Orbán si s Putinem notovali v Kremlu. Ruský vůdce prohlásil, že migrační vlna do EU neskončí

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin v úterý v Kremlu dohodli pokračování dodávek plynu pro Maďarsko v roce 2020. Putin při setkání státníků také mimo jiné uvedl, že příliv uprchlíků do EU nebude slábnout.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý na úvod schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě označil vztahy mezi oběma státy za „stabilní a spolehlivé“. „Toto setkání s vámi má velký význam pro vytváření maďarské politiky, protože jsme si vzájemně důležitými partnery,“ řekl Orbán poté, co ho Putin přivítal v Kremlu. Zdůraznil, že Maďarsko potřebuje spolehlivé partnery. „Jsem rád, že vztahy mezi našimi dvěma zeměmi jsou stabilní a spolehlivé už roky,“ dodal.

Řeč se ale stočila i na příliv uprchlíků do Evropy, které je Orbán velkým kritikem. „Množství migrantů neustále stoupá, situace se mění jen zeměpisně, pak proudy znovu rostou. Je jasné, že potenciál migrace do Evropy je kolosální,“ citovala Putina agentura TASS. Řešení problému podle ruského vůdce leží v politické rovině, musejí ho ale najít sami Evropané. 

Putin: I my se potýkáme s migrací

Ruský prezident dodal, že pokud budou Evropané povzbuzovat migrační procesy vysokými sociálními dávkami a dalšími bonusy, předpoklady pro zastavení přílivu migrantů se nevytvoří. „Naši kolegové v Evropě ale musejí sami rozhodnout, co je podle nich nejlepší pro Evropu a její rozvoj,“ upozornil Putin.

Šéf Kremlu připustil, že i jeho země se s migrací potýká a její problémy v jistém ohledu nejsou jednodušší než evropské. Přistěhovalci ale ovládají ruský jazyk, chápou základy ruské kultury a snadněji se adaptují na ruské reálie. Do Evropy naproti tomu přicházejí „lidé se zcela jiným kulturním zaměřením a jejich adaptace je složitá; toto musí řešit sama Evropská unie“.

Orbán řekl, že Rusko a Maďarsko podniknou společné akce na záchranu křesťanů pronásledovaných ve světě. Bližší podrobnosti o projektu maďarská tisková agentura MTI nepřinesla.

Putin označil Maďarsko za jednoho z klíčových partnerů Ruska v Evropě. Ocenil, že obchod mezi oběma zeměmi loni a v prvním letošním pololetí vzrostl o čtvrtinu a vzájemné investice dosáhly výše jedné miliardy dolarů, tedy asi 22 miliard korun, přičemž jsou předpoklady dalšího růstu.

„Není tajemstvím, že chceme přes Maďarsko vést plynovod“

Rusko a Maďarsko se také dohodly na dodávkách plynu pro rok 2020, oznámil po setkání s Putinem maďarský premiér. Dosavadní rusko-maďarská dohoda o dodávkách plynu vyprší koncem příštího roku. „Podařilo se nám dohodnout se na dodávkách plynu pro rok 2020. A není tajemstvím, že Maďarsko chce, aby přes jeho území vedl plynovod. Požádal jsem prezidenta, aby o této možnosti uvažoval,“ prohlásil na adresu Putina maďarský premiér. Ani Putin v úterý nevyloučil, že by přes Maďarsko mohla vést jedna z větví plynovodu Turkish Stream.

Za klíčový společný projekt obě země označují dojednané budování dvou nových reaktorů maďarské jaderné elektrárny Paks, které navzdory výhradám Evropské unie Budapešť svěřila ruskému Rosatomu.

Ruský prezident ohlásil, že ruská energetická společnost v „nejbližší době“ v jediné maďarské jaderné elektrárně přistoupí ke stavbě dvou nových bloků. Již nyní elektrárna zajišťuje dvě pětiny maďarské spotřeby elektřiny. Výstavba nových bloků „umožní zdvojnásobit výrobu elektřiny, a zajistí tak potřeby maďarské ekonomiky na roky dopředu“, dodal. Připomněl také, že Rusko zajišťuje více než 75 procent maďarské spotřeby ropy a 60 procent plynu.

Maďarsko je v Bruselu i v Moskvě považováno za obhájce ruských zájmů, zejména pokud jde o osud sankcí vyhlášených proti Rusku po anexi ukrajinského Krymu. Kromě výzev k ukončení sankčního režimu se Orbánova vláda snaží minimalizovat ztráty z omezení obchodu s Ruskem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...