Pazderka o Ukrajině ze všech stran: Není snadné být objektivní

Praha - Ukrajince do ulic přivedl Janukovyčův režim srovnatelný s dobou normalizace v 80. letech v Československu, myslí si zpravodaj a přímý účastník kyjevských protestů Josef Pazderka, který odpovídal na chatu ČT. Otázkou je také to, zda protestující na Majdanu opravdu reprezentují názor ukrajinské společnosti, podle Pazderky je ale zbytečně přeceňován vliv radikálů na protesty, které spíše představují neochotu mladé generace smířit se s neúnosným fungováním státu. Co naopak podle Pazderky nelze podceňovat, je vliv Ruska, pro které je udržení vlivu na Ukrajině strategicky zásadní. Přesto Pazderka věří, že Ukrajina nakonec zůstane jednotná. Celý chat s Josefem Pazderkou si můžete přečíst zde.

Co přivedlo Ukrajince do ulic?

Podle Josefa Pazderky začal Janukovyčův režim v mnoha rysech připomínat československou normalizaci v osmdesátých letech. „Čím víc sahal k apelu na zákony a legitimní volby, tím víc bylo jasné, že skutečnou legitimitu už mezi lidmi dávno ztratil. Kvůli obří korupci, ovládnutí soudnictví, nerespektování základních demokratických pravidel a podobně. Opuletní Janykovyčova rezidence v Mežihyrje za miliardy z naprosto neznámých peněz, na nelegitimním pozemku a s absolutním utajením je toho nejlepším důkazem,“ vysvětlil Pazderka.

„Obyčejní občané Ukrajiny si podle mě především uvědomují, že nic v životě není zadarmo a že pro zlepšení své situace budou muset něco udělat. A že to bude třeba i bolet, aby jednou bylo líp. Podle svých aktuálních politických názorů se snaží situaci někam posunout. Kam to bude, zůstává otevřené.“

Nahrávám video
Rozhovor s Josefem Pazderkou
Zdroj: ČT24

Ukrajinská politická krize šla podle Pazderky týdny vyřešit absolutně bez násilí. Záleželo přitom na rozhodnutí Viktora Janukovyče potrestat v listopadu nebo prosinci policisty odpovědné za brutální policejní zásah proti studentům. „On to neudělal a teď se strašně diví,“ řekl Pazderka s tím, že existuje čím dál větší skupina mladších a vzdělanějších Ukrajinců, kterým už současný politický model nevyhovuje a hledají k němu alternativu.

Jakou reálnou část ukrajinského veřejného mínění představuje Euromajdan?

Základem Majdanu jsou občanská hnutí, která chtějí hlavně změnu politického systému - méně korupce, více transparentnosti, více kontaktu s politiky a jejich odpovědnost za politické kroky. „Tento nárok mají na všechny politiky, nejen na bývalé příznivce Janukovyče,“ upozornil Pazderka s tím, že pokud jejich nároky nedokáže splnit opozice, budou lidé na Majdanu nadále protestovat.

Pazderka k budoucí roli Julie Tymošenkové:

„Velká část lidí na Majdanu pochopila, že je ženou minulosti. Její osvobození vítám a považuji za správné, přeji jí taky brzké uzdravení, pevně ale věřím, že kvůli budoucnosti Ukrajiny svůj vliv na politiku země postupně omezí. Byť tomu moc nevěřím.“

(Více čtěte zde)

A jaká je role extremistů?

Častým argumentem proti podpoře protestujících na Majdanu je i českém prostředí podezření, že protesty ovládají členové různých extremistických skupin, například neonacisté. „Divím se, že skáčete na špek ruské propagandě, která vám Majdan předestírá jako nácky, radikály a xenofoby. Náckové nikdy nehráli na Majdanu rozhodující roli,“ reaguje na to Pazderka a dokumentuje svá slova tím, že aktivit opozičního Majdanu se aktivně účastní židovská komunita v Kyjevě.

Zároveň ale připouští, že se kyjevských demonstrací účastnili extremisté, kteří konflikt záměrně eskalovali. „Je to velmi nepřehledné, část byli provokatéři, část lidi, kteří se prostě dali situací strhnout k násilí. V prosinci ještě nebyli, v lednu jich začalo přibývat. Pro mě ale základ Majdanu nikdy netvořili,“ řekl Pazderka.

