Washington – Ve Spojených státech vycházejí paměti Hillary Clintonové. Bývalá první dáma, senátorka a ministryně zahraničí v knize s názvem Hard Choices (Těžká rozhodnutí) líčí zejména své čtyři roky na ministerském postu. A také svůj současný pohled na světové dění.
Clintonová v knize vzpomíná na působení v čele diplomacie USA v letech 2009 až 2013. „Je to velká show, ostatně jako vždy, když memoáry vydává osobnost významu, jakou byla, je a možná ještě bude Hillary Clintonová,“ uvedl zpravodaj České televize Martin Řezníček.
Po představení knížky v malém knihkupectví na Manhattanu se Clintonová rozjede do jednotlivých koutů Spojených států kvůli autogramiádě. „Bude to pro ni i takový neoficiální průzkum, aby zjistila, jak je na tom s podporou, kdyby se rozhodla kandidovat na prezidentku,“ dodal Řezníček.
Clintonová se v knize například omlouvá za své „ano“ k irácké válce roku 2002. „Tyto odstavce se objevily v médiích již v minulých dnech, není to ale dominantní téma memoárů. Clintonová uvedla, že měla k dispozici některé údaje, které se později ukázaly jako chybné. Říkala, že si tu chybu uvědomovala pokaždé, když jako senátorka za New York posílala rodičům dopisy, že jejich synové zemřeli v Iráku,“ řekl Řezníček.
Manželka amerického exprezidenta Billa Clintona vzpomíná i na projev bývalého českého prezidenta Václava Havla u příležitosti rozšíření Severoatlantické aliance v roce 1999. „Doufejme, že vstupujeme do světa, kde o osudu národů nebudou rozhodovat mocní zahraniční diktátoři, ale samy tyto národy,“ cituje Clintonová z Havlova projevu.
„Na schůzce jsme se velmi optimisticky dívali na budoucnost Evropy i NATO,“ píše Clintonová, která rozšíření NATO směrem na východ obhajuje. Je přesvědčena, že představuje pro státy střední a východní Evropy bezpečnostní pojistku – v této souvislosti zmiňuje rovněž současnou krizi na Ukrajině a ruskou anexi Krymu.
Sarkozy rád haní politiky, vzpomíná Clintonová
Clintonová se nevyhnula ani popisu světových lídrů. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy podle ní rád pomlouvá ostatní politiky a na nikom nenechává nit suchou, píše v memoárech. „Většina zahraničních lídrů je klidnější v soukromí než na veřejnosti. Sarkozy nikoli (…) Vyprávěl drby, popisoval nonšalantně jiné zahraniční lídry jako blázny nebo neschopné: jeden z nich byl 'šílené závislý na drogách', další měl armádu, 'která neuměla bojovat', a ještě další pocházel z mnoha generací 'hrubiánů',“ stojí v knize.
Clintonová také poznamenala, že bývalý francouzský prezident, o kterém se spekuluje, že by se ještě mohl pokusit dostat se do čela země, kritizoval převážně mužský svět diplomacie. Sarkozy se podle ní vždycky divil, proč všichni diplomaté, kteří za ním chodili, byli vždy staří a šediví a vždy to byli muži. Sarkozy se s Clintonovou naposledy sešel v dubnu v New Yorku. Společnou fotku zveřejnil Sarkozy na internetovém mikroblogu Twitter a Clintonovou přitom označil za „přítelkyni Francie“.
Bude Clintonová prezidentkou?
Kniha nepochybně oživí spekulace o budoucnosti političky, která je již pro velkou část demokratů jejich jasnou favoritkou na kandidáta v prezidentských volbách v roce 2016. V době příštích voleb bude Clintonové 69 let a průzkumy jí nyní dávají velké šance na zvolení. Barack Obama, který letos směřuje k polovině svého druhého mandátu, o třetí funkční období ze zákona již nemůže usilovat.
Kniha potvrzuje, že v některých názorech se s Obamou Clintonová rozchází. „Memoáry potvrzují, že zastává trochu tvrdší přístup v některých klíčových otázkách – v Sýrii by jí nebylo proti mysli vyzbrojit určitou část povstalců. Nebyla ani nadšená z resetu vztahů s Ruskem tak, jak se to snažil prezentovat Obama. A do třetice nebyla tolik otevřená k jednáním s Talibanem, jako byla americká administrativa v případě Berghdahla,“ upozornil Řezníček.
Manželka bývalého prezidenta Billa Clintona se k případné kandidatuře ve volbách zatím nevyjádřila. „Říká, že si na rozhodnutí nechá ještě pár měsíců. Nezastává v tuto chvíli žádnou veřejnou funkci, má čas přemýšlet, cestovat po zemi a zjišťovat nálady. Je v unikátní pozici i z dalšího důvodu – v tuto chvíli není na scéně výraznější kandidát, který by dokázal přilákat tolik potenciálních sponzorů. Kdyby se rozhodla, bude mít peníze jisté,“ dodal zpravodaj ČT.
Souboj o nominaci do Bílého domu si Clintonová vyzkoušela již v roce 2008. Tehdy ale podlehla současnému prezidentovi Obamovi, který si ji později vybral jako ministryni zahraničí.
