Čínský prezident Si Ťin-pching v projevu u příležitosti 40. výročí od „čínského hospodářského zázraku“ sdělil, že se země nebude rozvíjet na úkor zájmů jiných států a nebude usilovat o hegemonii. Vyslovil se naopak pro spolupráci v mezinárodním obchodu a otevírání domácí ekonomiky. Prezident ale neoznámil žádná nová opatření na podporu zpomalujícího čínského hospodářství ani pro uklidnění obchodního napětí se Spojenými státy.
Nebudeme usilovat o hegemonii, slíbil Si Ťin-pching při projevu k 40. výročí čínského zázraku
Od „čínského hospodářského zázraku“ uplynulo 40 let (zdroj: ČT24)
Ve světě se v posledních letech množí obavy z rostoucího čínského ekonomického a politického vlivu. Pekingu se ho daří rozšiřovat od asijsko-pacifického regionu až po Afriku například infrastrukturními projekty v rámci vládní iniciativy nová Hedvábná stezka.
Prezident Si ovšem v projevu zdůraznil, že Čína uskutečňuje pouze obrannou politiku. „Vývoj Číny nepředstavuje hrozbu pro žádnou zemi,“ ubezpečil. Vypočítal nejnovější úspěchy Pekingu a zvláště vyzdvihl roli svého předchůdce Teng Siao-pchinga, když řekl, že jeho reformy Čínu zachránily před ekonomickým zhroucením po bouřlivé kulturní revoluci v zemi.
Prezident neopomněl zdůraznit důležitost role komunistické strany pro udržení čínské svrchovanosti. „Číňanům nebude nikdo diktovat, co mají a nemají dělat,“ řekl. Podle agentury AP ale zklamal ty soukromé podnikatele, kteří doufali, že využije příležitosti a oznámí konkrétní opatření k omezení dominance státních korporací.
Čínská ekonomika totiž zpomaluje, v letošním třetím čtvrtletí zpomalila na 6,5 procenta ze 6,7 procenta v předchozím kvartálu a zaostala za očekáváním. Na pozadí obchodní války se Spojenými státy byl růst nejslabší od vypuknutí finanční krize začátkem roku 2009. Čína a Spojené státy na sebe letos v důsledku obchodních sporů vzájemně uvalují cla na zboží v hodnotě stovek miliard dolarů.
Pozorovatelé pochybují, že Peking upokojí střední třídu bez politických reforem. „Ekonomický růst a rozvoj nevedly k demokratizaci a politickým reformám. Lidé nemusejí mít pocit, že mají z ekonomického růstu profit,“ upozornil nezávislý politolog Joseph Cheng.
Reformátor Teng Siao-pching
Čína si připomíná 40. výročí od „hospodářského zázraku“. Jeho otcem byl Teng Siao-pching, který v zemi rudého draka prosazoval strategii „socialistické tržní ekonomiky“ a otevřel Čínu světovému trhu. Převzal zemi zpustošenou kulturní revolucí a dalšími maoistickými politickými experimenty a pomohl ji přeměnit v jednu z nejsilnějších ekonomik světa.
„Teng Siao-pchinga všichni podporovali jednoduše proto, že už nechtěli takový život jako za kulturní revoluce,“ uvedl politolog z Hongkongské univerzity Victor Teo.
Navzdory tomu, že od konce 70. let zaváděl „socialistickou tržní ekonomiku“, nebyl osvíceným liberálem nebo tolerantním reformátorem, který by se zřekl komunistické ideologie. Toužil po tom, aby Čína byla bohatá, mocná a silná. Cílem reformních snah ale v žádném případě nemělo být zavádění pluralitní demokracie nebo opuštění systému vlády jedné strany.
Celý reformní program spočíval na takzvaných čtyřech modernizacích, které pokrývaly zemědělství, průmysl, vědu a techniku a armádu. Dalším pilířem reforem pak byla politika „otevřených dveří“, která měla být platformou pro otevření země světu.
Zavádění reforem v celostátním měřítku předcházelo jejich testování na regionální úrovni. Za klíčovou oblast bylo vybráno zemědělství, ve kterém byly zaměstnány více než dvě třetiny všech čínských pracujících.
Tengův nevídaný hospodářský experiment, jenž vyústil v „socialismus s čínskými rysy“, položil základy pro současný ekonomický rozkvět. Zavádění reforem však doprovázelo mnoho závažných jevů.