Policie v sobotu v centru Paříže proti účastníkům protestu hnutí žlutých vest použila slzný plyn i vodní děla. Zadržela přes sedmnáct set lidí. Mezi nimi jsou podle policie lidé, kteří chystali „násilné akce proti jiným osobám a ničení majetku“. Z ulic byly hlášené potyčky, nicméně většina protestujících se chovala klidně. Zavřené byly památky, jež jsou symbolem francouzské metropole, stejně jako obchody podél bulváru Champs-Élysées. Protestu žlutých vest se účastnili i demonstranti v Bruselu.
Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner informoval, že protestů se zúčastnilo 136 tisíc lidí. Celkem 135 lidí utrpělo zranění a policisté zadrželi 1723 demonstrantů. Protesty jsou dalším pokračováním vlny demonstrací proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi, které svolává hnutí žlutých vest. Pokračují navzdory ústupkům vlády.
Protestující v ulicích Paříže zapálili několik osobních vozů, auta hořela například v ulici Rue Magellan nedaleko výstavního bulváru Champs-Élysées. Do ulic města byla nasazena vodní děla a vyjely i oddíly jízdní policie. Kromě metropole byla podle stanice BMFTV situace napjatá například i v Marseille, kde se demonstranti střetli v historickém centru města s policií. Násilí policisté použili také proti demonstrujícím v Nantes či Lyonu. Zraněné hlásí i jihofrancouzské město Bordeaux.
„Jedná se o lidi, kteří se cítí v současné Francii znevýhodněni, mají pocit, že neprofitují na současném ekonomickém vývoji, mají pocit, že globalizace a evropská integrace jim nepřináší žádné výhody. Ve Francii to označují jako ultraliberalismus, kdy dochází k takzvaným delokalizacím továren, to znamená, že jsou ohroženi ztrátou práce,“ uvedl ve speciálním vysílání ČT24 David Emler z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
„Upozornil bych na jedno důležité číslo, ve Francii se hovoří o zhruba devíti až desetiprocentní nezaměstnanosti již řadu let, ale důležité je, že mladí lidé okolo 25 let mají nezaměstnanost okolo padesáti procent. To znamená, že polovina mladých Francouzů je nezaměstnaných a to je skutečně výbušná situace,“ dodal Emler.
Emler: Žluté vesty mají u veřejnosti podporu
Podle Emlera má hnutí žlutých vest podporu u široké veřejnosti, a to navzdory tomu, že ministr vnitra Christophe Castaner v pátek prohlásil, že protesty nereprezentují podstatnou část Francouzů. „To je jeho prohlášení, oni se politici snaží to hájit, ale ta podpora je skutečně veliká. Donedávna hnutí podporovaly tři čtvrtiny Francouzů, po těch násilných protestech to poněkud pokleslo, ale minimálně dvě třetiny, tak 60 až 70 procent Francouzů, s nimi souhlasí,“ uvedl Emler.
- Ideální varianta je do takového davu se vůbec nedostat, uvedl ve speciálním vysílání ČT24 Stanislav Kazbunda z Policejní akademie a instruktor střelby společnosti CROM Consulting. „Pokud už se ale nějakým nedopatřením do davu dostanete, bylo by vhodné se proveslovat tímto davem na okraj a nenápadně odejít. Pokud by vás policie k něčemu vyzvala, nejlepší způsob je pasivní spolupráce, aby policie získala dojem, že skutečně nejste aktivním demonstrantem, že nechcete působit problémy a chcete s policií vyjít,“ řekl.
Podle francouzských médií se prvních asi tisíc „žlutých vest“ objevilo v sobotu dopoledne na třídě Champs-Élysées, kde nejdříve demonstrovaly v klidu. Policisté jim jen zabránili v přístupu k Vítěznému oblouku, který byl při protestech před týdnem poškozen. Později, nedaleko bulváru Champs-Élysées, pak policie použila proti některým účastníkům slzný plyn.
Demonstranti se sešli u Vítězného oblouku, pak se dav poklidně vydal po bulváru, na němž obvykle v období před Vánocemi panuje čilý nákupní ruch. Teď však zůstaly zdejší obchody s luxusním zbožím zavřené, jejich majitelé ve strachu z rabování leckde zabednili výlohy.
Část z demonstrujících se dostala do úzké uličky poblíž náměstí Étoile, odkud je po chvíli policisté vytlačili právě slzným plynem zpět na Champs-Élysées. Někteří se prý snažili dostat k prezidentskému paláci. Zadrženi byli ti, u nichž se našly nebezpečné předměty jako kladiva, baseballové pálky nebo koule na pétanque.
K situaci se vyjádřil i Trump. Nepokoje prý souvisí s pařížskou klimatickou dohodou
V Paříži v sobotu po násilnostech z uplynulého víkendu, po nichž zůstalo 130 lidí zraněných, více než čtyři tisíce zadržených i značné materiální škody, panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích bylo asi osm tisíc policistů, k dispozici měli i obrněné transportéry.
„Zdá se, že policisté mají situaci pod kontrolu. Jejich taktika se změnila, už nedochází ke střetu větších skupin žlutých vest s osamělými policisty, ale policisté jsou všude velmi silně přítomní a v momentě, kdy mají žluté vesty přesilu, tak tam okamžitě velice rychle je k dispozici další skupina policistů,“ konstatoval kolem třetí hodiny odpoledne zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.
