Putin má na talíři znovu memento nacismu – kritizuje ho i Clintonová

Los Angeles – Ruský prezident Vladimir Putin má na sobě další stín srovnání s neblahou historií nacistického Německa. Dalším z vrcholných politiků, kteří v počínání ruských vojáků na Krymu spatřují reminiscenci Hitlerových záborů ze 30. let minulého století, je exšéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Rusko už několik dní vysvětluje, že chrání etnické Rusy – podle Clintonové jde o stejnou záminku, jakou využíval nacistický vůdce.

Podle Clintonové se Putin snaží o „resovětizaci“ ruské periferie, tedy o obnovení co největšího vlivu ve státech, s nimiž Rusko sousedí a s nimiž kdysi tvořilo Sovětský svaz. Jde ale podle ní o plýtvání potenciálem národa a o ohrožování stability, ba i míru v Evropě. „Chci jen, aby si všichni udělali výlet do historie. Samozřejmě nic nesrovnávám. Ale doporučila bych, abychom se poučili z této taktiky, která byla použita už v minulosti,“ řekla.

Bývalá členka Obamovy administrativy a jedna z horkých adeptek na prezidentskou funkci v příštích volbách upozornila, že podobně jako u dnešního Ruska a krymské menšiny i Hitler dělal vše ve prospěch německé minority v ostatních státech. „Hitler pořád říkal: 'Nechovají se k nim správně. Musím tam jít a chránit svoje lidi.' A proto to u všech vyvolalo takovou nervozitu,“ podotkla Clintonová.

Protest proti ruskému vojenskému zásahu v New Yorku
Zdroj: John Minchillo/ČTK

Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí USA:

„Pokud to nyní zní nějak povědomě, tak proto, že Hitler to dělal ve třicátých letech. Tvrzení prezidenta Putina a dalších Rusů, že na Krym a možná dál na východ Ukrajiny jít museli, protože musejí chránit ruskou menšinu, připomíná tvrzení ze třicátých let, kdy nacistické Německo neustále opakovalo, jak musí chránit německé menšiny v Polsku a v Československu a jinde v Evropě.“

Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk sdělil, že Kyjev je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Šéf krymské vlády Sergej Aksjonov ale s novým režimem jednat nechce. Pouze referendum podle něj rozhodne o tom, jestli se Krym odtrhne od Ukrajiny, nebo zůstane její součástí.

Požadavky i zájmy sudetských Němců v roce 1938 ztělesňovala zejména Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem. Ten si politikou „nulových ústupků“ vynucoval na československé vládě stále další privilegia. Po obsazení Rakouska v březnu 1938 (za neskrývaného souhlasu většiny Rakušanů) dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt.

Za souhlasu Velké Británie a Francie, kteří se snažili „udobřovací“ politikou zabránit otevřené válce, nakonec Hitler získal československé Sudety, kde ho vítali zdejší Němci. ČSR ultimátum zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území. 

Československo přišlo o 30 % území s třetinou veškerého obyvatelstva. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. Z rozhodnutí vlády Československá armáda neměla klást žádný odpor.

Více o podobné kritice českých politiků i historickém kontextu ZDE.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela propustila šedesát lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi.
před 9 mminutami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 26 mminutami

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Oděsu podle Kyjeva zasáhly loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské dronové útoky na přístavy v Oděské a Mykolajivské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkami Slovenska, Palau a Libérie. Na telegramu to uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba s tím, že údery nezpůsobily žádné oběti. Rusko útočilo znovu i na energetickou infrastrukturu, a to i v dalších regionech napříč napadenou zemí.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mír prochází žaludkem, říkají provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.
před 2 hhodinami

Somálsko zažilo první přímé volby po více než půl století

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.
před 4 hhodinami

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 14 hhodinami
Načítání...