Putin má na talíři znovu memento nacismu – kritizuje ho i Clintonová

Los Angeles – Ruský prezident Vladimir Putin má na sobě další stín srovnání s neblahou historií nacistického Německa. Dalším z vrcholných politiků, kteří v počínání ruských vojáků na Krymu spatřují reminiscenci Hitlerových záborů ze 30. let minulého století, je exšéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Rusko už několik dní vysvětluje, že chrání etnické Rusy – podle Clintonové jde o stejnou záminku, jakou využíval nacistický vůdce.

Podle Clintonové se Putin snaží o „resovětizaci“ ruské periferie, tedy o obnovení co největšího vlivu ve státech, s nimiž Rusko sousedí a s nimiž kdysi tvořilo Sovětský svaz. Jde ale podle ní o plýtvání potenciálem národa a o ohrožování stability, ba i míru v Evropě. „Chci jen, aby si všichni udělali výlet do historie. Samozřejmě nic nesrovnávám. Ale doporučila bych, abychom se poučili z této taktiky, která byla použita už v minulosti,“ řekla.

Bývalá členka Obamovy administrativy a jedna z horkých adeptek na prezidentskou funkci v příštích volbách upozornila, že podobně jako u dnešního Ruska a krymské menšiny i Hitler dělal vše ve prospěch německé minority v ostatních státech. „Hitler pořád říkal: 'Nechovají se k nim správně. Musím tam jít a chránit svoje lidi.' A proto to u všech vyvolalo takovou nervozitu,“ podotkla Clintonová.

Protest proti ruskému vojenskému zásahu v New Yorku
Zdroj: John Minchillo/ČTK

Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí USA:

„Pokud to nyní zní nějak povědomě, tak proto, že Hitler to dělal ve třicátých letech. Tvrzení prezidenta Putina a dalších Rusů, že na Krym a možná dál na východ Ukrajiny jít museli, protože musejí chránit ruskou menšinu, připomíná tvrzení ze třicátých let, kdy nacistické Německo neustále opakovalo, jak musí chránit německé menšiny v Polsku a v Československu a jinde v Evropě.“

Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk sdělil, že Kyjev je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Šéf krymské vlády Sergej Aksjonov ale s novým režimem jednat nechce. Pouze referendum podle něj rozhodne o tom, jestli se Krym odtrhne od Ukrajiny, nebo zůstane její součástí.

Požadavky i zájmy sudetských Němců v roce 1938 ztělesňovala zejména Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem. Ten si politikou „nulových ústupků“ vynucoval na československé vládě stále další privilegia. Po obsazení Rakouska v březnu 1938 (za neskrývaného souhlasu většiny Rakušanů) dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt.

Za souhlasu Velké Británie a Francie, kteří se snažili „udobřovací“ politikou zabránit otevřené válce, nakonec Hitler získal československé Sudety, kde ho vítali zdejší Němci. ČSR ultimátum zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území. 

Československo přišlo o 30 % území s třetinou veškerého obyvatelstva. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. Z rozhodnutí vlády Československá armáda neměla klást žádný odpor.

Více o podobné kritice českých politiků i historickém kontextu ZDE.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme navýšit výrobu obranných prostředků, uvedl Rutte

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:55Aktualizovánopřed 55 mminutami

Vláda USA oznámila konec imigračního zásahu v Minnesotě

Zásah proti imigrantům v Minnesotě se chýlí ke konci, uvedl ve čtvrtek zmocněnec Bílého domu pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz již v úterý řekl, že očekává ukončení zátahu v řádu dní.
15:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Belgická policie zasahovala v sídle Evropské komise kvůli prodeji nemovitostí

Belgická policie ve čtvrtek zasahovala v bruselském sídle Evropské komise (EK) v souvislosti s vyšetřováním možných trestných činů při předloňském prodeji nemovitostí EK belgickému státu, informovaly list Financial Times a agentura AFP s odvoláním na zdroje obeznámené s případem.
před 2 hhodinami

Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se chce odvolat k arbitrážnímu soudu.
11:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zablokovalo WhatsApp, doporučilo vlastní aplikaci

Rusko zcela zablokovalo americkou komunikační platformu WhatsApp. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nedodržovala ruské zákony. Lidem doporučil ruskou aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato platforma ruské vládě umožňuje uživatele sledovat. Úřady to popírají.
12:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Revize emisních povolenek je klíčem k záchraně průmyslu v Evropě, řekl Babiš

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek EU ETS, uvedl před zahájením jednodenního neformálního summitu EU na belgickém zámečku Alden Biesen český premiér Andrej Babiš (ANO). V současnosti jsou podle něj vidět jen slova, nikoli činy a evropský i český průmysl tak ztrácí.
11:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Buenos Aires vyšli lidé protestovat proti reformě trhu práce prosazované Mileiem

Odbory a levicové strany v Argentině uspořádaly demonstrace proti reformě trhu práce, kterou prosazuje argentinský prezident Javier Milei. Ve středu se protestující v ulicích Buenos Aires střetli s policisty, na které někteří házeli kameny i zápalné láhve. Policisté reagovali slzným plynem, vodními děly i gumovými projektily. Reforma, kterou aktuálně schválila horní komora parlamentu, má omezit mimo jiné právo na stávku, snížit odstupné, prodloužit zkušební dobu u nových zaměstnanců, ale i umožnit výplaty v naturáliích nebo dát zaměstnavatelům právo požadovat od zaměstnanců rozdělení dovolené. Zastánci změn si od toho slibují zvýšení produktivity i flexibility firem.
před 6 hhodinami

Stávka zaměstnanců Lufthansy se dotkla i letů z Prahy

Piloti a palubní personál německé letecké společnosti Lufthansa podle očekávání zahájili čtyřiadvacetihodinovou stávku, píše DPA. Podle odhadu letištního svazu ADV ve čtvrtek po celém Německu neodstartuje více než 460 letů, což se dotkne asi 69 tisíc cestujících. Z pražského Letiště Václava Havla byly ve čtvrtek zatím zrušeny čtyři lety Lufthansy do Mnichova a Frankfurtu nad Mohanem.
před 6 hhodinami
Načítání...