Pro české firmy je Rakousko významný trh, pořád ale nejmenší ze všech sousedů

Český export do Rakouska se v prvních čtyřech měsících roku zvýšil o 12,4 procenta na 61 miliard korun. Vývoz k jižnímu sousedovi tak rostl rychleji než například do Německa či Francie, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Zároveň však Česko vyváží do Rakouska nejméně ve srovnání s exportem do ostatních sousedních zemí. Nové obchody může přinést podnikatelská mise, která doprovází rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena na návštěvě Česka.

Česká republika je šestý nejdůležitější vývozní trh Rakouska a na stejném místě je Rakousko pro české vývozce.

Spolu s Německem a Slovenskem patří k těm sousedním zemím, u kterých vykazuje obchodní bilance převahu českého exportu. Co do objemu vývozu je ale Rakousko nejmenší. Dokonce i do Polska, kde převažuje dovoz, činil loni objem českého exportu 229 miliard korun. Do Rakouska v té době putovala produkce v hodnotě 168 miliard. Rekordmanem je pak německý trh, kde našlo uplatnění zboží v celkové hodnotě 1,3 bilionu korun.

Kladný výsledek přeshraničního obchodu s Rakouskem přináší hlavně kategorie strojů a dopravních prostředků a průmyslového spotřebního zboží.

Bilance zahraničního obchodu s Rakouskem
Zdroj: ČSÚ

Hlavní vývozní položkou Česka směřující k jižnímu sousedovi tak jsou silniční vozidla. V posledních letech navíc tato exportní položka převážně narůstá. Zatímco v roce 2012 činila hodnota vývozu vozů osobních i dopravních nebo dílů a příslušenství necelých sedmnáct miliard korun, loni už šlo o 22,6 miliardy korun. Srovnání prvních čtyř měsíců letošního roku se stejným obdobím loňského roku pak slibuje další růst.

Vedle toho do Rakouska nejčastěji směřují elektrická zařízení a přístroje (loni za 16,8 miliardy korun), kovové výrobky (10 miliard), korek a dřevo (9,1 miliardy) nebo stroje a zařízení určená pro průmysl (8,6 miliardy).

Elektronika se ale z Rakouska také dováží. Loni sem šlo zboží tohoto druhu za osm miliard korun. Podobně vysoký je objem dovozu železa a oceli. Za více než pět miliard zamířily do Česka také produkty z kategorií silniční vozy (jde hlavně o díly a příslušenství), průmyslové stroje a kovové výrobky. Přes čtyři miliardy korun se dostal dovoz zboží v oblastech papír a papírové výrobky, strojní zařízení pro průmysl nebo ropa a související výrobky.

  • Rakousko: 1 118 367 korun
    Česko: 331 985 korun
    Zdroj: OECD

Rakouské investice jsou hlavně v bankovním a finančním sektoru

Podle vedoucího rakouské podnikatelské mise Richarda Schenze, která na návštěvě České republiky doprovází rakouského prezidenta, chtějí mnohé z firem vstoupit na český trh.

Celkový objem rakouských investic v tuzemsku dosáhl více než deseti miliard eur (263 miliardy korun), Česko je tak třetí nejdůležitější cílovou zemí přímých rakouských investic.

Růst HDP v ČR a Rakousku
Zdroj: Eurostat/EK

Nejvyšší podíl rakouských investic míří do bankovnictví a finančního sektoru (60 procent), dále pak na obchodní činnost, do stavební výroby, zpracování dřeva a strojírenství.

V Rakousku zase působí zhruba 300 českých firem a české investice tam byly dříve zanedbatelné. Průlomový byl loni kapitálový vstup Sazka Group do rakouské společnosti Casinos Austria. K největším českým firmám, které mají přímé zastoupení na rakouském trhu, patří Mitas, Strojimport, ČD Cargo, Elko EP Holding, ALUKOV, Ton či Crocodille ČR.

  • V roce 2016 žilo v Rakousku 1 267 458 osob cizího původu. Češi zaujímali 12 tisíc z celkového počtu. České ministerstvo zahraničí však dodává, že česká menšina v Rakousku je mnohonásobně větší a že počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion.

„Česká republika disponuje nesčetným množstvím průmyslových podniků, které se staly spolehlivými subdodavateli od strojů přes komponenty až po materiály. Čeští vývozci se orientují především na západní Evropu – zvláště Německo – a tudíž kladou důraz na vysokou kvalitu,“ uvedl obchodní rada rakouského velvyslanectví Christian Miller.

Hospodářská komora upozorňuje, že zaměření zahraničních investic v Česku by se mělo změnit – celá ekonomika České republiky je z velké části založená na levnější pracovní síle, která kýženou vyšší přidanou hodnotu, podle posledních statistik OECD, nepřináší.

Inflace v ČR a Rakousku
Zdroj: Eurostat/EK

„Bylo by mnohem lepší, kdyby byla konkurenceschopnost české produkce tažena spíše sofistikovanými inovacemi. K tomu je třeba pečlivěji selektovat investice, které se tady realizují. Měli bychom se soustředit především na technologické firmy se zaměřením na výzkum, vývoj nových produktů,“ uvedl ředitel odboru legislativy komory Ladislav Minčič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 38 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...