Případ, který otřásl nejen Hondurasem. Vrazi ekologické aktivistky si vyslechnou verdikt

Soud v Hondurasu určí trest sedmi lidem, které už dříve uznal vinnými z vraždy ekologické aktivistky Berty Cáceresové. Vůdkyni indiánského hnutí a matku čtyř dětí zavraždili v březnu 2016 přímo v jejím domě. Žena bojovala proti obří přehradě na řece Gualcarque, kterou místní indiáni z etnika Lenca považují za posvátnou. Jedním z viníků je i šéf místní energetické firmy Desarrollos Energéticos S.A. (DESA) Sergio Rodríguez. Honduras je pro ekologické aktivisty vůbec nejnebezpečnější zemí.

Podle soudu si Rodríguez na zabití aktivistky Cáceresové najal bývalého šéfa ochranky firmy DESA Douglase Bustilla. Mezi odsouzenými jsou i bývalí vojáci. Viníkům hrozí až třicet let za mřížemi.

Kolega Cáceresové hrál mrtvého

Uznávaná bojovnice za práva domorodých kmenů a za přírodu zemřela se čtyřmi zásahy střelnou zbraní v těle dva dny před svými 45. narozeninami. K vraždě došlo ve městě La Esperanza na západě Hondurasu. Postřelen byl i další ekologický aktivista – Mexičan Gustavo Castro, který přežil jen díky tomu, že hrál mrtvého. Tři z odsouzených mužů byli uznáni vinnými i za tento pokus o vraždu.

Rodina a kolegové aktivistky odsuzující verdikt přivítali, podle nich ale není spravedlnost úplná. „Nechceme pomstu, nejsme vrazi jako oni, ale chceme, aby strůjci vraždy byli hnáni k odpovědnosti,“ uvedla podle listu Guardian nejstarší dcera Cáceresové Olivia Zunigaová.

Muži obvinění z vraždy honduraské ekologické aktivistky
Zdroj: Jorge Cabrera/Reuters

Cáceresová, držitelka prestižní ceny Goldman Environmental Prize a koordinátorka místní organizace hájící práva indiánů COPINH, si opakovaně stěžovala, že jí vyhrožují smrtí místní majitelé pozemků či policisté a vojáci.

„Kvůli tomuto budou truchlit všichni Hondurasané,“ okomentoval brutální čin v minulosti prezident Juan Orlando Hernández. Bezprostředně po vraždě vyšli lidé do ulic. „Přišli jsme sem poklidně protestovat a odsoudit vraždu členky kmene Lenca a nositelky mezinárodní ekologické ceny Berty Cáceresové. Tohle je neslýchané. Policie ani armáda tu nefunguje,“ uvedla v březnu 2016 lidskoprávní aktivistka Carmen Saucedaová.

Advokáti obvinili soudce z předpojatosti

Cáceresová byla také politická analytička, obhájkyně ženských práv a kritička kapitalismu. Její vražda se stala testem pro Honduras – zemi, kde vládne korupce a beztrestnost a jež dostala v rámci mezinárodní pomoci miliony dolarů z USA a Evropy, připomíná Guardian.

Případ doprovázela obvinění z nedbalosti, utajování a předpojatosti. Advokáti rodiny Cáceresové i Castra byli vyloučeni z procesu poté, co vyzvali soudce, aby kvůli předpojatosti a zneužití pravomoci odstoupili.

Pohřeb ekologické aktivistky v Hondurasu
Zdroj: Fernando Antonio/AP/ČTK

V Hondurasu už zaplatilo životem na 120 ekologických aktivistů

Podle nevládní organizace Global Witness je Honduras nejnebezpečnějším státem světa pro ekologické aktivisty. Více než 120 jich v této středoamerické zemi přišlo o život od roku
2010 po vojenském svržení levicového prezidenta Manuela Zelayi.

Stejný osud jako Cáceresovou potkal v roce 2016 i její spolupracovnici Yaneth Urquíaovou. Matka tří dětí známá bojem proti stavbám vodních elektráren a dolů na územích obývaných domorodci byla zavražděna v západní části země. Urquíaová proslula zvláště svým bojem proti stavbě přehrady v regionu La Paz, která patřila společnosti vlastněné manželem místopředsedkyně honduraského parlamentu Gladys Lópezové. Ta obvinění ze zosnování vraždy odmítla.

Honduraské bezpečnostní síly
Zdroj: Fernando Antonio/AP/ČTK

Podle předloňské zprávy Global Witness ale skutečně stojí za vraždami ekologických aktivistů podnikatelé a vlivní politici včetně Lópezové. Global Witness připouští, že přímí pachatelé zločinů v Hondurasu jsou sice někdy zatčeni, ale jejich objednavatelé prý zůstávají bez trestu.

„Jako největší poskytovatel pomoci Hondurasu by USA měly pomoci ukončit krvavé
zásahy proti honduraskému venkovskému obyvatelstvu. Místo toho financují honduraské státní síly, které stojí za některými z nejhorších útoků,“ řekl loni Guardianu představitel Global Witness Billy Kyte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...