V Kyjevě propukla pouliční válka. Počet obětí roste

Kyjev - Situace v Kyjevě se vyhrotila. Policie večer obklíčila náměstí Nezávislosti a pronikla do opozičního tábora. Demonstranti ve snaze ubránit své pozice hází na příslušníky pořádkových sil zápalné lahve a kamení. Policisté odpovídají ohlušujícími granáty a vodními děly. Televizní záběry ukazují hořící stany opozice. Počet obětí dnešních nepokojů stále roste, nejnovější bilance hovoří o nejméně 18 mrtvých. K eskalaci násilí došlo poté, co se policie pokusila zastavit agresivně naladěné protestující, snažící se proniknout do sídla parlamentu. Opoziční lídr Vitalij Kličko dorazil do sídla prezidenta Viktora Janukovyče, se kterým chce o situaci jednat.

Zpravodaj ČT Josef Pazderka informuje o dění v Kyjevě:

„Je to regulérní pouliční válka. Na místě, kde teď přebýváme – je to asi 500 metrů od Majdanu – zastřelili na ulici dva mladé muže. Pozornost je upřena na Majdan, kde dochází k dalším střetům mezi policejními složkami a demonstranty, ale násilnosti se masivně rozšířily i do dalších přilehlých ulic a částí města. Střílí se ostrými náboji. Mluví se zhruba o 12 mrtvých a tisícovce raněných. Ta čísla ale určitě porostou. Policie odřízla centrum Kyjeva a vypla pouliční osvětlení. Máme informace, že jsou zastavovány vlaky, aby se zabránilo v příjezdu dalších demonstrantů.“

Část náměstí Nezávislosti je v plamenech. Demonstranti zapalovali pneumatiky, aby zabránili policistům v postupu směrem k táboru. Rozebírali provizorní stavby, které si na náměstí postavili, aby mohli použít na podpal jejich dřevěné konstrukce.

Vitalij Kličko vyzval protestující, aby náměstí bránili. „Nikam odsud nepůjdeme,“ hřímal Kličko z pódia, pod kterým se podle některých informací shromáždilo až 20 000 lidí, a další desítky jich na Majdan neustále mířily. „Toto je náš ostrov svobody a my ho ubráníme,“ dodal opoziční vůdce. 

Ultimátum nepomohlo. V Kyjevě se dál bojuje

Ministerstvo vnitra a tajná služba daly opozici čas do 17:00 SEČ k uklidnění situace. Bezpečnostní složky během dne postupovaly směrem k náměstí Nezávislosti, které obklíčily. Opoziční vůdce Vitalij Kličko proto v obavě před krveprolitím vyzval ženy a děti na náměstí, aby raději odešly. 

Protestující ale požádali své příznivce, aby je přišli do centra podpořit. Doprava po městě byla ovšem značně ztížena, protože úřady zavřely všechny stanice metra. Od půlnoci bude navíc omezena i automobilová doprava do centra, aby se „zabránilo dalším obětem a vyhrocení násilí“. 

Ukrajinský premiér v podvečer ujistil eurokomisaře Štefana Füleho, že bezpečnostní složky udělají vše pro to, aby se vyhnuly použití zbraní proti protestujícím.

ŽIVĚ z kyjevských ulic (espreso.tv):

Bilance obětí se rozcházejí, agentura Reuters informovala o 18 mrtvých a AP o 13 usmrcených a zpravodajská stanice CNN hlásí až 15 zabitých. Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo sedm zabitých policistů; 160 příslušníků pořádkových sil skončilo v nemocnici, z toho 35 je ve vážném stavu. Většina z nich utrpěla střelná zranění.

Kyjevská policie oznámila podrobnosti o úmrtích civilistů. Dva lidé zemřeli na infarkt, jeden zahynul při dopravní nehodě, jeden uhořel a tři byli zastřeleni. O třech zastřelených informovali i lékaři působící v opozičním táboře. Další dvě osoby údajně zahynuly při útoku radikálních demonstrantů na kyjevské sídlo hlavní vládní Strany regionů.

4 minuty
Události: Situace v Kyjevě eskaluje
Zdroj: ČT24

Násilí zažehl pokus demonstrantů o vniknutí do parlamentu

Policisté při dnešním zásahu použili gumové projektily, obušky, slzotvorný plyn a ohlušující granáty. Někteří zranění mají poraněné oči nebo utržené prsty. Dav se zmocnil několika policejních vozů, v okolí parlamentu lidé zapálili hromady pneumatik. Šéf parlamentu Volodymyr Rybak se pod tlakem bouřlivých událostí údajně zhroutil.

Organizátoři opozičního pochodu vyzývali z tlampačů účastníky demonstrace, aby upustili od násilných akcí a neútočili na policisty. Jejich výzvy ale zanikaly v explozích dělobuchů a ve skandování protivládních hesel. Násilnosti se postupně rozšířily do dalších ulic, v centru vyrostly barikády i v místech, kde je demonstranti v minulých dnech rozebrali.