Pazderka také připouští útoky na policisty Berkrutu, které ale považuje za důsledek předchozího vývoje. „Mrzí mě to, neschvaluji to, ale vnímám události v čase. Na počátku byl pokojný studentský protest a žádost o potrestání brutálního policejního zásahu proti němu. Když neslyšíte a nevnímáte realitu, začne se situace radikalizovat a jejím výsledkem je násilí všude. Přesto trvám na tom, že incidenty z opoziční strany jsou neúměrné násilí, které donedávna předváděly policejní jednotky a že základ opozičního Majdanu o násilí nestál a nestojí,“ řekl.

Jak vidí Pazderka budoucnost Ukrajiny?

Přestože v blízké budoucnosti vidí Josef Pazderka na Ukrajině riziko vypuknutí ozbrojených konfliktů, do budoucna věří v mírové řešení, legitimní volby a snad i jednotnou Ukrajinu. „Zájem o celistvost Ukrajiny mají podle mého názoru lidé na západě i východě země, jen si ji možná představují jinak,“ uvedl. Ve snaze o jednotnou Ukrajinu sází Pazderka také na vliv ukrajinských oligarchů, pro něž je zachování celistvé Ukrajiny absolutní ekonomickou prioritou.

„Pevně věřím, že situaci se podaří stabilizovat a dojde postupně k předčasným prezidentským a parlamentním volbám, které potvrdí nový rozklad sil na Ukrajině,“ řekl Pazderka s tím, že hodně bude záležet také na lídrech, jejich prozíravém chování a taky na vlivu Ruska, která se bude snažit situaci maximálně destabilizovat.

Jaký je vliv Ruska?

Vladimír Putin podle Pazderky udělá vše pro to, aby získal Ukrajinu zpět do sféry svého vlivu. „Pro Vladimira Putina je dění na Ukrajině bezprostřední ohrožení jeho režimu, jeho stylu vlády,“ myslí si Pazderka.

Ruská hra o Ukrajinu

„Scénář bude naprosto totožný s nedávným rusko-gruzínským konfliktem. Rád bych připomněl, že Rusko nezná strategii win-win, i přes ujištění, že může své ekonomické zájmy na Ukrajině uchránit i při rostoucím vlivu proevropské ukrajinské společnosti, bude tedy usilovat o absolutní vliv. Všemi prostředky. A západní společenství bude klasicky váhat a lavírovat.“

Současná situace na Krymu je podle Pazderky předehrou a testem toho, co by mohlo pokračovat dál i jinde na východě Ukrajiny. Na Krymu podle něj jde o provokaci separatistů s výraznou podporou Ruska, a pokud ukrajinská vláda situaci nedokáže zvládnout, o část Krymu přijde. „Ruská menšina na Krymu je silná, ale v nastalé situaci je, myslím, spíše loutkou a záminkou v zahraničně politické hře o Ukrajinu,“ uvedl Pazderka. (Více čtěte zde)

Jakou roli sehraje Evropská unie?

Pro EU je Ukrajina podle Pazderky velkým testem. „A je velkým testem pro nás všechny. Zda naše pozornost téhle důležité zemi nespadne po pár týdnech. Moc bych si to přál,“ řekl Pazderka, podle něhož by EU měla být v případě Ukrajiny aktivní jak politicky, tak i ekonomicky. Zároveň ale upozornil na to, že unie je kompromisním hlasem členských států, takže je vždy ze své podstaty pomalejší a opatrnější. „Pevně ale doufám, že politikům v EU dojde aspoň vážnost situace na Ukrajině,“ řekl Pazderka. (Více čtěte zde)

Je těžké zůstat objektivní?

"Je těžké zůstat objektivní, ale i přesto se o to maximálně snažíme. Nabízeli jsme i názory z druhé strany, neustále se snažíme popisovat realitu v její úplnosti. Jsme limitováni časem, energií, možnostmi menší televize, ale je to naše priorita. V takto vypjatých a emocionálních momentech bude ale vždycky řadě lidí něco chybět, to je přirozené a věřte mi, že s tím zápasí všechna média."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 13 mminutami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěBrífink Senátu k veřejnému slyšení o bezpečnosti Ukrajiny, Evropy a Česka

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl český prezident Petr Pavel v Senátu k výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ke které došlo přesně před čtyřmi roky, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v horní komoře. Zatímco Pavel se rozhodl pozvání využít, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Na Hradě se předtím prezident sešel s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.
před 5 hhodinami
Načítání...