Ve Francii kvůli blokádě rafinerií v části země dochází benzin. Vládní reformy, proti kterým o víkendu protestovaly tzv. žluté vesty, se nelíbí ani záchranářům a studentům; ti vyrazili do ulic v pondělí. Prezident Emanuel Macron pověřil premiéra, aby řešení z politické krize hledal se zástupci všech politických stran.
Francie stále vře. Proti vládním reformám protestovali studenti i řidiči sanitek
Horizont ČT24: Francie stále vře. Žluté vesty nejspíš vyvzdorují na vládě ústupky (zdroj: ČT24)
Z Elysejského paláce vyslal prezident Macron v pondělí jediný signál: poobědval s policisty, kteří v sobotu zasahovali proti násilníkům v pařížských ulicích. „Protesty žlutých vest doprovázelo násilí v naší metropolu dosud nevídané,“ řekl k nasazení sboru policejní prefekt v Paříži Michel Delpuech.
Policie přitom na vládu apeluje, aby jí pomohla situaci řešit. Může jít o vyhlášení výjimečného stavu nebo zákazu demonstrovat na určitých místech. Elysejský palác zatím k ničemu z toho nepřistoupil.
Kromě symbolického ocenění policistů prezident Macron mlčí a hledá cesty, jak protesty proti vládním reformám a nízké životní úrovni zmírnit. V týdnu by měl vystoupit s projevem, v němž nastíní, pro jaké řešení se rozhodl. Kvůli situaci doma odložil cestu do Srbska, kam měl vyrazit ve středu.
Co dál? Premiér se ptal ostatních politických stran
S rozhodnutím má Macronovi pomoci premiér Édouard Philippe. Ten v pondělí konzultoval další postup se šéfy všech významných politických stran. Republikáni například požadují referendum o všech důležitých otázkách vládních reforem.
Populistická pravice i levice žádá rovnou předčasné volby. „Naznačila jsem premiérovi, že strategie konfrontace, kterou Macron zvolil, může mít dramatické následky,“ zdůraznila předsedkyně Národního sdružení Marine Le Penová.
Francouzský premiér Édouard Philippe
Prezident má na stole několik návrhů. Může znovu zavést tzv. milionářskou daň, odložit plánované zvýšení pohonných hmot, které v sobotu vyhnalo do ulic žluté vesty, nebo může prezident zvýšit minimální mzdu či snížit daně. „Pokud chceme snížit daně, musíme zároveň snížit veřejné výdaje,“ varoval ministr hospodářství Bruno Le Maire.
Vláda chce podle prohlášení premiérova úřadu zahájit debatu v obou parlamentních komorách: v Národním shromáždění to má být ve středu, v Senátu ve čtvrtek.
Premiér Philippe se v úterý podle zpravodaje ČT v Paříži Jana Šmída sejde se zástupci demonstrantů. Zdá se, že tzv. žluté vesty se domohou na vládě některých ústupků. „Proto se nedistancují od násilí na demonstracích a mlčky ho trpí. Vláda je díky tomu nucena jednat,“ upozornil zpravodaj Šmíd.
V pondělí stávkovali řidiči sanitek a středoškoláci
Napětí v zemi přitom stále roste. V pondělí stávkovali v ulicích řidiči sanitek, kteří zablokovali přístupové trasy k pařížskému náměstí Svornosti. Nelíbí se jim reforma financování sanitní služby, která podle nich ohrožuje malé a střední firmy, jež službu zajišťují. Změna platí od října: nemocnice a kliniky nově rozhodují o sanitkách ve výběrovém řízení, demonstranti to označují za „uberizaci“.
Protest řidičů sanitek
Lidé protestují jednoduše proto, že se nemají dobře. Kupní síla je nízká, chtějí zvýšit minimální mzdu. Od vlády chtějí ústupky a dialog o reformách. Prezident Macron se podle protestujících distancoval od lidí, kteří ho zvolili, a jejich problémy ho nezajímají.
Ke stávkám se přidali i studenti středních škol, kteří v pondělí na protest proti plánované školské reformě zablokovali asi stovku lyceí po celé zemi. Studentům vadí změny v maturitní zkoušce i proměna mechanismu nástupu na vysoké školy.
Rýsují se přitom další velké demonstrace: příští týden hodlají na národní úrovni protestovat zemědělci. Přesný termín znám není.
Zpravodaj ČT v Paříži Šmíd: Dřív než v polovině týdne jasno nebude (zdroj: ČT24)
Řadě čerpacích stanic došly pohonné hmoty
Klidnější nejsou ani zástupci tzv. žlutých vest. Stále blokují některé obchodní domy, letiště a silnice, obrovské zácpy tak byly hlášeny především od hranic se Španělskem. Žluté vesty zároveň blokují přístup ke skladům benzinu a nafty: jen v pondělí blokovalo hnutí přístup k 11 skladům pohonných hmot společnosti Total.
Mluvčí dotčené společnosti Total proto oznámil, že řada čerpacích stanic už nemá co prodávat, neboť je bez pohonných hmot. Podle mluvčího bylo bez paliv 75 z 2200 pump Totalu. V Paříži a okolí je situace ještě přijatelná, ale v některých regionech je prodej nafty a benzinu výrazně omezen. Nejhorší situace je v Bretani, kde nefungují desítky čerpacích stanic.
Kdo jsou ti, kdo demonstrují? Za prvé to jsou lidé z venkova, kterým se nedaří dobře. Za druhé to jsou radikálnější lidé, kteří přijíždí z daleka, jsou ochotní jít do konfrontace s policií, aby dali najevo, že jsou nespokojení. A za třetí to jsou radikálové z pařížských předměstí, dobře vybavení. Ti chtějí ničit.
Budou v sobotu další protesty?
Vstřícné kroky na zažehnání sociálního neklidu musí vláda představit do pátku: pokud nechce, aby se masové protesty v sobotu opakovaly počtvrté od 17. listopadu. Poslední sobotní protesty podle vlády způsobily škody ve výši až 4 milionů eur (přes 100 milionů korun). Stěžovali si hlavně maloobchodníci, restauratéři a hoteliéři. Kvůli obavám z protestů navíc podle hotelů řada turistů uvažuje o tom, že do Paříže vůbec nepřijede, anebo svůj pobyt zkrátila.