ŽIVĚ z kyjevských ulic (ukrstream.tv):

Poslanci nejprve vyhověli požadavkům opozice, nakonec jich část odešla

Napjatá situace dnes panovala i v parlamentu, kde opoziční poslanci obsadili předsednické lavice a blokovali jednání. Opozice tak protestovala proti neochotě vládní většiny zařadit do jednacího programu debatu o ústavní reformě. V reakci na bouřlivou situaci v bezprostředním okolí parlamentního sídla se ale nakonec vedení sněmovny rozhodlo okamžitě zařadit na jednací program veškeré návrhy opozičních stran na reformu ústavy.

Poslanci Strany regionů spolu s komunistickými zastupiteli nakonec ale kvůli blokádě předsednických míst sněmovnu opustili. Opozice z tohoto kroku usoudila, že vládní tábor ztratil zájem na kompromisu a do reformy ústavy se zapojit nehodlá. „Dnes se zjevně o ničem hlasovat nebude,“ uvedl opoziční poslanec Oles Donij.

Ukrajinští poslanci pokračují v jednání o ústavní reformě
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Opozice nemá v parlamentu většinu, k prosazení ústavních návrhů jí podle místního tisku chybí asi 40 až 50 hlasů. Hlavní vládní Strana regionů diskusi o změně ústavy neodmítá, věc chce ale svěřit speciální pracovní skupině. Proces reforem by podle ní měl trvat zhruba půl roku, opozice naopak požaduje okamžité hlasování.

Podstatou úpravy hlavního zákona má být návrat ke stavu z roku 2004, kdy hlavní exekutivní pravomoci byly v rukou parlamentu, nikoli prezidenta, jak je tomu nyní. Návrhy jsou údajně nejméně tři, jelikož se opoziční strany nedokázaly shodnout na jednotném postupu.

Kličko: Budou-li nové volby, jsme připraveni sestavit vládu

Vůdce opozičního hnutí UDAR Vitalij Kličko vyzval policii, aby z ulic v centru Kyjeva odvolala své pořádkové síly. Na tiskové konferenci v budově parlamentu, která se konala přesně ve chvíli násilných střetů, také prohlásil, že opozice je připravena sestavit novou vládu. Podmínkou ale je, aby prezident Viktor Janukovyč vyhlásil mimořádné parlamentní volby.

Vitalij Kličko, lídr hnutí UDAR:

„Pouze na prezidentovi závisí řešení nynější politické krize. Vyzývám ho, aby vyhlásil mimořádné parlamentní a prezidentské volby… Pokud to udělá, vyvede zemi z krize. Bude to mužné rozhodnutí. (…) Parlament musí zformovat novou vládu. My jako opozice jsme připraveni převzít odpovědnost za její vytvoření. Čas nyní už neodpočítáváme po hodinách, ale po minutách.“

Kličko prohlásil, že prezident by měl požádat poslance své Strany regionů, aby v parlamentu nechali projít návrh ústavní reformy, která by podstatnou část exekutivních pravomocí odebrala hlavě státu a předala parlamentu. Jen takový krok může podle Klička snížit napětí v zemi.

Západní země žádají konec násilí

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vyzval ukrajinskou vládu, aby zastavila násilí v ulicích Kyjeva. „Návrat k násilí na Ukrajině určitě není cestou, jak dosáhnout dohody a zajistit zemi lepší budoucnost,“ uvedl Steinmeier v rozhovoru s ukrajinským ministrem zahraničí.

Hluboké znepokojení z eskalace násilí na Ukrajině a zpráv o obětech vyjádřila i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová: „Odsuzuji veškeré použití násilí, včetně násilí vůči veřejným a stranickým budovám.“

K zastavení násilí vyzval ukrajinského prezidenta i Bílý dům. Podle Washingtonu „použití síly krizi nevyřeší“ a prezident by měl opět zahájit dialog s opozicí. Polské ministerstvo zahraničí si zase předvolalo zástupce ukrajinského velvyslance ve Varšavě. 

Rusko má jasno: Vina je na straně Západu

Nejrychleji na dnešní události na Ukrajině ale reagovala ruská diplomacie - bez okolků je označila za přímý důsledek politiky Západu, která zavírá oči před agresivními akcemi ukrajinských radikálů. Ukrajinskou opozici vyzývá, aby zanechala výhrůžek a ultimát a zahájila „věcný dialog se státní mocí s cílem nalezení cesty z hluboké krize“.

  • „Násilníci, které opoziční lídři vyzvali k takzvané pokojné ofenzívě, bijí ochránce pořádku a házejí na ně kamení, zapalují auta, zaútočili na sídlo Strany regionů a blokují parlament. Poslancům jsou předkládány ultimativní požadavky. Opozice situaci ve svých řadách nekontroluje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 9 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 22 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...