Brusel - Z celého světa směřují k Ukrajině kritické hlasy kvůli vyostření pouličních konfliktů. Evropská unie se rozhoduje, zda zemi udělí sankce - hraje se hlavně o to, zda celkové, či cílené pro konkrétní osoby. Podle výsledků dnešního zasedání německé a francouzské vlády je pravděpodobnější druhá možnost. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande jako hlavní unijní síla chtějí sankce uvalit na konkrétní osoby. Zítra se mají mimořádně sejít ministři zahraničí EU. Zástupci Německa, Francie navíc ještě předtím vyrazí jednat přímo do Kyjeva. Už dnes odjel na Ukrajinu polský šéf diplomacie Radoslaw Sikorski.
Násilí na Ukrajině EU děsí. Hollande s Merkelovou jsou pro sankce
Návrh na částečné uvalení sankcí pro konkrétní osoby zodpovědné za nepokoje oběma vládám předložil sám Hollande. „Na Ukrajině se odehrávají nepojmenovatelné a nepřípustné věci. Násilí, brutalita, represe. Já i kancléřka a naše vlády jsme odsoudili tyto činy a represi ze strany moci,“ řekl.
Merkelová řekla, že sankce proti viníkům násilí musí být cílené a nesmí se zaměřovat na celém obyvatelstvo. Podle ní nejsou cílem samy o sobě, ale měly by vést k obnovení politickému dialogu a politického procesu. Takový proces by měl vést k vytvoření přechodné vlády a k předčasným volbám, řekla, ale neodpověděla na otázku, zda by se sankce mohly týkat i prezidenta Viktora Janukovyče.
François Hollande a Angela Merkelová
„Dali jsme jasně najevo, že EU bude reagovat na jakékoliv zhoršení situace,“ uvedl dnes šéf Evropské komise José Barroso v prohlášení. Později odpoledne se telefonicky spojil se samotným janukovyčem a odsoudil použití síly proti protestujícím. Ukrajinského prezidenta zároveň podle agentury Reuters vyzval k okamžitému ukončení násilí. „Neexistují okolnosti, které by legitimizovaly a opravňovaly podobné scény,“ uvedl šéf Evropské komise, který také vyjádřil soustrast rodinám obětí.
Zatím není jisté, zda Unie skutečně po sankcích sáhne. Jasno nemají ani vlivní představitelé europarlamentu. „Pokud nechceme, aby se Ukrajina stala kolonií Ruska, měli bychom být se sankcemi velmi opatrní. Nevylučuji je, ale využijme poslední šance dát lidi dohromady,“ uvedl šéf frakce evropských socialistů Hannes Swoboda. Předseda zahraničního výboru EP Elmar Brok pak soudí, že sankce by neměly Ukrajinu zasáhnout jako celek, ale jen „osoby, co mají osobní odpovědnost“.
Rebecca Harmsová, německá poslankyně, šéfka frakce Zelených v EP:
„Prezident Janukovyč a jeho politický klan se rozhodli vrátit pod vliv Moskvy. Ve stejnou chvíli stejní lidé mají svůj majetek, bankovní účty, vše, co si mohou vzít z ukrajinského státu, v Evropské unii… Pokud jsou na prázdninách, tak ve svém volném čase cestují do Francie, na Kypr, lyžovat do evropských středisek. Proto je nepřijatelné, aby byli zodpovědní za vraždění lidí a násilí na náměstí Nezávislosti, ale zároveň dělají byznys jako obvykle, proto jsou sankce urgentní.“
Tlak na zavedení ekonomických sankcí vůči Janukovyčově režimu avizoval dnes polský premiér Donald Tusk, pokusí se prý přesvědčit lídry EU. Tusk to oznámil na mimořádném zasedání polského parlamentu. „Doufám, že takový postoj Polska pomůže Unii, aby se rychle rozhodla,“ konstatoval Tusk. Pro sankce se vyslovila také maďarská diplomacie nebo švédský ministr zahraničí Carl Bildt.
Podle bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera by EU neměla zprostředkovávat rozhovory o uklidnění situace. Prý se diskredituje tím, že straní opozičním vůdcům. Podle něj by zprostředkovatelskou roli měla převzít OSN. Výzvy k tomu, aby se vyjednávání ujal sám, přitom odmítl.
GALERIE
Donald Tusk
Upustí Zeman od pozvání Janukovyče?
Český prezident Miloš Zeman násilí na Ukrajině odsoudil. Pokud bude pokračovat, zváží zrušení pozvánky prezidenta Janukovyče do Prahy (o českých reakcích více zde). Právě k tomu ho ostatně vyzvala také Harmsová: „Je nejvyšší čas, aby pan Zeman zrušil své pozvání a omluvil se občanům Ukrajiny za to, že se rozhodl pozvat prezidenta Janukovyče,“ uvedla pro ČT.
Ministerstvo zahraničí na sousedním Slovensku prozatím vydalo oficiální prohlášení, podle kterého je tamní diplomacie vývojem na Ukrajině „zklamaná a šokovaná“. Ukrajina by prý měla jednat v první řadě ve prospěch vůle občanů po důstojném životě v demokratické společnosti. „Slovenské republice jako sousední zemi záleží na tom, aby se Ukrajina nedostala do izolace, ale aby se rozvíjela pozitivním, demokratickým směrem v duchu evropských hodnot,“ píše se ve zveřejněné nótě. Ministr Miroslav Lajčák následně oznámil, že Slovensko bude prosazovat pouze cílená opatření vůči konkrétním osobám na Ukrajině.
GALERIE
videogallery_420371
Vývoj v Kyjevě se nelíbí ani šéfce evropské diplomacie Catherine Ashtonové. „Odsuzuji veškeré použití násilí, včetně násilí vůči veřejným a stranickým budovám,“ uvedla Ashtonová. K zastavení násilností vyzval i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Aby Janukovyč stáhl z kyjevských ulic vládní jednotky, chce i Bílý dům. Telefonicky k tomu v noci vyzval ukrajinského prezidenta viceprezident Joe Biden. Spojené státy v souvislosti s posledním vývojem na Ukrajině vydaly v úterý varování pro své občany, kteří se do této východoevropské země chystají odcestovat.
K ukončení násilí na Ukrajině dnes vyzval i papež František. „Se znepokojením v duši sleduji dění v Kyjevě. … Prosím všechny strany, aby zastavily násilnosti a dohodly se na klidu,“ prohlásil papež.
GALERIE
Vicepremiér USA Joseph Biden autor: MARC MUELLER, zdroj: isifa/EPA
„Doporučujeme amerických občanům, aby se vyvarovali všech protestů, demonstrací a velkých shromáždění,“ citoval Reuters z dokumentu. Washington také upozornil Američany, že mohou kvůli nepokojům uvíznout v budovách i na několik dní.
Rusko chce využít veškerý svůj vliv k tomu, aby na Ukrajině zavládl klid a mír. Moskva vyzvala vůdce protivládního povstání, aby zastavili krveprolévání a bezodkladně obnovili dialog se zákonnou státní mocí bez hrozeb a ultimát. Kreml podle mluvčího Dmitrije Peskova pozorně sleduje situaci na Ukrajině, ale přidržuje se zásady nevměšování. Mluvčí zároveň odmítl komentovat spekulace ruských médií, že Putin se v úterý nedovolal prezidentu Viktoru Janukovyčovi, který byl údajně zaneprázdněn. Později Peskov oznámil, že telefonický rozhovor Putina s Janukovyčem se dnes v noci uskutečnil.