Pro české firmy je Rakousko významný trh, pořád ale nejmenší ze všech sousedů

Český export do Rakouska se v prvních čtyřech měsících roku zvýšil o 12,4 procenta na 61 miliard korun. Vývoz k jižnímu sousedovi tak rostl rychleji než například do Německa či Francie, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Zároveň však Česko vyváží do Rakouska nejméně ve srovnání s exportem do ostatních sousedních zemí. Nové obchody může přinést podnikatelská mise, která doprovází rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena na návštěvě Česka.

Česká republika je šestý nejdůležitější vývozní trh Rakouska a na stejném místě je Rakousko pro české vývozce.

Spolu s Německem a Slovenskem patří k těm sousedním zemím, u kterých vykazuje obchodní bilance převahu českého exportu. Co do objemu vývozu je ale Rakousko nejmenší. Dokonce i do Polska, kde převažuje dovoz, činil loni objem českého exportu 229 miliard korun. Do Rakouska v té době putovala produkce v hodnotě 168 miliard. Rekordmanem je pak německý trh, kde našlo uplatnění zboží v celkové hodnotě 1,3 bilionu korun.

Kladný výsledek přeshraničního obchodu s Rakouskem přináší hlavně kategorie strojů a dopravních prostředků a průmyslového spotřebního zboží.

Bilance zahraničního obchodu s Rakouskem
Zdroj: ČSÚ

Hlavní vývozní položkou Česka směřující k jižnímu sousedovi tak jsou silniční vozidla. V posledních letech navíc tato exportní položka převážně narůstá. Zatímco v roce 2012 činila hodnota vývozu vozů osobních i dopravních nebo dílů a příslušenství necelých sedmnáct miliard korun, loni už šlo o 22,6 miliardy korun. Srovnání prvních čtyř měsíců letošního roku se stejným obdobím loňského roku pak slibuje další růst.

Vedle toho do Rakouska nejčastěji směřují elektrická zařízení a přístroje (loni za 16,8 miliardy korun), kovové výrobky (10 miliard), korek a dřevo (9,1 miliardy) nebo stroje a zařízení určená pro průmysl (8,6 miliardy).

Elektronika se ale z Rakouska také dováží. Loni sem šlo zboží tohoto druhu za osm miliard korun. Podobně vysoký je objem dovozu železa a oceli. Za více než pět miliard zamířily do Česka také produkty z kategorií silniční vozy (jde hlavně o díly a příslušenství), průmyslové stroje a kovové výrobky. Přes čtyři miliardy korun se dostal dovoz zboží v oblastech papír a papírové výrobky, strojní zařízení pro průmysl nebo ropa a související výrobky.

  • Rakousko: 1 118 367 korun
    Česko: 331 985 korun
    Zdroj: OECD

Rakouské investice jsou hlavně v bankovním a finančním sektoru

Podle vedoucího rakouské podnikatelské mise Richarda Schenze, která na návštěvě České republiky doprovází rakouského prezidenta, chtějí mnohé z firem vstoupit na český trh.

Celkový objem rakouských investic v tuzemsku dosáhl více než deseti miliard eur (263 miliardy korun), Česko je tak třetí nejdůležitější cílovou zemí přímých rakouských investic.

Růst HDP v ČR a Rakousku
Zdroj: Eurostat/EK

Nejvyšší podíl rakouských investic míří do bankovnictví a finančního sektoru (60 procent), dále pak na obchodní činnost, do stavební výroby, zpracování dřeva a strojírenství.

V Rakousku zase působí zhruba 300 českých firem a české investice tam byly dříve zanedbatelné. Průlomový byl loni kapitálový vstup Sazka Group do rakouské společnosti Casinos Austria. K největším českým firmám, které mají přímé zastoupení na rakouském trhu, patří Mitas, Strojimport, ČD Cargo, Elko EP Holding, ALUKOV, Ton či Crocodille ČR.

  • V roce 2016 žilo v Rakousku 1 267 458 osob cizího původu. Češi zaujímali 12 tisíc z celkového počtu. České ministerstvo zahraničí však dodává, že česká menšina v Rakousku je mnohonásobně větší a že počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion.

„Česká republika disponuje nesčetným množstvím průmyslových podniků, které se staly spolehlivými subdodavateli od strojů přes komponenty až po materiály. Čeští vývozci se orientují především na západní Evropu – zvláště Německo – a tudíž kladou důraz na vysokou kvalitu,“ uvedl obchodní rada rakouského velvyslanectví Christian Miller.

Hospodářská komora upozorňuje, že zaměření zahraničních investic v Česku by se mělo změnit – celá ekonomika České republiky je z velké části založená na levnější pracovní síle, která kýženou vyšší přidanou hodnotu, podle posledních statistik OECD, nepřináší.

Inflace v ČR a Rakousku
Zdroj: Eurostat/EK

„Bylo by mnohem lepší, kdyby byla konkurenceschopnost české produkce tažena spíše sofistikovanými inovacemi. K tomu je třeba pečlivěji selektovat investice, které se tady realizují. Měli bychom se soustředit především na technologické firmy se zaměřením na výzkum, vývoj nových produktů,“ uvedl ředitel odboru legislativy komory Ladislav Minčič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, oznámil Tusk

Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 na osm procent, zredukuje i spotřební daň. Maximální cena paliv se bude stanovovat denně, oznámil ve čtvrtek premiér Donald Tusk. Slovensko naopak od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou, uvedlo tamní ministerstvo financí v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise (EK), zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Paliva zdražují, Babiš vyzval hlavní distributory ke snížení cen

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a „nezneužívali“ konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Paliva jsou v tuzemsku nejdražší za zhruba tři a půl roku. Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje také plyn.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukažte, že zvyšujete výdaje na obranu, vyzval šéf NATO členské země

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval ve čtvrtek členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předseda Rady ČT svolal mimořádné jednání. Zvažované úpravy poplatku označil za likvidační

Zvažované úpravy placení televizního poplatku, které se chystají navrhnout poslanci vládní koalice, by byly podle předsedy Rady České televize Karla Nováka pro televizi v současné podobě likvidační. Svolal proto na 8. dubna mimořádné jednání rady, kde bude situaci projednávat s vedením ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Osobní číslo pro každého zaměstnance. Jednotné měsíční hlášení znamená řadu změn

Od 1. dubna začne plně fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které by podle bývalé vládní koalice mělo zaměstnavatelům ulevit od administrativy. Nahradí totiž velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. Součástí novinky je i takzvané Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec a které ho pak bude provázet celý profesní život. Část firem se ale změn obává. Administrativní zátěž totiž podle nich mohou naopak zvýšit.
před 20 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Sněmovna schválila vznik vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr

Sněmovna ve středu schválila vznik vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr. Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Poslanci rovněž ve třetím čtení schválili předlohu týkající se odvodů živnostníků na sociální pojistné. Ty se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poslanci ani na čtvrtý pokus nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Německo chce splnit klimatické cíle i pomocí dvou tisíc větrných elektráren

Výstavbou dvou tisíc nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body. Berlín si vytyčil cíl, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990.
25. 3. 2026
Načítání...