Polsko postaví kasárna pro tisícovku amerických vojáků, řekl Trump po jednání s Dudou

Spojené státy a Polsko dojednávají přesun nejméně tísíce amerických vojáků z Německa do Polska. Pro vojáky budou vybudována kasárna, náklady ponese Polsko. Při setkání s prezidentem Andrzejem Dudou to v Bílém domě řekl Donald Trump. Americký prezident doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk. Oba státy podepsaly dohodu o dodávkách kapalného plynu za osm miliard dolarů.

Americký prezident dále pochválil záměr Varšavy koupit v USA dvaatřicet letounů F-35, o němž Polsko informovalo koncem května. Páteř tamního letectva v současnosti tvoří stíhačky F-16 americké výroby. Trump slíbil, že navštíví Polsko, termín ale ještě nebyl dohodnut. Stát by se tak ale mohlo už letos v září při akcích spojených s 80. výročím začátku druhé světové války.

Další detaily dohody žádná ze stran neoznámila. Dudův kancléř Krzysztof Szczerski podle agentury PAP řekl, že prezidenti se dohodli na podmínkách smlouvy o „zvýšené přítomnosti“ amerických vojáků v Polsku. Podle amerických zdrojů vyšle Pentagon kromě vojáků i letku dronů Reaper.

O vojenské spolupráci bude podle Szczerského podepsána politická dohoda. „Obsahuje veškeré prvky potřebné k dojednání kvalitativní i kvantitativní změny přítomnosti amerických jednotek v Polsku v rámci sil NATO.“ 

Američtí vojáci nyní v Polsku nejsou rozmístěni trvale, v rámci rotace sil NATO jich tam je v průměru okolo čtyř a půl tisíce. Na stejném principu udržuje NATO i posádky v pobaltských zemích.

Nahrávám video
Události ČT: Budoucnost amerických vojáků v Polsku
Zdroj: ČT24

Trump: Trvalou americkou základnu vybuduje Polsko

Trump před jednáním s Dudou hovořil až o dvou tisícovkách amerických vojáků, kteří by mohli být do Polska přesunuti z Německa. Počet amerických vojáků na evropském kontinentu by se tak nezvýšil. Rozhodnutí ale podle amerického prezidenta dosud nepadlo.

Varšava řadu měsíců ve Washingtonu lobbovala za vytvoření stálé americké vojenské základny na svém území, náklady ale nakonec podle Trumpa ponese samo. Polsko se o přechod na trvalý režim snaží od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. 

Duda je v Bílém domě v krátké době už podruhé. Při setkání s Trumpem loni v září prohlásil, že jeho země je připravena investovat do vybudování trvalé americké vojenské základny na polském území dvě miliardy dolarů (přes 45 miliard korun). Základna by se podle Dudy dokonce měla jmenovat Fort Trump.

Peníze by ale podle analytiků měly jít spíše do modernizace stávající polské armádní infrastruktury. „Stěhování velké základny je samozřejmě velmi drahé. V Polsku na to nemáme peníze a Američani také nejsou nadšení tím, že by měli tyto peníze poskytnout,“ podotkla dříve Edyta Żemła, vojenská a armádní analytička.

Pentagon měl podle informací agentury AFP vůči polským plánům určité výhrady. Tvrdil, že prostor navrhovaný pro základnu polskou stranou je nedostatečný pro výcvik jednotek, zejména dělostřelectva. Zcela zásadní nespokojenost s plánem na vybudování stálé základny USA podle očekávání vyjádřila Moskva. 

Duda: Demokracie je v Polsku v pořádku

Prezident USA nijak nenaznačil, že by předmětem jeho besedy s Dudou byla vnitropolitická situace v Polsku, kterou kritizují bruselské instituce EU. Při setkání s Trumpem v Bílém domě Duda na dotazy novinářů ohledně stavu demokracie v Polsku reagoval podrážděně.

„Někdo vás podvedl. S demokracií není v Polsku žádný problém, doopravdy. Všechno je skvělé,“ prohlásil polský prezident. Trump ho podpořil slovy „to jsem také slyšel“. Že by Polsko ustupovalo od demokratických principů, prý šéfa Bílého domu neznepokojuje.

Na tiskové konferenci Duda obhajoval kontroverzní soudní reformu, kterou v Polsku prosazuje konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost. Hájil zejména údajnou nutnost reformy ústavního soudu, která podle Evropské komise v Polsku ohrozila základní unijní hodnoty. „Neopakujte stereotypy,“ poradil prezident novinářům.

Trump doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk, ačkoli například Česko či některé další země střední a východní Evropy v něm jsou zahrnuty už od roku 2008. Nevyloučil, že se tak stane už během příštích devadesáti dnů. Řekl rovněž, že oba státy podepsaly dohodu o dodávkách dvou miliard kubíků amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Budou spolupracovat i v jaderné energetice. V Polsku dosud žádná jaderná elektrárna nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 55 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...