V kauze kolem vraždy Gruzínce v centru německé metropole se množí indicie, že za incidentem z minulého týdne stojí Moskva. Podle magazínu Der Spiegel má Rus podezřelý ze spáchání činu číslo pasu, jež ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU. Do Německa zřejmě odcestoval pod falešnou identitou. Kreml jakoukoli odpovědnost odmítá.
Vražda Gruzínce v Berlíně: Stopy vedou do Ruska, podezřelý přijel pod falešnou identitou, píše Der Spiegel
Čtyřicetiletý Zelimchan Changošvili přišel o život před týdnem ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína. V jednom ze zdejších parků ho podle svědků muž, který přijel na kole, dvakrát střelil do hlavy. Zbraň, kolo i paruku, kterou se maskoval, poté pachatel hodil do nedaleké řeky Sprévy.
Policie nedlouho po činu zadržela 49letého Rusa. Právě identitu tohoto muže obklopuje podle Spiegelu a investigativních organizací Bellingcat a The Insider řada podezření. Vadim Andrejevič Sokolov se podle údajů ve svém vízu narodil v Irkutsku na Sibiři a bydlí momentálně v Petrohradu.
V ruském pasovém registru ale nikdo takový přihlášen není. Nikdo s tímto jménem, datem a místem narození se nenachází ani v registru řidičů. Číslo pasu Sokolova navíc ukazuje na část ruského ministerstva vnitra, která už v minulosti vydávala dokumenty vojenské tajné službě GRU.
Spiegel tato fakta hodnotí jako závažné indicie, že za vraždou může stát právě GRU. Zároveň ale magazín poznamenává, že existují rovněž indicie, které ukazují na to, že Sokolov zřejmě nebyl přímým zaměstnancem této tajné služby. Má na sobě totiž vícero tetování a podle ruských zdrojů je tedy nepravděpodobné, že by ho GRU přímo zaměstnala, protože by byl poměrně snadno poznatelný.
K podezření přispívá i to, že Sokolov v žádosti o vízum špatně a neúplně vyplnil svou údajnou petrohradskou adresu. V hotelu v Paříži, kde měl být před cestou do Berlína, si na něj zase vůbec nevzpomínají recepční. V berlínském hotelu, kde bydlel, se zase našel větší obnos peněz v hotovosti. Letenku zpět do Ruska měl rezervovanou hned na první den po vraždě.
Pokud se nakonec skutečně potvrdí, že za vraždou stála Moskva, může to mít dramatické následky pro německo-ruské vztahy podobné dopadům na britsko-ruské vztahy po loňském pokusu o zabití bývalého ruského agenta Sergeje Skripala nervovou látkou novičok v Salisbury. Za tímto útokem stála podle evropských zemí Moskva.
Německé bezpečnostní složky už dříve uvedly, že prověřují také „hodnověrnou teorii“, podle níž za vraždou stojí čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který si prý vede „seznamy lidí určených k likvidaci“ a na vraždě mohl spolupracovat s ruskou tajnou službou.
Ruský server Newsru.com v této souvislosti napsal, že se rozhodně nejedná o první vraždu Čečenců spáchaných ruskými tajnými službami. Rukou atentátníka zemřeli čečenští exprezidenti Džochar Dudajev a Aslan Maschadov. V Kataru byl v roce 2004 zavražděn Zelimchan Jandarbijev, o pět let později v Rakousku také Umar Israilov. Několik vražd Čečenců se odehrálo i v tureckém Istanbulu.
Gruzínec bojoval proti ruskému vlivu
Politickému motivu činu nahrává i fakt, že Changošvili v Gruzii úzce spolupracoval s tamními tajnými službami, bojoval v Čečensku a dlouhodobě vystupoval proti pronikání ruského vlivu do země. Poté, co se ho někdo pokusil zastřelit, se přestěhoval na Ukrajinu. I zde spolupracoval s bezpečnostními složkami a také zde čelil pokusu o likvidaci.
Následně dorazil do Německa, kde jej úřady krátce sledovaly jako podezřelého islamistu, později ale toto podezření opustily. Changošvili si v Německu zažádal o azyl, podle serveru WDR ale byla jeho žádost zamítnuta a Gruzínec měl být deportován.
