Turecko slaví 95 let otevřením letiště, které bude po dokončení největším na světě

Vzdušný přístav, který po svém dokončení odbaví ročně až 200 milionů cestujících, otevírá v pondělí turecká metropole Istanbul. Slavnostního zprovoznění se účastnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Odhaduje se, že v první etapě využije služeb letiště 90 milionů cestujících ročně a do pěti let by se měl stát největším letištěm na světě. Na nové ranveje mají být od prvního dne provozu přesunuty spoje z Atatürkova letiště.

„Doufám, že letiště… pomůže našemu regionu i světu… je to letiště, jaké si Istanbul zaslouží,“ řekl prezident Erdogan během slavnostního ceremoniálu, kterého se zúčastnili zástupci balkánských zemí a zemí Střední Asie, katarský emír Tamim bin Hamad Sání a kontroverzní súdánský prezident Umar Bašír, na nejž vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač.

Recep Tayyip Erdogan při slavnostním otevření nového letiště v Istanbulu
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Spuštění plného provozu letiště se plánuje až na konec prosince, datum nynějšího otevření ale není náhodné – právě 29. října Turecko slaví 95 let od vzniku republiky.

Nové istanbulské letiště by v první fázi mělo být třetím největším na světě. Po dalším rozšíření, které má být dokončeno v roce 2023, bude mít kapacitu 150 až 200 milionů cestujících. To z něj udělá největší letecký uzel na světě. Nyní je největším Hartsfieldovo-Jacksonovo mezinárodní letiště v americké Atlantě, které loni odbavilo 103,9 milionu lidí. Nové letiště leží v evropské části Istanbulu asi 35 kilometrů od centra, s nímž ho má příští rok spojit metro. To zaveze cestující do centra města za 26 minut. Do dokončení metra budou letiště obsluhovat autobusy městské veřejné dopravy.

Po úplném dokončení má mít letiště šest vzletových a přistávacích drah, čtyři terminály a kryté parkoviště pro 40 tisíc aut. Na ploše asi padesát tisíc metrů čtverečních má být největší komplex obchodů duty-free na světě. Přímo v budově jednoho z terminálů bude i hotel se 451 pokoji. Dále má být v areálu zdravotnické středisko, kanceláře či mešita. Po letošním otevření má letiště zaměstnávat na 100 tisíc lidí, po úplném dokončení areálu tam má pracovat okolo 225 tisíc lidí.

„Jedná se o klasický příklad megalomanského projektu, který výrazně předimenzoval potřeby tureckého hospodářství. Vzhledem ke stavu turecké ekonomiky je tak trochu zázrak, že se první část nového letiště podařilo dokončit. Je však nutné upozornit na skutečnost, že právě projekty tohoto typu vedou Turecko do hospodářských problémů,“ je názoru hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Velké vládní zakázky sice mohou krátkodobě stimulovat růst ekonomiky, nicméně takto vyvolaný růst je dlouhodobě neudržitelný,“ dodal. To si podle Křečka uvědomuje stále více mezinárodních investorů, kteří začali z Turecka odcházet, což vyvolalo měnovou krizi.

Základní kámen letiště byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Letos v únoru byla dokončena první vzletová a přistávací dráha, která je 3,75 kilometru dlouhá a 60 metrů široká. Jako první na letišti přistál letos v červnu letoun s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Při budování letiště zahynuly desítky lidí

Letos v únoru turecké ministerstvo práce uvedlo, že při výstavbě letiště zemřelo 27 lidí, například při dopravních nehodách. Podle některých místních médií si ovšem výstavba vyžádala na 400 obětí. 

V září kvůli špatným pracovním podmínkám protestovaly asi čtyři stovky dělníků. Bezpečnostní složky proti nim použily slzný plyn, aby shromáždění rozehnaly. Později policie desítky z nich preventivně pozatýkala v ubytovnách na staveništi.

