Stovky tisíc lidí v Hongkongu se znovu vydaly demonstrovat proti vládě. Mají dva hlavní požadavky: úplné stažení návrhu zákona na vydávání stíhaných lidí do pevninské Číny a vytvoření nezávislé komise, která by vyšetřila policejní násilí při dřívějších protestech. Po konci protestu se někteří vydali k úředním budovám, na které útočili. Policie je rozháněla slzným plynem a gumovými projektily. Demonstranty napadli i maskovaní lidé s tyčemi.
Organizátoři si stěžovali, že policie povolila pouze krátkou trasu protestního pochodu a že jeho konec stanovila v hustě obydlené čtvrti Wan Chai, odkud se budou masy lidí obtížně rozcházet. Policie se chtěla opatřením vyhnout tomu, aby demonstranti procházeli kolem sídla vlády a parlamentu, kde se dříve několikrát střetli s policií. Budovy stejně nechala ohradit dva metry vysokými zábranami.
Poté, co průvod došel do cíle, se lidé odmítli rozejít a mnoho z nich pokračovalo k různým úřadům ve městě. Na styčný úřad Číny, který symbolizuje moc tamní komunistické strany, demonstranti házeli vejce, sprejem poničili bezpečnostní kamery a čínský státní znak pocákali černým inkoustem. Jiní protestující vysklili okna policejní služebny házením cihel.
Další lidé se usadili na důležitých křižovatkách v centru města a s pomocí kovových zábran zablokovali dopravu. „Svobodný Hongkong! Demokracii teď!“ skandovali podle agentury AP účastníci demonstrace.
Demonstranty se snažili rozehnat policisté, kteří při tom použili slzný plyn a stříleli gumovými náboji. Jak popsala agentura Reuters, v oblasti se neustále ozýval zvuk policejních sirén i houkání sanitek. Podle záběrů místních médií protestující u nádraží napadli neznámí maskování lidé oblečení v bílém, kteří byli vyzbrojení tyčemi. Jednou z napadených byla i novinářka.
Podle organizátorů se protestního pochodu zúčastnilo 430 tisíc lidí, policie však účast odhadla jen asi na třetinu tohoto počtu.
Sedm týdnů
V bývalé britské kolonii se konají demonstrace už sedm týdnů. Jejich spouštěčem byl návrh zákona o extradici stíhaných lidí do pevninské Číny. Obyvatelé autonomního Hongkongu se totiž obávají účelových a zmanipulovaných procesů vedených justicí podřízené autoritářské komunistické vládě. Postupně však přerostly v širší požadavky na zachování demokratických výdobytků, zejména pak svobody vyjadřování a nezávislosti soudnictví.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová sice po vlně nevole právní normu označila za mrtvou, návrh ale formálně nezrušila.
V sobotu vyšly do ulic desetitisíce stoupenců hongkongské vlády, kteří protestovali proti násilí demonstrantů a vyjadřovali podporu místní policii. I v neděli byla podle hongkongského deníku South China Morning Post v místech protestů přítomna skupina postarších aktivistů, kteří rozdávali – z většiny mladým – demonstrantům květiny a vyzývali je, aby šli domů.
