Rwanda omilostnila přes dva tisíce vězňů. Svobodu získala i někdejší vůdkyně opozice

Rwandský prezident Paul Kagame dal milost více než dvěma tisícovkám vězňů, mezi nimiž je i významná opoziční politička Victoire Ingabireová. Soud ji poslal v roce 2012 na patnáct let do vězení za protivládní spiknutí a terorismus. Důvodem trestu bylo ale také její údajné bagatelizování genocidy z roku 1994.

Omilostněná rwandská politička Victoire Ingabireová
Zdroj: REUTERS Autor: Jean Bizimana

Na svobodu se dostal také zpěvák Kizito Mihigo, který byl v roce 2015 uvězněn na deset let za údajné spiknutí s cílem zabít prezidenta Kagameho. „Požádám ho (prezidenta), aby propustil i další politické vězně, kteří tu jsou uvěznění,“ řekla Ingabireová, když vyšla z věznice. Svoji svobodu označila za „začátek otevírání politického prostoru ve Rwandě“.

Ministr spravedlnosti Johnston Businge ale podle agentury Reuters zdůraznil, že „na jejím propuštění není nic politického - a není nic politického na jejím uvěznění“.

Hlavní kritička současné hlavy státu Ingabireová se v roce 2010 vrátila do Rwandy z exilu v Nizozemsku, aby kandidovala v prezidentských volbách. Krátce poté byla ovšem zatčena, voleb se zúčastnit nemohla a od té doby byla ve vězení. Proces označovala jako politicky motivovaný, jeho cílem bylo podle ní zabránit jí zúčastnit se voleb.

Ingabireová upozornila na zapomenuté oběti z řad Hutuů

Příslušnice etnické skupiny Hutuů v minulosti zpochybňovala podobu oficiálního rwandského památníku genocidy z roku 1994: ptala se, proč nezmiňuje i oběti z řad Hutuů. Většina z asi 800 tisíc obětí rwandské genocidy sice pocházela z etnika Tutsiů, nicméně o život při ní přišli i umírnění Hutuové.

V roce 1994 v občanské válce zvítězila protutsijská polovojenská Rwandská vlastenecká fronta (FPR) a vynesla k moci prezidenta Paula Kagameho. I když se mu podařilo zemi ekonomicky stabilizovat, Hutuové s Tutsii se nikdy úplně nesmířili.

Genocida ve Rwandě
Zdroj: ČTK/AP
Autor: John Moore

Rwanda ekonomicky sílí, opozice je ale umlčována

Východoafrický stát o velikosti středočeského kraje udělal za čtvrt století obrovský pokrok. Ekonomika založená na zemědělství roste pravidelně o sedm až osm procent ročně. Zatímco před deseti lety žilo pod hranicí chudoby skoro 60 procent Rwanďanů, teď nejhorší bídou trpí necelých 40 procent obyvatel.

Prezident se snaží udělat ze Rwandy technologickou velmoc Afriky a úspěšně prosazuje rovnost pohlaví – jde o první zemi na světě, kde ženy v parlamentu obsadily skoro dvě třetiny křesel. Podle kritiků je ale Kagame despotický vůdce, jenž potlačuje opozici. Předloni nechal referendem schválit změnu ústavy, aby se mohl ucházet o třetí mandát. Problémy mají v zemi také média.