Trump oznámil, že se na tři týdny pootevře státní kasa. Peníze půjdou na mzdy a chod úřadů

5 minut
Zpravodaj ČT Miřejovský: Jednou z posledních kapek zřejmě byla situace na letištích
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump oznámil uvolnění financí pro vládní úřady po dobu tří týdnů. V projevu z Bílého domu prohlásil, že chce umožnit vyplacení zadržovaných mezd a zajistit normální chod úřadů vážně narušený rozpočtovou krizí. Prezident očekává, že bude následovat debata o zdi na hranici s Mexikem, kterou voličům slíbil před svým nástupem do Bílého domu. V opačném případě prý sáhne k „mimořádným krokům“.

Dočasným uvolněním vládních financí prezident de facto ustoupil opozičním demokratům, kteří diskusi o posílení ostrahy hranic podmiňovali otevřením vládních účtů nejméně do 8. února. Trump, stejně jako vedení republikánů v Kongresu, takovou variantu dosud odmítal. Navrhoval opačný postup, tedy nejprve schválení peněz na stavbu hraniční zdi, a poté obnovení finančních toků.

Trump v pátek pohrozil, že pokud do 15. února nebude na stole dohoda o hraniční zdi nebo ocelovém plotu, využije svých pravomocí k mimořádným opatřením, tedy pravděpodobně k vyhlášení stavu nouze. Ten by mu umožňoval čerpat finance z vládních fondů určených původně na jiné účely bez souhlasu Kongresu.

Z Trumpova rozhodnutí vyplývá, že vládní úřady by v příštích dnech měly dostat zadržované peníze ze státní pokladny a měly by obnovit řádný chod dosud ochromený krizí. Další postup je podle agentury AP předmětem jednání demokratických a republikánských poslanců, které začalo už ve čtvrtek večer.

Trump: Řešení musí obsahovat stavbu zdi, bariéry či plotu

Velkou většinu posledního projevu Trump věnoval obhajobě svého návrhu na posílení hranice s Mexikem. Doufá, že jakékoli budoucí řešení bude obsahovat rozhodnutí o stavbě „hraniční zdi, bariéry či plotu, nazvěte to, jak chcete“. Zdi po celém světě podle prezidenta „fungují na 99,9 procenta, kamkoli se podíváte“.

Naznačil nicméně, že je přístupný návrhům demokratů, kteří místo „středověké“ zděné bariéry navrhují „chytrou zeď“ využívající drony, čidla, senzory a elektronická zařízení.

Agentura Reuters s odvoláním na informaci vládních úředníků napsala, že Bílý dům sice trvá na stavbě zdi, ale suma 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun) není výslovnou podmínkou.

Pokud nebude do 15. února nějaká dohoda o stavbě hraniční bariéry s Demokratickou stranou, je Trump ochoten vyhlásit výjimečný stav na jižní hranici a tuto bariéru nechat postavit armádu, což je ale krok, který velmi pravděpodobně Demokratická strana napadne u soudu, a potom budou Spojené státy prožívat opravdu velmi dlouhou a tvrdou právní bitvu.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

O zákonu by se mohlo hlasovat ještě v pátek

Rozpočtový pat, který se už v novodobé historii USA několikrát opakoval, bude pravděpodobně zastaven po rekordních 35 dnech. Podle listu The Washington Post byl hlavním popudem k ústupkům Bílého domu alarmující stav na amerických letištích, která v pátek hlásila výpadky, zdržení příletů i odletů a dlouhé odbavovací fronty. 

Prezidentovo rozhodnutí o přerušení rozpočtového patu musí jako zákon schválit obě kongresové komory, jejichž souhlas pak Trump stvrdí podpisem. Zatím v pátek zákon prošel Senátem, hlasování ve Sněmovně reprezentantů se čeká v nejbližší době. 

Demokraté podle listu The Washington Post pro zákon prý zvednou ruku pod podmínkou, že bude „čistý“, tedy bez Trumpem požadované sumy 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu hraniční zdi. Šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy ujistil, že jeho strana rychlému schválení zákona bránit nebude.

Financování části ministerstev a vládních agentur se v důsledku sporu Trumpa s demokratickými kongresmany o hraniční zeď zastavilo 22. prosince. Z 800 tisíc státních zaměstnanců, které rozpočtová krize zasáhla, necelá polovina nechodí do práce a zbytek pracuje zadarmo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 11 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 14 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami
Načítání...