Osobností roku časopisu Time se letos stali novináři, kteří se podle listu postavili za pravdu a zasadili se o fakta. O titul se dělí zavražděný saúdskoarabský žurnalista Džámal Chášakdží, dva věznění barmští reportéři pracující pro agenturu Reuters nebo novináři z amerického deníku Capital Gazette, v jehož redakci letos v červnu zabil střelec pět lidí.
Chášakdží, který psal pro americký deník The Washington Post a ve svých textech kritizoval saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána, byl začátkem října na konzulátu své země v Istanbulu brutálně zavražděn.
Rijád dva týdny tvrdil, že novinář odešel z konzulátu živý, později ale přiznal, že byl zavražděn. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) tvrdí, že objednavatelem činu byl korunní princ.
„Statný muž se šedivou bradkou a laskavým vystupováním se odvážil nesouhlasit s vládou své země. Řekl světu pravdu o brutalitě (vlády) vůči těm, kteří by promluvili. A byl za to zabit,“ napsal v úvodu časopis Time o saúdskoarabském novináři.
Magazín také ocenil filipínskou reportérku Mariu Ressaovou, která zdokumentovala protidrogové tažení prezidenta Rodriga Duterteho. Podle ochránců lidských práv bylo během policejních zásahů na Filipínách zabito na 12 tisíc lidí. Ressaová nyní čelí obvinění z daňových úniků, za což jí hrozí až deset let za mřížemi. Novinářka obvinění odmítá.
„Stejně jako všechny lidské dary, kuráž k nám přichází na rozličných úrovních a v různých chvílích,“ napsal šéfredaktor časopisu Edward Felsenthal. „Tento rok oceňujeme čtyři novináře a jednu organizaci, kteří zaplatili strašnou cenu za to, že se chopili výzvy dané chvíle,“ zdůraznil.
Time vybírá osobnosti už devadesát let
Titul osobnost roku časopis Time uděluje od roku 1927 a oceňuje jím osoby, které ať už v dobrém, nebo ve zlém stály za nejvlivnějšími událostmi roku.
Loni magazín ocenil hnutí proti sexuálnímu obtěžování #MeToo, rok předtím amerického prezidenta Donalda Trumpa. V roce 1938 za osobnost roku časopis označil vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera. U sovětského diktátora Josefa Stalina tak učinil dokonce dvakrát – v letech 1939 a 1942.
Letos se do užšího výběru kandidátů na ocenění dostali mimo jiné prezident Trump, jeho ruský protějšek Vladimir Putin, manželka britského prince Harryho Meghan nebo profesorka Christine Blaseyová Fordová, která se stala symbolem přeživších sexuálních útoků, když před americkým Senátem vypovídala o znásilnění, kterého se na ní údajně dopustil tehdejší kandidát na člena nejvyššího soudu Brett Kavanaugh. O titul se ucházeli i aktivisté amerického hnutí #NeverAgain proti příliš liberálním zákonům o držení zbraní v USA.
