„Nikdo nehlasoval pro diktaturu.“ Britové protestovali proti kroku premiéra Johnsona

Tisíce lidí ve Velké Británii protestovaly proti rozhodnutí premiéra Borise Johnsona, který tento týden ohlásil několikatýdenní přerušení práce britského parlamentu před říjnovým termínem brexitu. Demonstranti se shromáždili nedaleko Johnsonova sídla v Downing Street 10 v centru Londýna, ale například i v Belfastu, Yorku a v dalších městech.

V britské metropoli se sešlo asi 10 tisíc protestujících, kteří vykřikovali hesla jako „Borisi Johnsone, styď se!“. Někteří drželi transparenty s nápisem „Zastavte puč!“ poukazujícím na to, že považují premiérův krok za ohrožení demokracie.

Podle organizátorů se měly protesty uskutečnit na více než třiceti místech po celé Anglii, Skotsku, ve Walesu i v Severním Irsku.

Corbyn: Johnsona nezvolili lidé, nemá mandát přerušit parlament

Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn vyzval stoupence strany, aby se protestů zúčastnili ve velkém. Tisícům přítomných na shromáždění ve skotském Glasgow řekl, že vzkaz Johnsonovi je jednoduchý: „V žádném případě. Je to náš parlament.“ Johnson, který se stal premiérem po hlasování konzervativců, nikoli po parlamentních volbách, nemá podle Corbyna mandát k přerušení práce parlamentu či k tomu, aby nechal zemi odejít z Evropské unie bez dohody.

V západoanglickém Exeteru se demonstrace zúčastnila i 55letá lékárnice Bridie Waltonová, která prohlásila, že šlo o její vůbec první demonstraci v životě. „Nikdo nehlasoval pro diktaturu,“ svěřila se agentuře AP a odsoudila přerušení práce parlamentu.

Londýnská demonstrace proti premiéru Johnsonovi
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls
"Zastavte puč," zní nápis na jednom z transparentů
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Johnson vyvolal na domácí politické scéně pobouření, když oznámil několikatýdenní přerušení práce britského parlamentu před termínem brexitu, který je 31. října. Kritici se snaží tento krok zvrátit soudní cestou, například soud ve skotském Edinburghu ale zablokování parlamentu odmítl předběžně zakázat.

Královna Alžběta II. ve středu na doporučení předsedy vlády nařídila, aby byla ve druhém zářijovém týdnu ukončena aktuální parlamentní schůze, přičemž nová má začít 14. října.

Na konci října má Británie vystoupit z EU, ať už s brexitovou dohodou, nebo bez ní, a nařízená parlamentní pauza tedy značně omezí zákonodárcům prostor na to, aby do brexitového procesu zasáhli. Řada poslanců ale dává najevo odhodlání konat, jakmile se sejdou po letní přestávce, což bude v úterý 3. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
18:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 2 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 13 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 13 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...