Muslimové se zpožděním pohřbívají první oběti útoku na Novém Zélandu, jde o syrské uprchlíky

Nahrávám video

Na Novém Zélandu začali pochovávat první z padesátky obětí střelby ve dvou mešitách ve městě Christchurch. Podle BBC šlo o dva Syřany – otce a syna, kteří přišli do země loni jako uprchlíci. Bohoslužeb se zúčastnily stovky lidí. Podle islámské tradice by mrtví měli být pochováni co nejdříve, zde však musely být pohřební obřady odloženy kvůli identifikaci obětí. Výstavba zvláštního hrobu na městském hřbitově pro muslimské oběti zabrala úřadům čtyři dny.

Bohoslužeb v Christchurch, kde pozůstalým vypomáhají dobrovolníci, se zúčastnily stovky lidí. „Neměl bych stát před tebou, měl bych ležet vedle tebe,“ citovala agentura AFP mladšího bratra a syna zavražděného Syřana, který při útoku utrpěl zranění. 

Městské úřady vydaly striktní pokyny pro média, aby se během obřadů zdržela obtěžování pozůstalých. Imigrační služba ohlásila, že zpracovává víza pro příbuzné obětí, kteří se snaží na pohřby přijet ze zahraničí.

Identifikace obětí stále trvá

Místní policie zveřejnila prvních pět jmen z padesáti obětí. Jde o čtyři muže ve věku od 36 po 71 let a tříletého chlapce. Podle komisaře Mikeho Bushe policie dosud identifikovala a předala pozůstalým 21 těl. Doufá, že většinu obětí se podaří rozpoznat do konce dne.

Policie podle BBC vyjádřila pochopení pro frustraci, kterou zdlouhavá identifikace budí u pozůstalých, a přislíbila udělat vše, aby co nejdříve mohla vydat těla příbuzným.

„Bude to opravdu těžká doba. Christchurch už si prošel mnohým – zažili jsme zemětřesení, povodně, požáry a teď tento útok. Můžeme se na to dívat dvěma způsoby. Buď se ptát, proč se to stalo zrovna nám, nebo si říci, že jsme se s podobnými tragédiemi vyrovnávali už předtím a zvládneme to znovu,“ konstatoval radní v Christchurchi Jany Johanson.

Lidé se zbavují zbraní

Novozélanďané už začali na výzvu premiérky Jacindy Ardernové odevzdávat úřadům své zbraně. Farmář John Hart na sociálních sítích napsal, že předal policii svou poloautomatickou pušku kvůli riziku zneužití. Takové zbraně „v naší zemi nepotřebujeme“, napsal a vysloužil si příval urážlivých vzkazů od majitelů zbraní, zejména z USA.

Změny zákonů o střelných zbraních, které avizovala premiérka Ardernová, mezitím podle BBC podpořila myslivecká lobby, která vyzvala k zákazu poloautomatických zbraní a velkokapacitních zásobníků.

Premiérka Ardernová při návštěvě školy, kam chodili dva studenti zabití v mešitách, uvedla, že udělá vše pro to, aby útočník na mešity nedostal prostor šířit své rasistické názory.

O střelcově touze po pozornosti svědčí skutečnost, že zveřejnil 74stránkový manifest, v němž muslimy a imigranty označil za „vetřelce“ a sebe za rasistu. Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant útok také nahrával a přenášel v přímém přenosu na internetu. Muž byl obviněn z vraždy.

Svolávání k modlitbám zazní z televize i rádia

Ardernová ohlásila na pátek dvě minuty ticha, kterými Nový Zéland uctí památku obětí. Stane se tak týden po útoku, v době muslimských pátečních modliteb. Svolávání k modlitbám bude navíc vysílat státní televize a rozhlas.

Australský premiér Scott Morrison mezitím odsoudil výroky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který podle televize ABC označil útok za součást spiknutí proti islámu a Ankaře. Australský předseda vlády si v reakci na to předvolal tureckého velvyslance. „Shledávám tyto komentáře naprosto šokujícími,“ řekl Morrison.

Premiér žádá, aby zmíněné výroky byly odvolány a státní televize v Turecku přestala zkreslovat australskou politiku. „Počkám na reakci turecké vlády, než rozhodneme o dalších opatřeních, ale mohu ujistit, že všechny možnosti jsou na stole,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...