Chceš-li mír, připravuj válku, vysvětluje Kyjev přesun jednotek

Kyjev/Moskva – Za nadějný signál mírového řešení dnes ukrajinský prezident Petro Porošenko označil fakt, že z Ukrajiny prý odešly více než dvě třetiny ruských vojáků. Se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem vyjádřili spokojenost s tím, že na východě země stále trvá příměří, které zástupci Kyjeva a proruských separatistů uzavřeli v pátek v Minsku. Přeskupování ukrajinských jednotek na východě země není podle Porošenka přípravou na útok, ale snahou o posílení obrany. „Chceš-li mír, chystej válku,“ zní zdůvodnění. Podle OBSE budou klid zbraní brzy monitorovat bezpilotní letouny.

„Poslední informace od našeho hlavního vedení rozvědky zní, že 70 procent vojsk Ruské federace se stáhlo přes hranice. Dává to další naději na to, že mírové iniciativy mají dobré vyhlídky,“ řekl Porošenko na dnešním jednání vlády. Mezitím ovšem podepsal zákon, který umožní uvalit sankce na ruské společnosti nebo představitele podporující separatisty. 

NATO dříve odhadovalo, že na Ukrajině po boku proruských separatistů působí více než tisícovka ruských vojáků, sami povstalci hovořili o třech až čtyřech tisícovkách „dobrovolníků“. Rusko vyslání ruských vojáků na Ukrajinu popírá, stejně jako vyzbrojování rebelů. Mezi Kyjevem a separatisty nyní platí křehké příměří.

Výměna zajatců se odkládá

Proruští povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky dnes oznámili, že odkládají na čtvrtek chystanou výměnu zajatců s ukrajinskou armádou, s níž rovněž počítá dohoda o příměří. Dnes mělo být na Ukrajině předáno po 36 zajatcích z obou stran, příčina odkladu není jasná. Rebelové dříve také slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků. Na oplátku očekávají, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes popřelo tvrzení separatistů, že drží v zajetí asi 2 000 ukrajinských vojáků, zřejmě z dříve obklíčených jednotek. Počty zajatců upřesněny nebyly.

Příměří na Ukrajině budou brzy monitorovat drony

Úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a švýcarský prezident Didier Burkhalter dnes v Praze oznámil, že pro monitorování situace na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem použije OBSE brzy bezpilotní letouny. Burkhalter dorazil do České republiky na zahájení 22. Ekonomického a enviromentálního fóra OBSE. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po jednání s ním řekl, že švýcarský prezident považuje český postoj v otázce protiruských sankcí za rozumný a přiměřený. „Sankce nejsou náhradou strategie,“ dodal Zaorálek.

Nahrávám video
OBSE pošle drony na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Porošenko: Chceš-li mír, nesmí ti zvlhnout střelný prach

Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka Rusko už stáhlo z Ukrajiny asi 70 procent svých vojáků, což posiluje naděje na mírové urovnání. Také Kreml dnes vyjádřil uspokojení nad dosavadním průběhem příměří.

Přeskupování ukrajinských vládních jednotek na východě země podle ukrajinského prezidenta není přípravou na útok a ofenzívu, ale snahou o posílení obrany ukrajinského území. „Chceme mír. Ale chceš-li mír, nesmí ti střelný prach zvlhnout,“ citovala ukrajinského prezidenta ruská tisková agentura TASS. „Chceš-li mír, chystej válku,“ uvedl na zasedání ukrajinského kabinetu i ministr obrany Valerij Heletej. Zdůraznil, že ukrajinští vojáci nyní nesmějí opominout příležitost všestranně posílit svou obranyschopnost na východě země, protože nelze vyloučit, že příměří nevydrží. Jak uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas, stále jsou na východě Ukrajiny slyšet přestřelky, ve srovnání s předchozími dny však jsou jen sporadické.

Ukrajinské úřady dnes oznámily první oficiální údaj ohledně počtu padlých v „kotli“ u Ilovajska: podle generálního prokurátora v obklíčení zahynulo „nejméně 200 lidí“, vesměs z jednotek dobrovolníků. Přesné údaje však stále nejsou k dispozici. Porážku vládních sil u Ilovajska vyšetřuje parlamentní komise i vojenská prokuratura.

Porošenko navrhuje decentralizaci, trvá ale na unitárním státu

Připravovaná decentralizace ukrajinské státní správy, která počítá se zvláštní statusem pro proruská povstalecká území, nepředpokládá podle Porošenka žádné změny v otázce státní svrchovanosti a územní celistvosti. Příslušný návrh zákona je podle hlavy státu hotov a příští týden bude předložen parlamentu.

Decentralizace státní správy je úhelným kamenem minských dohod z minulého týdne; formulace pasáží o budoucím vnitropolitickém uspořádání jsou ale podle ukrajinských médií tak volné, že umožňují prakticky jakoukoli interpretaci. Kyjev trvá na tom, že nové uspořádání se nijak nedotkne centrálních pravomocí ukrajinské vlády a nepočítá ani se státní formou federace. „Zůstáváme jednotným, unitárním státem,“ potvrdil Porošenko.

Stejně rezolutní jsou ovšem i vůdci vzbouřenců. „Nejvyšší sovět“ samozvané Doněcké lidové republiky schválil usnesení, jímž zavázal povstalecké vyjednavače prosazovat pouze nezávislost na Kyjevu. Šéf luhanské „lidové republiky“ Igor Plotnickij řekl, že separatisté od myšlenky státní samostatnosti v žádném případě neustoupí. „Obyvatelé Donbasu se vyslovili pro nezávislost našich republik a návrat k dřívějšímu stavu už není možný,“ řekl Plotnickij. V řadách separatistů se také projevují rozpory, pokud jde o taktiku vyjednávání s Kyjevem. Militantní tvrdé jádro prý odmítá jakékoli kontakty s ukrajinskými úřady a dohodu z běloruského Minsku neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 6 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...