Celkový průběh protestů tak byl daleko mírnější než minulou sobotu. „Důležité je to, že policisté přikročili k řadě preventivních kroků. Už od včerejšího večera zatýkali lidi, o kterých věděli, že mají v úmyslu jet do centra Paříže. Pomohly jim k tomu sociální sítě, věděli dobře o jejich identitě a vlastně tím otupili ostří těch největších vandalů,“ dodal Šmíd.
K situaci ve Francii se v sobotu na Twitteru vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který dal nepokoje do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou. Ta podle něj „nefunguje“. „Lidé nechtějí platit velké částky peněz, hodně z toho zemím třetího světa (které jsou vedeny pochybným způsobem), aby možná ochránili životní prostředí,“ napsal prezident. Podle něj lidé na demonstracích provolávají „Chceme Trumpa!“. Francouzská média neinformovala, že by na protestech podobné heslo zaznívalo. „Miluji Francii,“ dodal v tweetu šéf Bílého domu.
Údajně „nepřiměřené násilí“ používané při potlačování protestů žlutých vest kritizoval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Ti, kteří naši policii obvinili z útlaku, by se měli podívat na to, co teď dělají jejich policisté,“ řekl Erdogan. Obrázky z Paříže, Bruselu a dalších měst podle něj ukazují, že Evropa propadla „v testu z demokracie, lidských práv a svobody“.
Demonstrovalo se i v Bruselu
Také bruselská policie se v sobotu střetla s demonstranty, kteří páchali výtržnosti během pochodu k evropské čtvrti, informovala agentura AP. Protest v belgické metropoli souvisel s demonstrací v Paříži. Účastnila se ho asi tisícovka lidí, kteří křičeli hesla proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. „Macrone, Micheli, odstupte,“ volali.
Policisté proti těm z nich, kteří vytrhávali značky a házeli lahve a další předměty, použili pepřový sprej. Na některých místech byla omezena automobilová a tramvajová doprava. Policie na bruselských nádražích a ve čtvrti, v níž sídlí evropské instituce, zadržela kolem čtyř set lidí. Ráno protestující ve žlutých vestách také na východě Belgie zablokovali dálnici, která vede do Francie.
Stovky lidí, kteří se inspirovali francouzským hnutím žlutých vest, se sešly také na různých místech Nizozemska včetně Amsterodamu, Rotterdamu či Haagu. Protestovali především růstu rozdílů mezi chudými a bohatými. Někteří demonstranti požadovali demisi liberálního premiéra Marka Rutteho, jiní vystoupení Nizozemska z Evropské unie, snížení věku odchodu do důchodu či zrušení některých opatření na ochranu životního prostředí.
Demonstrace se organizátorům vymkly
„Všechno nasvědčuje tomu, že se radikální elementy znovu mobilizují,“ řekl už v pátek francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Tvrdí také, že nepůjde o protesty, které by reprezentovaly podstatnou část Francouzů. Mimořádné policejní nasazení podle něj ospravedlňuje fakt, že mezi nimi bude mnoho lidí, kteří touží vyvolat násilí.
Vládnoucí francouzští politici tvrdí, že protesty se již dávno vymkly organizátorům z řad takzvaného hnutí žlutých vest z rukou. Demonstranti původně odmítali zavedení daně z pohonných hmot, od něhož vláda tento týden ustoupila. Část hnutí Francouze navíc vyzývá, aby v sobotu demonstrovat nechodili. Po ústupcích kabinetu k tomu podle těchto představitelů žlutých vest není důvod.
Podle ministra početnost protestů výrazně opadá a účastní se jich už převážně jen lidé, kteří chtějí vyvolat násilí. Média i tak hovoří o tom, že současná vlna protestů je nejsilnější od nepokojů v roce 1968. Radikálové, zejména z pařížských předměstí, se svolávají pomocí sociálních sítí a revoluční stránku si vytvořili i na internetu.
Zavřené památky a obchody, zrušená představení
Pařížská policejní prefektura vydala varování před rizikovými oblastmi metropole, kterým by se lidé měli raději vyhnout. Patří mezi ně například bulvár Champs-Élysées, kam bude přístup možný jen přes kontrolní stanoviště a po předložení dokladů, náměstí Svornosti či některé další velké ulice v širším centru Paříže.
Obchody sídlící podél Champs-Élysées bez ohledu na předvánoční čas, který jim přináší velké tržby, zabednily a opevnily své výlohy. Kovové zábrany se podle listu Le Figaro objevily například na výloze módního obchodu Louis Vuitton, kterou demonstranti rozbili již před dvěma týdny.
V obavách z násilností zůstala v sobotu zavřena i například Eiffelova věž, Vítězný oblouk, věže katedrály Notre-Dame či muzea Louvre, Orsay a Centre Pompidou. Svá představení ruší divadla Odéon, Comédie-Française i opera, pařížská filharmonie neodehraje svůj večerní koncert. Uzavřela se také dvacítka stanic metra v centru města včetně těch nejfrekventovanějších, jako jsou Bastille, Concorde, Opéra či Madeleine.
