Českého prezidenta Miloše Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle Hofburgu uvítal s vojenskými poctami prezident Rakouska Alexander Van der Bellen. Česká hlava státu přijela k jižním sousedům poprvé od loňského znovuzvolení. V Rakousku se snaží najít i podporu pro výstavbu vodní cesty mezi Dunajem a Odrou.
Zemana přijal rakouský prezident, o kanálu Dunaj-Odra-Labe ale Van der Bellena nepřesvědčil
Události: Prezident Zeman je na oficiální návštěvě Rakouska (zdroj: ČT24)
Miloš Zeman se na středečním jednání ve Vídni snažil svého rakouského kolegu přesvědčit mimo jiné o významu rozšířené spolupráce visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) s Rakouskem.
„Řekl jsem panu prezidentovi, že poté, co Francie a Německo uzavřelo dohodu o intenzivnější spolupráci, by bylo dobré, aby i ve střední Evropě se spolupráce zesílila, a to ve formátu V4 plus. Věřím, že s Rakouskem bude na toto téma velmi dobrá spolupráce a těším se na ni,“ řekl na tiskové konferenci prezident Zeman.
Tisková konference prezidentů Miloše Zemana a Van der Bellena (zdroj: ČT24)
Hovořil také o prospěšnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. „Na setkání mezi čtyřma očima jsem plynule hovořil a nepustil ke slovu pana prezidenta, abych ho přesvědčil o výhodách této investice. Výsledek je částečný, pan prezident vyhlásil svoji neutralitu,“ uvedl s úsměvem Zeman.
Van der Bellen na společné tiskové konferenci ocenil vzájemné vztahy obou zemí, zmínil však rezervy v dopravním propojení – v zatím nedokončené dálnici mezi Brnem a Vídní a ve fungování železniční dopravy. Rakouský prezident zdůraznil, že Rakousko s Českem pojí vynikající kulturní a ekonomické vztahy.
„Česká republika je nejdůležitějším partnerem Rakouska ve střední Evropě,“ řekl Van der Bellen. Připomenul také, že Vídeň s Prahou mají především v oblasti jaderné energetiky odlišné názory. Na plán dostavby Jaderné elektrárny Temelín se Rakousko podle Van der Bellena dívá s obavami, ocenil český přístup, kdy Rakousku poskytuje veškeré potřebné informace.
Na EU i brexit mají politici odlišný pohled
Prezidenti obou sousedních zemí se ve středu neshodli v některých otázkách týkajících se Evropské unie. Například Van der Bellen naznačil, že ohledně brexitu by byl nakloněn uspořádání druhého referenda, které by Britům umožnilo zvolit i možnost setrvání v EU. Zeman dal najevo, že příznivcem druhého referenda není.
Prezidenti hovořili i o dalších unijních záležitostech včetně květnových voleb do Evropského parlamentu. „Pevně doufám, že v evropských volbách zvítězí ty strany, které si budou přát reformu, nikoli rozpad Evropské unie,“ řekl Zeman. Vyslovil se také pro to, aby se Evropská komise stala „jakýmsi administrativním aparátem“ a úlohu „evropské vlády“ by měla převzít Evropská rada (vrcholná schůzka zemí EU). Ani v tom se ale oba prezidenti neshodli.
Tématem byly také dálnice. Dekrety ne
K hlavním tématům jednání českého prezidenta s rakouskými představiteli patří dopravní infrastruktura. Pro Českou republiku je důležité především dokončení dálničního spojení Brno–Vídeň (D52) a Praha – České Budějovice – Linec prostřednictvím právě rozestavěné dálnice D3. Van der Bellen ve středu vyjádřil přesvědčení, že „v nejbližších letech“ bude dokončeno dálniční propojení Rakouska s Českem z Vídně a Lince.
Dálnice D52 po propojení s rakouskou A5 zajistí rychlé silniční spojení Brna s Vídní. A5 bude letos na podzim po otevření další části takřka hotová a zprovoznění celé rakouské dálnice podle autoklubu ÖAMTC bude záviset na dokončení projektu na české straně. Z Brna se otevřela dálnice D52 do Pohořelic v roce 1996 a od té doby se nepostavila žádná další část.
Na dotaz rakouského deníku Kurier, zda mezi tématy jednání byly i poválečné československé prezidentské dekrety o zbavení německojazyčného obyvatelstva občanských práv, odpověděl Zeman, že o nich vůbec nejednali. „Už v minulosti jsem označil Benešovy dekrety za vyhaslé. Jsem pro to, aby se jimi zabývali… kvalifikovaní historici, a nikoli nekvalifikovaní novináři,“ odpověděl Zeman.
Jako dobrý příklad kulturní spolupráce Van der Bellen vyzdvihl společnou česko-rakouskou knihu o dějinách, která by měla být představena v nejbližší době. Kniha, kterou iniciovala Stálá konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví, má být určena širší veřejnosti a zároveň posloužit jako didaktický školský materiál, který napomůže vzájemnému poznání prostřednictvím českého a rakouského pohledu na společné dějiny 19. a 20. století.
Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle uvítal Van der Bellen s vojenskými poctami. Český prezident zůstal v Hofburgu i na státní oběd, který na jeho počest a počest první dámy Ivany Zemanové rakouský prezident uspořádal.
Miloš Zeman navštívil Rakousko naposledy v dubnu 2013, na začátku svého prvního funkčního období. Při předloňské návštěvě Van der Bellena v Praze státníci zdůrazňovali, že obě země mají mnoho společného, ačkoli na některé problémy mají jejich nejvyšší představitelé rozdílné názory. Dlouhodobě se neshodnou zejména v přístupu k výše zmíněné jaderné energetice, kterou Vídeň odmítá.