Hořící pneumatiky i blokovaná doprava. Katalánci se bouřili kvůli soudu se separatistickými politiky

Generální stávka v Katalánsku, kterou vyhlásila část místních odborů na protest proti madridskému procesu s katalánskými politiky, přerostla na řadě míst této autonomní oblasti Španělska v manifestace desetitisíců lidí. Někde se demonstranti střetli s policií, zraněno bylo podle místního ministerstva vnitra zatím 28 lidí, z toho 12 policistů. V centru Barcelony zablokovali separatisté koleje vlakového nádraží, takže linky musely být odkloněny.

Rekordní počet lidí v podvečer zaplnil ulice stotisícového města Girona, kam přišlo demonstrovat i z okolních obcí podle policie na sedmdesát tisíc lidí. V Barceloně se shromáždilo podle policie čtyřicet tisíc lidí, organizátoři uvádějí dvě stě tisíc. Na deset tisíc osob demonstrovalo v Lleidě a asi čtyři tisíce v Tarragoně.

Všude nesli demonstranti transparenty s nápisy „Svobodu pro politické vězně,“ „Právo na sebeurčení není zločin“ nebo „Demokracie“. V průvodech vlálo mnoho katalánských vlajek.

Proces s dvanácti katalánskými politiky začal před nejvyšším soudem v Madridu minulý týden a devíti z nich hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení. Obžalováni jsou kvůli předloňskému referendu o nezávislosti Katalánska.

Soud pokračoval i ve čtvrtek, kdy vypovídal mimo jiné katalánský aktivista Jordi Sánchez, jemuž hrozí 17 let vězení. Politik, který je ve vazbě už od října 2017, označil před soudem všechna obvinění proti němu za „absolutně falešná“ a proces za politický.

Účast mezi zaměstnanci nebyla vysoká, výrazně se do stávky zapojily univerzity

Už od časného rána blokovali separatisté více než desítku silnic v Katalánsku, včetně dálnice A7 spojující Španělsko s Francií a dálnice A2 mezi Barcelonou a Madridem. Provoz na nich byl ale brzy obnoven.

Časně ráno byly blokády i na hlavních příjezdových tazích do centra Barcelony. Na některých silnicích ráno aktivisté zapalovali pneumatiky. Krátce po poledni zablokovala skupina lidí koleje v barcelonské stanici Plaza Catalunya, takže dráhy musely odklonit několik linek. 

Účast v generální stávce v Katalánsku ale nebyla vysoká, podle deníku La Vanguardia se k ní připojila ani ne čtvrtina zaměstnanců. Vysokou účast ve stávce ale hlásí univerzitní odbory.

„Cílem mělo být paralyzovat celé Katalánsko, celý region, podobně jako tomu bylo při generální stávce v říjnu 2017 po nelegálním referendu,“ uvedla spolupracovnice ČRo ve Španělsku Kateřina Ferenčíková. Dopad stávky ale podle ní není takový, jaký si organizátoři představovali. „Nejvíc zasáhla dopravu a školství, menší odezvu měla v průmyslu. I většina obchodů v Katalánsku je otevřená,“ podotkla během dne.

Nahrávám video

Blokády silnic už v minulosti organizovali radikální separatisté z takzvaných Výborů pro obranu republiky (CDR) na protest proti zatčení katalánských politiků. Heslem současné generální stávky je „Sebeurčení není zločin“. Organizátoři označují soud s katalánskými politiky za nelegální a žádají jejich propuštění. 

Svou činnost na čtvrtek přerušila i katalánská regionální vláda, jejíž premiér Quim Torra odjel do Madridu podpořit souzené katalánské politiky. 

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci zemí EU podpořili další sankce proti Rusku. Řecko ustoupilo

Zástupci členských států Evropské unie se dohodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu doposud blokovalo Řecko, které požadovalo zmírnění zákazu přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG). Podle evropských diplomatů se členské státy dohodly na roční výjimce pro přepravu suroviny do třetích zemí. Platnost opatření se má automaticky prodlužovat.
09:19Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ve Francii kvůli požáru u Bordeaux evakuovali tisíce lidí

Francouzské úřady kvůli lesnímu požáru na pobřeží Atlantiku u Bordeaux preventivně evakuovaly deset tisíc turistů a asi tisíc obyvatel. Oznámil to departement Gironde. Server ici.fr s odvoláním na své zdroje uvedl, že evakuovaných je celkem takřka dvanáct tisíc a že požár u obce Saumos západně od Bordeaux se rozšířil na více než dva tisíce hektarů. Portál departementu je v současné době nedostupný.
09:36Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 4 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 11 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.