Dělníci si stěžovali mimo jiné na porušování bezpečnostních a hygienických předpisů. Požadovali také výplatu zpožděných mezd a záruku, že nebudou propuštěni po dokončení stavby. Policie jich 43 zadržela a následně 24 z protestujících turecký soud poslal do vězení za „poškozování veřejného majetku“, „porušování práva na shromažďování“, za „odporování policii“ a „porušování práva na práci“. 

Turecké ministerstvo dopravy následně v prohlášení uvedlo, že za protesty stojí jen malé skupiny ze 36 tisíc pracujících. 

Jak se bude jmenovat?

V Istanbulu jsou nyní dvě mezinárodní letiště - Atatürkovo a letiště Sabihy Gökcenové, po dokončení nového vzdušného přístavu má být Atatürkovo letiště uzavřeno pro pravidelné spoje. Ani v den otevření nového letiště však zatím nebylo odtajněno, po kom bude nový vzdušný přístav pojmenován. Už dříve se však v médiích objevily spekulace, že by mohlo nést jméno současného prezidenta země, kterým je Recep Tayyip Erdogan. 

Letiště převezme dosavadní provoz Atatürkova mezinárodního letiště, které neumožňuje udělat z Istanbulu globální dopravní uzel, tedy místo, které aerolinky používají pro přestup pasažérů do jejich cílových destinací, přestože pracuje na plnou kapacitu. Přiznal to již dříve turecký ministr dopravy Ahmet Arslan. A jeho rozšiřování z důvodu umístění přímo v Istanbulu není možné. 

V roce 2016 obsloužilo Atatürkovo letiště přes šedesát milionů pasažérů a skončilo celosvětově na 14. místě (o rok dříve na 11.), uvedlo sdružení provozovatelů mezinárodních letišť (ACI). Podle již dostupných evropských statistik skončilo loni páté. 

Nejrušnějším letištěm světa byl předloni z pohledu počtu cestujících letecký přístav v Atlantě (kolem 104 milionů), před Pekingem (94 milionů, v metropoli však vzniká další stomilionové letiště) a třetí Dubají (83 milionů). Praha se v tomto srovnání jeví jako trpaslík. I když se na Letišti Václava Havla loni zvýšil počet odbavených cestujících o 17,9 procenta na rekordní číslo, pořád je to „jen“ 15,4 milionu lidí.

  • Poloha je na pobřeží Černého moře na evropské straně Turecka, zhruba 35 kilometrů od Istanbulu, s nímž má mít spojení metrem, železniční i autobusové. 
  • Letiště se má rozprostírat na ploše zhruba 76,5 milionů čtverečních metrů. Má mít šest nezávislých ranvejí. 
  • V únoru bylo hotovo z projektu přes 80 procent, zjistila inspekce. Tedy údajně podle plánu. 
  • Přímý a nepřímý příspěvek letiště pro turecké hospodářství: podíl na hrubém domácím produktu se odhaduje na 4,9 procenta. 
  • Počítá se s přítomností 150 aerolinií a spojením s 350 destinacemi. 
  • Střecha terminálu má být větší než 461 metrů čtverečních, tedy 58 fotbalových hřišť. Terminál má mít 6200 místností a 9 tisíc sledovacích kamer. 
  • Investiční náklady se nyní odhadují na 10,5 miliardy eur. 
  • Kapacita letiště má být 200 milionů pasažérů za rok. 
  • Letiště patří k velkým dopravním projektům, které v Turecku vznikají za současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Země buduje například vysokorychlostní železniční tratě, visuté mosty či podmořské tunely, aby podpořila stavební průmysl a domácí poptávku. Plánuje se i vznik velkého kanálu v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. 
  • V posledních patnácti letech vzrostl počet letišť v Turecku z 26 na 55. Počet cestujících dosáhl 180 milionů, tedy o 34 milionů více než před patnácti lety. 
  • Zdroj: Daily Sabah, CAPA - Centre for Aviation, Airport Technology, Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 3 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 8 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...