Hořící pneumatiky i blokovaná doprava. Katalánci se bouřili kvůli soudu se separatistickými politiky

Generální stávka v Katalánsku, kterou vyhlásila část místních odborů na protest proti madridskému procesu s katalánskými politiky, přerostla na řadě míst této autonomní oblasti Španělska v manifestace desetitisíců lidí. Někde se demonstranti střetli s policií, zraněno bylo podle místního ministerstva vnitra zatím 28 lidí, z toho 12 policistů. V centru Barcelony zablokovali separatisté koleje vlakového nádraží, takže linky musely být odkloněny.

Rekordní počet lidí v podvečer zaplnil ulice stotisícového města Girona, kam přišlo demonstrovat i z okolních obcí podle policie na sedmdesát tisíc lidí. V Barceloně se shromáždilo podle policie čtyřicet tisíc lidí, organizátoři uvádějí dvě stě tisíc. Na deset tisíc osob demonstrovalo v Lleidě a asi čtyři tisíce v Tarragoně.

Všude nesli demonstranti transparenty s nápisy „Svobodu pro politické vězně,“ „Právo na sebeurčení není zločin“ nebo „Demokracie“. V průvodech vlálo mnoho katalánských vlajek.

Proces s dvanácti katalánskými politiky začal před nejvyšším soudem v Madridu minulý týden a devíti z nich hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení. Obžalováni jsou kvůli předloňskému referendu o nezávislosti Katalánska.

Soud pokračoval i ve čtvrtek, kdy vypovídal mimo jiné katalánský aktivista Jordi Sánchez, jemuž hrozí 17 let vězení. Politik, který je ve vazbě už od října 2017, označil před soudem všechna obvinění proti němu za „absolutně falešná“ a proces za politický.

Účast mezi zaměstnanci nebyla vysoká, výrazně se do stávky zapojily univerzity

Už od časného rána blokovali separatisté více než desítku silnic v Katalánsku, včetně dálnice A7 spojující Španělsko s Francií a dálnice A2 mezi Barcelonou a Madridem. Provoz na nich byl ale brzy obnoven.

Časně ráno byly blokády i na hlavních příjezdových tazích do centra Barcelony. Na některých silnicích ráno aktivisté zapalovali pneumatiky. Krátce po poledni zablokovala skupina lidí koleje v barcelonské stanici Plaza Catalunya, takže dráhy musely odklonit několik linek. 

Účast v generální stávce v Katalánsku ale nebyla vysoká, podle deníku La Vanguardia se k ní připojila ani ne čtvrtina zaměstnanců. Vysokou účast ve stávce ale hlásí univerzitní odbory.

„Cílem mělo být paralyzovat celé Katalánsko, celý region, podobně jako tomu bylo při generální stávce v říjnu 2017 po nelegálním referendu,“ uvedla spolupracovnice ČRo ve Španělsku Kateřina Ferenčíková. Dopad stávky ale podle ní není takový, jaký si organizátoři představovali. „Nejvíc zasáhla dopravu a školství, menší odezvu měla v průmyslu. I většina obchodů v Katalánsku je otevřená,“ podotkla během dne.

Nahrávám video
Studio ČT24 se spolupracovnicí ČRo ve Španělsku Kateřinou Ferenčíkovou
Zdroj: ČT24

Blokády silnic už v minulosti organizovali radikální separatisté z takzvaných Výborů pro obranu republiky (CDR) na protest proti zatčení katalánských politiků. Heslem současné generální stávky je „Sebeurčení není zločin“. Organizátoři označují soud s katalánskými politiky za nelegální a žádají jejich propuštění. 

Svou činnost na čtvrtek přerušila i katalánská regionální vláda, jejíž premiér Quim Torra odjel do Madridu podpořit souzené katalánské politiky. 

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a muže u Charkova

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na středu vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
před 19 mminutami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 57 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 3 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 6 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 12 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...