Putin má na talíři znovu memento nacismu – kritizuje ho i Clintonová

Los Angeles – Ruský prezident Vladimir Putin má na sobě další stín srovnání s neblahou historií nacistického Německa. Dalším z vrcholných politiků, kteří v počínání ruských vojáků na Krymu spatřují reminiscenci Hitlerových záborů ze 30. let minulého století, je exšéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Rusko už několik dní vysvětluje, že chrání etnické Rusy – podle Clintonové jde o stejnou záminku, jakou využíval nacistický vůdce.

Podle Clintonové se Putin snaží o „resovětizaci“ ruské periferie, tedy o obnovení co největšího vlivu ve státech, s nimiž Rusko sousedí a s nimiž kdysi tvořilo Sovětský svaz. Jde ale podle ní o plýtvání potenciálem národa a o ohrožování stability, ba i míru v Evropě. „Chci jen, aby si všichni udělali výlet do historie. Samozřejmě nic nesrovnávám. Ale doporučila bych, abychom se poučili z této taktiky, která byla použita už v minulosti,“ řekla.

Bývalá členka Obamovy administrativy a jedna z horkých adeptek na prezidentskou funkci v příštích volbách upozornila, že podobně jako u dnešního Ruska a krymské menšiny i Hitler dělal vše ve prospěch německé minority v ostatních státech. „Hitler pořád říkal: 'Nechovají se k nim správně. Musím tam jít a chránit svoje lidi.' A proto to u všech vyvolalo takovou nervozitu,“ podotkla Clintonová.

Protest proti ruskému vojenskému zásahu v New Yorku
Zdroj: John Minchillo/ČTK

Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí USA:

„Pokud to nyní zní nějak povědomě, tak proto, že Hitler to dělal ve třicátých letech. Tvrzení prezidenta Putina a dalších Rusů, že na Krym a možná dál na východ Ukrajiny jít museli, protože musejí chránit ruskou menšinu, připomíná tvrzení ze třicátých let, kdy nacistické Německo neustále opakovalo, jak musí chránit německé menšiny v Polsku a v Československu a jinde v Evropě.“

Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk sdělil, že Kyjev je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Šéf krymské vlády Sergej Aksjonov ale s novým režimem jednat nechce. Pouze referendum podle něj rozhodne o tom, jestli se Krym odtrhne od Ukrajiny, nebo zůstane její součástí.

Požadavky i zájmy sudetských Němců v roce 1938 ztělesňovala zejména Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem. Ten si politikou „nulových ústupků“ vynucoval na československé vládě stále další privilegia. Po obsazení Rakouska v březnu 1938 (za neskrývaného souhlasu většiny Rakušanů) dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt.

Za souhlasu Velké Británie a Francie, kteří se snažili „udobřovací“ politikou zabránit otevřené válce, nakonec Hitler získal československé Sudety, kde ho vítali zdejší Němci. ČSR ultimátum zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území. 

Československo přišlo o 30 % území s třetinou veškerého obyvatelstva. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. Z rozhodnutí vlády Československá armáda neměla klást žádný odpor.

Více o podobné kritice českých politiků i historickém kontextu ZDE.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 21 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...