn.

Vláda usiluje o zničující brexit, vysvětlil poslanec odchod z řad konzervativců

Řady konzervativních poslanců kvůli nesouhlasu s vládní brexitovou politikou opustil Philip Lee a přidal se k opozičním proevropským Liberálním demokratům.

„Dospěl jsem k závěru, že není možné, abych jako konzervativní poslanec sloužil svému obvodu a své zemi v jejich nejlepším zájmu,“ vysvětlil Philip Lee důvod pro opuštění Konzervativní strany. Vláda premiéra Johnsona podle něj „agresivně“ usiluje o „zničující brexit“ a zbytečně ohrožuje životy a živobytí lidí a vystavuje Spojené království riziku, že se rozpadne. Johnsonova vláda podle Leeho také „podkopává hospodářství, demokracii a roli (Británie) ve světě“. 

Philip Lee
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

V úterý odpoledne se sešli poslanci Dolní sněmovny na první schůzi po letní přestávce. Svého mandátu se nejprve ujala liberální demokratka Jane Doddsová, která v srpnu zvítězila v doplňovacích volbách v obvodu Brecon a Radnorshire. Johnsonovu vládu tím připravila o jedno křeslo v parlamentu a vládní většinu ztenčila na jeden hlas.

Poté, co Doddsová složila poslaneckou přísahu a premiér Johnson začal k poslancům hovořit, přisedl na lavici liberálům také poslanec Philip Lee, který záhy vydal prohlášení o odchodu z Konzervativní strany, jejímž byl členem od roku 1992 a od roku 2010 ji zastupoval v Dolní sněmovně.

Předsedkyně Liberálních demokratů Jo Swinsonová v prohlášení uvedla, že Lee sdílí s členy její strany odhodlání „zabránit katastrofálnímu brexitu bez dohody a zastavit brexit úplně“. Ztráta početní většiny ale neznamená, že by vláda automaticky padla, připomněla agentura DPA.

Poslanec Philip Lee opouští řady konzervativců a míří do opozičních lavic:

319 versus 320

V Dolní sněmovně je nyní podle BBC 309 hlasujících konzervativců, jejichž menšinový kabinet podporuje deset poslanců severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Dohromady tak mají 319 hlasů. Jsou mezi nimi ovšem i rebelující poslanci, kteří se mohou během hlasování přiklonit k opozici.

Ta nyní disponuje 320 hlasy, ovšem z řad opozičních labouristů by mohla zhruba dvacítka euroskeptických poslanců nakonec podpořit Johnsonovu vládu.

Z 650 členů Dolní sněmovny jedenáct poslanců nehlasuje. Severoirská republikánská strana Sinn Féin (sedm poslanců) se zasedání parlamentu v Londýně léta neúčastní, tradičně nehlasují také předseda sněmovny a jeho tři zástupci (nyní dva konzervativci a dva labouristé). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 59 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...