Zuzana Čaputová se dva a půl měsíce po vítězství ve volbách oficiálně ujala úřadu slovenské prezidentky. Krátce po poledni složila ústavou předepsaný slib do rukou šéfa ústavní soudu. V inauguračním projevu zdůraznila, že nepřichází vládnout, ale sloužit. Vyslovila se pro prosazení principu právního státu v běžném životě, vyzdvihla význam členství země v Evropské unii i v NATO. Slovensko podle ní po pádu komunistického režimu zvládlo mnohé, ne na vše ve své historii ale může být hrdé.
Nepřišla jsem vládnout, ale sloužit, slíbila Slovensku prezidentka Čaputová
„Slibuji, že se budu snažit povznést nad osobní útoky a nezapomínat na to, že tu nejsem kvůli nim, ale kvůli službě lidem,“ řekla prezidentka před poslanci shromážděnými v sídle Slovenské filharmonie v centru Bratislavy. Přihlásila se tak znovu k nekonfrontačnímu stylu, kterým vedla předvolební kampaň.
Zdůraznila, že veškeré příkazy, kterými se hodlá ve své funkci řídit, vyplývají výhradně ze slovenské ústavy. „Důvěru, kterou jsem od vás dostala, chápu tak, že důvěřujete i mému úsudku.“
„Nikdo není tak důležitý a vlivný, aby stál nad zákonem“
Podle nové hlavy slovenského státu se musí stát minulostí, že si instituce a lidé nedokážou poradit s korupcí a s nedotknutelností vybraných osob. „Dokázali jsme se již velmi daleko posunout v transparentnosti, ale zaostali jsme a stále zaostáváme v uplatňovaní zodpovědnosti,“ řekla. Příliš mnoho lidí na Slovensku oprávněně nabylo dojmu, že neplatí beze zbytku, že nikdo není tak důležitý a vlivný, aby stál nad zákonem, dodala.
„Pocit společenské nespravedlnosti zesílil a nabyl dvou podob – podoby volání po změně a po slušnosti, ale i podoby hněvu na systém. Tento hněv je v mnohém oprávněný, ale pokud bychom mu jako společnost podlehli, vůbec bychom si tím nepomohli,“ uvedla.
Slovensko podle Čaputové zvládlo rozdělení československé federace, nutné ekonomické reformy i začlenění do EU, byť v integračním procesu zaostávalo za Českem, Maďarskem a Polskem, a dnes jako jediná ze čtyř středoevropských zemí je členem eurozóny. Při výčtu důležitých historických okamžiků prezidentka opakovala heslo „Zvládli jsme to“.
Ocenila, že k zásadním změnám ve společnosti došlo vždy bez násilí a nepokojů, a to včetně loňských protestů v reakci na vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, které byly největší od takzvané od sametové revoluce v roce 1989. V zájmu řešení politické krize po zmíněné dvojnásobné vraždě odstoupil z funkce předsedy vlády Robert Fico.
V projevu Čaputová označila Evropskou unii za životní a hodnotový prostor Slovenska a NATO za obranný a bezpečnostní pilíř země. „Musíme jako země udělat všechno, co je v našich silách, aby se tento prostor a jeho opěrný pilíř uchovaly a posilovaly. Nejdůležitější globální problémy, které se nás týkají, nemůžeme vyřešit jen vlastními silami a samostatně,“ řekla. Vyslovila se rovněž pro zpomalení a zvrácení globální změny klimatu.
Stejně jako po svém zvolení poděkovala Čaputová na závěr projevu v jazycích všech národností žijících na Slovensku: „Ďakujem. Köszönöm. Ďakuju šumňi. Děkuji. Paľikerav.“
Potlesk i výkřiky „hanba“
Ceremoniálu se kromě poslanců, členů vlády, bývalých prezidentů zúčastnili diplomaté a další hosté. Stejně jako v minulosti ani tentokrát nebyli na inauguraci pozváni zahraniční státníci.
Při příjezdu Čaputové k budově Reduty, kde se ceremoniál konal, část přítomné veřejnosti tleskala, ozvaly se ale také výkřiky „hanba“.
Prezidentka převzala palác a pohostila seniory
Po složení slibu se prezidentka, která je podle ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil, zúčastnila vojenské přehlídky. Následně se špalírem lidí pěšky vydala na ekumenickou pobožnost do nedaleké katedrály sv. Martina, která byla v někdejším Uhersku korunovačním kostelem.
Odpoledne Čaputová symbolicky převzala Grassalkovičův palác v centru Bratislavy, sídlo hlavy slovenského státu. Na nádvoří ji vítal její předchůdce v prezidentské funkci Andrej Kiska. Čaputová pak sama absolvovala přehlídku čestné prezidentské stráže po rozvinutém červeném koberci a ve svém novém působišti přivítala několik desítek seniorů, které pozvala na slavnostní oběd.
Později položila věnec k památníku Brána svobody, který pod hradem Devín u soutoku Dunaje a Moravy připomíná čtyři stovky lidí, kteří zemřeli při pokusu o útěk z komunistického Československa do západních zemí přes přísně střežené hranice. „Je to velmi důležité místo pro novodobou historii Slovenska. Je důležité, abychom na něj pamatovali. Letos bude 30. výročí pádu železné opony,“ řekla Čaputová.
Následně se prezidentka přesunula na jeden z hřbitovů v širším centru slovenské metropole, kde položila kytici k hrobu exprezidenta Michala Kováče.
Kováč byl hlavou slovenského státu v letech 1993 až 1998. Během výkonu prezidentské funkce kritizoval tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, za jehož vlády čelilo Slovensko výtkám ze zahraničí kvůli deficitu demokracie a také vypadlo z první vlny rozšiřování NATO.
V žebříčku důvěryhodnosti je Čaputová druhá za Pellegrinim
Pětačtyřicetiletá Čaputová v rozhodujícím kole prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, kterého podporovala nejsilnější vládní strana Smer-SD. Kiska, jenž v dubnu ohlásil založení politické strany, se o znovuzvolení na druhé pětileté funkční období neucházel a před prezidentskými volbami vyjádřil podporu Čaputové.
Čaputová skončila v nejnovějším průzkumu důvěryhodnosti slovenských politiků na druhém místě za premiérem Peterem Pellegrinim. Dříve nejdůvěryhodnější slovenský politik Kiska se v sondáži agentury Focus propadl na pátou příčku.