Polsko postaví kasárna pro tisícovku amerických vojáků, řekl Trump po jednání s Dudou

Spojené státy a Polsko dojednávají přesun nejméně tísíce amerických vojáků z Německa do Polska. Pro vojáky budou vybudována kasárna, náklady ponese Polsko. Při setkání s prezidentem Andrzejem Dudou to v Bílém domě řekl Donald Trump. Americký prezident doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk. Oba státy podepsaly dohodu o dodávkách kapalného plynu za osm miliard dolarů.

Americký prezident dále pochválil záměr Varšavy koupit v USA dvaatřicet letounů F-35, o němž Polsko informovalo koncem května. Páteř tamního letectva v současnosti tvoří stíhačky F-16 americké výroby. Trump slíbil, že navštíví Polsko, termín ale ještě nebyl dohodnut. Stát by se tak ale mohlo už letos v září při akcích spojených s 80. výročím začátku druhé světové války.

Další detaily dohody žádná ze stran neoznámila. Dudův kancléř Krzysztof Szczerski podle agentury PAP řekl, že prezidenti se dohodli na podmínkách smlouvy o „zvýšené přítomnosti“ amerických vojáků v Polsku. Podle amerických zdrojů vyšle Pentagon kromě vojáků i letku dronů Reaper.

O vojenské spolupráci bude podle Szczerského podepsána politická dohoda. „Obsahuje veškeré prvky potřebné k dojednání kvalitativní i kvantitativní změny přítomnosti amerických jednotek v Polsku v rámci sil NATO.“ 

Američtí vojáci nyní v Polsku nejsou rozmístěni trvale, v rámci rotace sil NATO jich tam je v průměru okolo čtyř a půl tisíce. Na stejném principu udržuje NATO i posádky v pobaltských zemích.

3 minuty
Události ČT: Budoucnost amerických vojáků v Polsku
Zdroj: ČT24

Trump: Trvalou americkou základnu vybuduje Polsko

Trump před jednáním s Dudou hovořil až o dvou tisícovkách amerických vojáků, kteří by mohli být do Polska přesunuti z Německa. Počet amerických vojáků na evropském kontinentu by se tak nezvýšil. Rozhodnutí ale podle amerického prezidenta dosud nepadlo.

Varšava řadu měsíců ve Washingtonu lobbovala za vytvoření stálé americké vojenské základny na svém území, náklady ale nakonec podle Trumpa ponese samo. Polsko se o přechod na trvalý režim snaží od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. 

Duda je v Bílém domě v krátké době už podruhé. Při setkání s Trumpem loni v září prohlásil, že jeho země je připravena investovat do vybudování trvalé americké vojenské základny na polském území dvě miliardy dolarů (přes 45 miliard korun). Základna by se podle Dudy dokonce měla jmenovat Fort Trump.

Peníze by ale podle analytiků měly jít spíše do modernizace stávající polské armádní infrastruktury. „Stěhování velké základny je samozřejmě velmi drahé. V Polsku na to nemáme peníze a Američani také nejsou nadšení tím, že by měli tyto peníze poskytnout,“ podotkla dříve Edyta Żemła, vojenská a armádní analytička.

Pentagon měl podle informací agentury AFP vůči polským plánům určité výhrady. Tvrdil, že prostor navrhovaný pro základnu polskou stranou je nedostatečný pro výcvik jednotek, zejména dělostřelectva. Zcela zásadní nespokojenost s plánem na vybudování stálé základny USA podle očekávání vyjádřila Moskva. 

Duda: Demokracie je v Polsku v pořádku

Prezident USA nijak nenaznačil, že by předmětem jeho besedy s Dudou byla vnitropolitická situace v Polsku, kterou kritizují bruselské instituce EU. Při setkání s Trumpem v Bílém domě Duda na dotazy novinářů ohledně stavu demokracie v Polsku reagoval podrážděně.

„Někdo vás podvedl. S demokracií není v Polsku žádný problém, doopravdy. Všechno je skvělé,“ prohlásil polský prezident. Trump ho podpořil slovy „to jsem také slyšel“. Že by Polsko ustupovalo od demokratických principů, prý šéfa Bílého domu neznepokojuje.

Na tiskové konferenci Duda obhajoval kontroverzní soudní reformu, kterou v Polsku prosazuje konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost. Hájil zejména údajnou nutnost reformy ústavního soudu, která podle Evropské komise v Polsku ohrozila základní unijní hodnoty. „Neopakujte stereotypy,“ poradil prezident novinářům.

Trump doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk, ačkoli například Česko či některé další země střední a východní Evropy v něm jsou zahrnuty už od roku 2008. Nevyloučil, že se tak stane už během příštích devadesáti dnů. Řekl rovněž, že oba státy podepsaly dohodu o dodávkách dvou miliard kubíků amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Budou spolupracovat i v jaderné energetice. V Polsku dosud žádná jaderná elektrárna nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká vláda uleví automobilkám od cel

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
00:02Aktualizovánopřed 3 mminutami

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Vyslovili se také pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking. Carneymu gratuloval i prezident USA Donald Trump, jehož politika byla hlavním tématem kanadské předvolební kampaně.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanadské volby vyhráli liberálové. Většinu mít ale nebudou, odhaduje CBC

Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho, která vyhrála pondělní předčasné volby, nebude mít v parlamentu většinu, předpokládá projekce veřejnoprávní televize CBC. Carney už předtím řekl, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Hlasy se stále ještě sčítají. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Tak to nemělo dopadnout.“ V Kyjevě se rozloučili s rodinou zavražděnou Rusy

Lidé se v Kyjevě naposledy rozloučili s rodinou Chudjových. Otec, matka a syn zahynuli při čtvrtečním ruském raketovém útoku na metropoli. Přežila jen čtrnáctiletá dcera. Pohřbu se zúčastnit nemohla – s fyzickými zraněními a psychickými dopady stále leží v nemocnici. Celkem úder zabil třináct lidí a přes devadesát jich zranil. Navzdory pokračujícím jednáním o příměří šlo o nejsmrtelnější ruský útok na ukrajinské hlavní město za poslední téměř rok.
před 3 hhodinami

Americká letadlová loď uhýbala před palbou, „ztratila“ při tom stíhačku

Z paluby americké letadlové lodi USS Harry S. Truman se do moře zřítil bojový letoun F/A-18 Super Hornet a tahač, který ho vlekl, uvedla televizní stanice CNN s odvoláním na prohlášení amerického námořnictva. Podle televize je hodnota letounu více než 60 milionů dolarů (přibližně 1,3 miliardy korun). Loď prováděla prudký manévr, aby se vyhnula vzdušnému útoku jemenských hútíjských povstalců, řekl CNN nejmenovaný americký činitel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Střelba v centru švédské Uppsaly má tři oběti

Tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, asi šedesát kilometrů severně od Stockholmu, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Policie událost vyšetřuje jako vraždu, zadržen dosud nikdo nebyl.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko obnovilo dodávky proudu, po příčinách výpadku pátrá

Dodávky elektrické energie ve Španělsku a v Portugalsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou téměř zcela obnoveny. Asi z 90 procent už fungují také mobilní sítě, problémy ale přetrvávají na železnici a někde nefungují semafory na silnicích, informují místní média. Soud v Madridu začal vyšetřovat, zda blackout nezpůsobil kyberútok. Energetici to vyloučili, také podle části expertů je taková příčina málo pravděpodobná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...