Západní země při projednávání zprávy o stavu lidských práv v Číně kritizovaly Peking kvůli zacházení s menšinou muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang. Píše to agentura Reuters. Podle lidskoprávních aktivistů Číňané drží v převýchovných táborech více než milion Ujgurů. Před švýcarským sídlem OSN během zasedání demonstrovala asi tisícovka Tibeťanů, Ujgurů a jejich podporovatelů. Peking obvinění odmítá.
Pravidelná zpráva o stavu lidských práv se probírala na půdě Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. Zástupci členských států OSN ve svých vystoupeních vesměs konstatovali, že situace v Číně se za pět let od poslední zprávy zhoršila.
Výchovné tábory a zákazy všeho druhu
Například francouzský vyslanec François Rivasseau ve svém příspěvku Peking vyzval, aby zastavil „masové věznění“ a „garantoval svobodu náboženství a vyznání, a to i v Sin-ťiangu a Tibetu“. „Jsem hluboce znepokojena důvěryhodnými zprávami o masovém věznění, represi a dohledu nad Ujgury a dalšími muslimy v Sin-ťiangu,“ uvedla zástupkyně Kanady Rosemary McCarneyová.
Peking se snaží Ujgury převychovat. Čína této menšině zakázala dlouhé vousy i jakékoli „nenormální“ oblečení. Zavedla také nové doklady totožnosti. Ujguři navíc de facto nemohou cestovat. Západ ale nejvíc šokovaly zprávy o táborech.
Peking kritiku odmítá. Podle něj se obvinění z věznění Ujgurů nezakládá na faktech. „Nepřijímáme politicky motivovaná obvinění několika zemí, která jsou naprosto zaujatá,“ řekl v Ženevě náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng.
Peking argumentuje bojem proti teroru
Už v srpnu Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace vyzval Čínu, aby okamžitě propustila příslušníky muslimského menšinového etnika Ujgurů, které „pod záminkou boje proti terorismu“ drží v táborech pro politickou převýchovu. Budování nových výchovných center odhalily nedávno zveřejněné satelitní snímky.
Kritice se čínské úřady brání s tím, že cílem je potlačení extremismu, spolu s posílením stability v regionu a posílením produktivity místních podniků. Vláda argumentuje mimo jiné etnickými nepokoji, které oblastí před deseti lety zmítaly, a sérií pozdějších teroristických útoků. Podobným událostem podle ní nový program do budoucna zcela zamezí.
Česká republika v současné době členským státem Rady OSN pro lidská práva není. Na říjnovém Valném shromáždění OSN ale byla do rady zvolena a její tříleté funkční období začne v lednu 2019. „(Vyzýváme) k ukončení zadržování, obtěžování a tzv. převýchovy etnických menšin včetně Sin-ťiangu,“ uvedl zástupce stálého představitele ČR při OSN Michal Kaplan.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček v pondělí jednal v Šanghaji se svým čínským protějškem Wangem I. Při té příležitosti zdůraznil otázku lidských práv. „ČR jako člen Rady OSN pro lidská práva bude nyní předkládat v rámci pravidelného přehledu své připomínky i v případě Číny,“ uvedl ministr.
Mezi ministry podle něj panovala shoda, že otázka lidských práv je založena na vzájemném respektu a otevřeném dialogu. „Do budoucna bychom se tomu věnovali,“ dodal Petříček.
