Pro české firmy je Rakousko významný trh, pořád ale nejmenší ze všech sousedů

Český export do Rakouska se v prvních čtyřech měsících roku zvýšil o 12,4 procenta na 61 miliard korun. Vývoz k jižnímu sousedovi tak rostl rychleji než například do Německa či Francie, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Zároveň však Česko vyváží do Rakouska nejméně ve srovnání s exportem do ostatních sousedních zemí. Nové obchody může přinést podnikatelská mise, která doprovází rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena na návštěvě Česka.

Česká republika je šestý nejdůležitější vývozní trh Rakouska a na stejném místě je Rakousko pro české vývozce.

Spolu s Německem a Slovenskem patří k těm sousedním zemím, u kterých vykazuje obchodní bilance převahu českého exportu. Co do objemu vývozu je ale Rakousko nejmenší. Dokonce i do Polska, kde převažuje dovoz, činil loni objem českého exportu 229 miliard korun. Do Rakouska v té době putovala produkce v hodnotě 168 miliard. Rekordmanem je pak německý trh, kde našlo uplatnění zboží v celkové hodnotě 1,3 bilionu korun.

Kladný výsledek přeshraničního obchodu s Rakouskem přináší hlavně kategorie strojů a dopravních prostředků a průmyslového spotřebního zboží.

Bilance zahraničního obchodu s Rakouskem
Zdroj: ČSÚ

Hlavní vývozní položkou Česka směřující k jižnímu sousedovi tak jsou silniční vozidla. V posledních letech navíc tato exportní položka převážně narůstá. Zatímco v roce 2012 činila hodnota vývozu vozů osobních i dopravních nebo dílů a příslušenství necelých sedmnáct miliard korun, loni už šlo o 22,6 miliardy korun. Srovnání prvních čtyř měsíců letošního roku se stejným obdobím loňského roku pak slibuje další růst.

Vedle toho do Rakouska nejčastěji směřují elektrická zařízení a přístroje (loni za 16,8 miliardy korun), kovové výrobky (10 miliard), korek a dřevo (9,1 miliardy) nebo stroje a zařízení určená pro průmysl (8,6 miliardy).

Elektronika se ale z Rakouska také dováží. Loni sem šlo zboží tohoto druhu za osm miliard korun. Podobně vysoký je objem dovozu železa a oceli. Za více než pět miliard zamířily do Česka také produkty z kategorií silniční vozy (jde hlavně o díly a příslušenství), průmyslové stroje a kovové výrobky. Přes čtyři miliardy korun se dostal dovoz zboží v oblastech papír a papírové výrobky, strojní zařízení pro průmysl nebo ropa a související výrobky.

  • Rakousko: 1 118 367 korun
    Česko: 331 985 korun
    Zdroj: OECD

Rakouské investice jsou hlavně v bankovním a finančním sektoru

Podle vedoucího rakouské podnikatelské mise Richarda Schenze, která na návštěvě České republiky doprovází rakouského prezidenta, chtějí mnohé z firem vstoupit na český trh.

Celkový objem rakouských investic v tuzemsku dosáhl více než deseti miliard eur (263 miliardy korun), Česko je tak třetí nejdůležitější cílovou zemí přímých rakouských investic.

Růst HDP v ČR a Rakousku
Zdroj: Eurostat/EK

Nejvyšší podíl rakouských investic míří do bankovnictví a finančního sektoru (60 procent), dále pak na obchodní činnost, do stavební výroby, zpracování dřeva a strojírenství.

V Rakousku zase působí zhruba 300 českých firem a české investice tam byly dříve zanedbatelné. Průlomový byl loni kapitálový vstup Sazka Group do rakouské společnosti Casinos Austria. K největším českým firmám, které mají přímé zastoupení na rakouském trhu, patří Mitas, Strojimport, ČD Cargo, Elko EP Holding, ALUKOV, Ton či Crocodille ČR.

  • V roce 2016 žilo v Rakousku 1 267 458 osob cizího původu. Češi zaujímali 12 tisíc z celkového počtu. České ministerstvo zahraničí však dodává, že česká menšina v Rakousku je mnohonásobně větší a že počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion.

„Česká republika disponuje nesčetným množstvím průmyslových podniků, které se staly spolehlivými subdodavateli od strojů přes komponenty až po materiály. Čeští vývozci se orientují především na západní Evropu – zvláště Německo – a tudíž kladou důraz na vysokou kvalitu,“ uvedl obchodní rada rakouského velvyslanectví Christian Miller.

Hospodářská komora upozorňuje, že zaměření zahraničních investic v Česku by se mělo změnit – celá ekonomika České republiky je z velké části založená na levnější pracovní síle, která kýženou vyšší přidanou hodnotu, podle posledních statistik OECD, nepřináší.

Inflace v ČR a Rakousku
Zdroj: Eurostat/EK

„Bylo by mnohem lepší, kdyby byla konkurenceschopnost české produkce tažena spíše sofistikovanými inovacemi. K tomu je třeba pečlivěji selektovat investice, které se tady realizují. Měli bychom se soustředit především na technologické firmy se zaměřením na výzkum, vývoj nových produktů,“ uvedl ředitel odboru legislativy komory Ladislav Minčič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...