Dědic německého trůnu neuspěl ve sporu o hrad. Rheinfels po abdikaci císaře Viléma patří městu

Pruský princ Georg Friedrich neuspěl u německého soudu s nárokem získat do vlastnictví zříceninu hradu Rheinfels, který jeho rodu patřil do roku 1918. Informovala o tom agentura DPA. Soud v Koblenci rozhodl, že hrad bude i nadále v majetku města Sankt Goar v Porýní, a nedal tak za pravdu prapravnukovi posledního německého císaře Viléma II. Ten tvrdil, že město porušilo podmínky, za nichž hrad v roce 1924 získalo. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat k vyšší instanci.

Zřícenina hradu Rheinfels
Zdroj: ČTK Autor: Hans-Joachim Rech

Zřícenina původně středověkého hradu Rheinfels se nachází na skalnatém ostrohu na levém břehu Rýna ve spolkové zemi Porýní-Vestfálsko. Hrad od 19. století vlastnil rod Hohenzollernů, jehož hlavou je nyní 43letý princ Georg Friedrich. Když se po abdikaci císaře Viléma v roce 1918 rozpadlo Pruské království, připadl hrad úřadu, který na ministerstvu financí spravoval nemovitosti původně vlastněné královským rodem. Ten pak majetek v roce 1924 převedl na město Sankt Goar.

Město ovšem hrad získalo s podmínkou, že jej nikdy neprodá, což podle prince Georga Friedricha porušilo. Uzavřelo totiž v roce 1998 smlouvu s hotelem, který poblíž hradu stojí, na 99letý pronájem areálu s možností dalšího prodloužení. To se podle žalobce prakticky rovná prodeji.

Soud nicméně uvedl, že pruský princ se o hrad soudit nemůže, protože jej úřady po roce 1918 získaly do svého majetku nikoli jako soukromé vlastnictví rodu Hohenzollernů, ale vzhledem k rozpadu monarchie jako majetek se zvláštním právním postavením.

Princ Georg Friedrich se narodil v roce 1976 v Brémách a je synem pruského prince Ludvíka Ferdinanda ml. a hraběnky Donaty von Castellsko-Rüdenhausenské. Nyní žije v Berlíně spolu se svou ženou, kněžnou Žofií Pruskou.

Podle dynastických pravidel je nynější hlavou hohenzollernské dynastie. Němečtí monarchisté ho proto považují za následníka na německý a pruský trůn. AP nicméně již dříve poznamenala, že i když Němci horlivě sledují dění na evropských královských dvorech, na svou vlastní aristokracii se dívají skepticky.