Drtivá většina egyptských voličů podpořila ústavní změny, které posílí prezidenta Sísího

Nahrávám video
Horizont ČT24: Egypt v éře prezidenta Sísího
Zdroj: ČT24

Změny egyptské ústavy, v jejichž důsledku by prezident Abdal Fattáh Sísí mohl zůstat u moci do roku 2030, podpořilo v referendu téměř 90 procent voličů. S odvoláním na sdělení egyptské volební komise o tom informovala agentura Reuters. Předseda komise uvedl, že v referendu hlasovalo 44,33 procenta oprávněných voličů a pro ústavní změny se vyslovilo 88,33 procenta z nich. Referendum se uskutečnilo o víkendu.

Ústavní změny umožní prodloužit Sísího současný čtyřletý mandát o dva roky a kandidovat znovu na šest let v roce 2024. Opozice, která v kampani před referendem dostala málo prostoru, to označuje za soustřeďování moci do rukou prezidenta.

Parlament už změny odhlasoval minulý týden a jejich schválení se v referendu očekávalo. Změny rozšiřují také vliv armády a vojenským soudům dávají větší pravomoci při stíhání civilistů.

Prezident rovněž dostává právo jmenovat nejvyšší soudce a obejít právní dohled při prosazování návrhů zákonů. Nově se ustavuje funkce jednoho nebo několika viceprezidentů a stanovuje 25procentní kvóta pro počet žen v dolní komoře parlamentu. 

Sísí zakročil proti islamistům i demokratům

V roce 2013 stál současný egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v čele armády, která svrhla tehdejšího islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 tvrdě zakročil proti disentu. Zaměřil se především na islamistické stoupence Mursího a sekulární aktivisty, kteří požadovali demokratické reformy.

Kromě věznění svých oponentů Sísího vláda rovněž potlačila řadu svobod, kterých se Egypťané domáhali během takzvaného arabského jara v roce 2011, jež ukončilo třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Szijjártó mluví na nahrávce s Lavrovem o sankcích. Pavel chce přehodnotit vztah s Maďary

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.
13:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

Itálie nepovolila americkým letadlům přistát na Sicílii

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
15:41Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kuba dostala první zahraniční ropu od ledna, na ostrově přistál ruský tanker

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.
před 34 mminutami

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.
16:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.
před 2 hhodinami

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.
před 3 hhodinami
Načítání...