Putin má na talíři znovu memento nacismu – kritizuje ho i Clintonová

Los Angeles – Ruský prezident Vladimir Putin má na sobě další stín srovnání s neblahou historií nacistického Německa. Dalším z vrcholných politiků, kteří v počínání ruských vojáků na Krymu spatřují reminiscenci Hitlerových záborů ze 30. let minulého století, je exšéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Rusko už několik dní vysvětluje, že chrání etnické Rusy – podle Clintonové jde o stejnou záminku, jakou využíval nacistický vůdce.

Podle Clintonové se Putin snaží o „resovětizaci“ ruské periferie, tedy o obnovení co největšího vlivu ve státech, s nimiž Rusko sousedí a s nimiž kdysi tvořilo Sovětský svaz. Jde ale podle ní o plýtvání potenciálem národa a o ohrožování stability, ba i míru v Evropě. „Chci jen, aby si všichni udělali výlet do historie. Samozřejmě nic nesrovnávám. Ale doporučila bych, abychom se poučili z této taktiky, která byla použita už v minulosti,“ řekla.

Bývalá členka Obamovy administrativy a jedna z horkých adeptek na prezidentskou funkci v příštích volbách upozornila, že podobně jako u dnešního Ruska a krymské menšiny i Hitler dělal vše ve prospěch německé minority v ostatních státech. „Hitler pořád říkal: 'Nechovají se k nim správně. Musím tam jít a chránit svoje lidi.' A proto to u všech vyvolalo takovou nervozitu,“ podotkla Clintonová.

Protest proti ruskému vojenskému zásahu v New Yorku
Zdroj: John Minchillo/ČTK

Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí USA:

„Pokud to nyní zní nějak povědomě, tak proto, že Hitler to dělal ve třicátých letech. Tvrzení prezidenta Putina a dalších Rusů, že na Krym a možná dál na východ Ukrajiny jít museli, protože musejí chránit ruskou menšinu, připomíná tvrzení ze třicátých let, kdy nacistické Německo neustále opakovalo, jak musí chránit německé menšiny v Polsku a v Československu a jinde v Evropě.“

Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk sdělil, že Kyjev je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Šéf krymské vlády Sergej Aksjonov ale s novým režimem jednat nechce. Pouze referendum podle něj rozhodne o tom, jestli se Krym odtrhne od Ukrajiny, nebo zůstane její součástí.

Požadavky i zájmy sudetských Němců v roce 1938 ztělesňovala zejména Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem. Ten si politikou „nulových ústupků“ vynucoval na československé vládě stále další privilegia. Po obsazení Rakouska v březnu 1938 (za neskrývaného souhlasu většiny Rakušanů) dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt.

Za souhlasu Velké Británie a Francie, kteří se snažili „udobřovací“ politikou zabránit otevřené válce, nakonec Hitler získal československé Sudety, kde ho vítali zdejší Němci. ČSR ultimátum zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území. 

Československo přišlo o 30 % území s třetinou veškerého obyvatelstva. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. Z rozhodnutí vlády Československá armáda neměla klást žádný odpor.

Více o podobné kritice českých politiků i historickém kontextu ZDE.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu splní cíle, dva či tři týdny budou útočit velmi tvrdě, řekl Trump

Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to uvedl prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Teherán chce ve válce pokračovat až do úplné porážky a ponížení nepřátel, sdělil mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhím Zolfakarí.
03:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 24 mminutami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek.
07:43Aktualizovánopřed 35 mminutami

V předvolebním Maďarsku panuje toxická atmosféra, uvádí delegace Rady Evropy

V Maďarsku panuje před parlamentními volbami toxická atmosféra. V prohlášení to uvedla delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která v pondělí a úterý uskutečnila pozorovatelskou návštěvu Budapešti. Maďaři 12. dubna rozhodnou, zda u moci zůstane premiér Viktor Orbán a jeho nacionalisticko-konzervativní strana Fidesz, nebo se vlády ujme opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara. Průzkumy veřejného mínění za favorita označují opozici.
před 42 mminutami

Slovensko potřebuje stav ohrožení, soudí Pellegrini po dopadu dronů u hranic

Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, varoval slovenský prezident Peter Pellegrini, který se zasazuje za žádost armády o zavedení takvzaného stavu ohrožení do slovenské legislativy. Učinil tak v reakci na středeční nálet tří ruských dronů na ukrajinské město Perečyn, vzdálené jen deset kilometrů od hranic se Slovenskem.
před 46 mminutami

Ukrajina hlásí po ruských útocích oběť a několik zraněných

Ukrajina hlásí po ruských útocích jednu oběť a několik zraněných. Rusko podle ukrajinského letectva v noci na čtvrtek udeřilo na dvanácti místech. Jedním z nich je přístav v Oděse, kde vypukl požár. Správa Dněpropetrovské oblasti podle Ukrajinské pravdy hlásí, že ruské údery zabily člověka, další dva včetně dítěte zranily. V Charkovské oblasti ruské drony zasáhly obytné čtvrti. Terčem útoku bylo také zařízení ukrajinské ropné a plynárenské společnosti Naftogaz v Sumské oblasti, uvedl podle Reuters generální ředitel Naftogazu Serhij Koretskij.
před 51 mminutami

Čína tajně rozšiřuje své jaderné základny, píše CNN

Čína bourá vesnice v provincii S'-čchuan, aby mohla rozšířit infrastrukturu spojenou s výrobou jaderných zbraní. Píše to americká stanice CNN, která prozkoumala mnoho satelitních záběrů a vládních dokumentů. USA tvrdí, že Peking tajně testuje atomové bomby, což Čína popírá. Svůj nukleární arzenál ale rozšiřuje závratným tempem.
před 58 mminutami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...