Starostou ruské metropole Moskvy bude nadále blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Sergej Sobjanin. Rozhodly o tom nedělní volby, v nichž získal téměř 70 procent hlasů. Informovala o tom v pondělí ráno agentura TASS s odvoláním na výsledky po sečtení 99 procent hlasů. Sobjanin zvítězil ve volbách už potřetí. Nedělní hlasování provázely protesty: policie zadržela více než tisíc lidí.
Místní volby různých úrovní se v neděli konaly v 80 regionech Ruska. V jejich rámci volili také Moskvané svého starostu. Podle údajů agentury TASS Sobjanina podpořilo 70,02 procenta hlasujících voličů. Druhý skončil s propastným odstupem komunistický kandidát Vadim Kumin, který dostal jen 11,44 procenta hlasů.
Jak se však očekávalo, volební účast byla v ruské metropoli nízká - jen 30,36 procenta. Při předchozích volbách moskevského starosty v roce 2013, kdy rovněž zvítězil Sobjanin, přišlo k hlasovacím urnám také jen 32,07 procenta.
Sobjanin stojí v čele metropole od roku 2010. Mezi lety 2005 a 2008 byl vedoucím kanceláře prezidenta Putina. Na rozdíl od minulých voleb proti němu v neděli nekandidoval Alexej Navalnyj, který před pěti lety získal více než čtvrtinu hlasů. Navalnyj je nyní ve vězení, na konci srpna byl odsouzen ke 30 dnům za nepovolenou demonstraci.
Žádná překvapení nepřinesly ani neoficiální výsledky za celé Rusko: podle agentury Interfax se stalo celkovým vítězem vládní hnutí Jednotné Rusko. Ve 22 z 26 regionů, kde se rozhodovalo o obsazení postu gubernátora, bylo o vítězi rozhodnuto už v prvním kole.
Druhé kolo čeká voliče v Přímořském a Chabarovském kraji na ruském Dálném východě, ve Vladimirské oblasti a v Chakaské autonomní republice na jihu Sibiře. V těchto regionech se zástupcům Jednotného Ruska úspěšně postavili kandidáti komunistů a nacionalistů. Kromě nich zaznamenala dílčí úspěchy i regionální politická hnutí.
Podle předsedkyně ústřední volební komise Elly Pamfilovové se hlasování uskutečnilo velmi klidně, informací o porušení volebních procedur bylo málo.
Lidé protestovali proti důchodové reformě, více než tisíc jich policie zadržela
Ve více než osmdesáti ruských městech se zároveň konaly protesty zaměřené hlavně proti důchodové reformě. Podle té se má postupně zvyšovat věk odchodu do penze: v roce 2036 pak tento věk má u žen být 60 let (oproti současným 55) a u mužů 65 (oproti současným 60). Jenže Rusové se oproti jiným národům dožívají nižšího věku a zejména muži by se důchodu nemuseli dočkat více.
Úřady v padesáti devíti městech protesty zakázaly, jen ve dvanácti byly povolené. Podle občanskoprávního portálu OVD-Info policie zadržela dohromady 1 018 demonstrantů a některé z nich bila obušky. Prezident Vladimir Putin nicméně uvedl, že k žádným závažným násilným zákrokům při protestech nedocházelo.
„Většina účastníků demonstrací byla mladá. Podle svých slov přišli kvůli důchodům a své budoucnosti, dalším motivem pak byla podpora opozičního předáka Navalného, který k protestům v srpnu vyzval, i když zúčastnit se jich pak nemohl. Na demonstracích lidé kritizovali prezidenta Putina. Přicházeli i starší lidé s tím, že o ně už nejde, ale jde o budoucnost mladých,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
Nejsilnější protesty se odehrály v Petrohradu, kde bylo zadrženo nejvíce lidí, podle OVD-Info jich bylo 452. Mezi zadrženými byli mladý chlapec i senioři. V Jekatěrinburgu policie zadržela více než dvě stovky lidí. Protesty se konaly také v ruské exlávě Kaliningradu.
„V Petrohradu policejní síly honily demonstranty v ulicích, bili je do krve. Překvapením bylo, že se demonstrace konaly od západních částí Ruska až na východ. To svědčí o tom, že protestní nálady mezi lidmi jsou a že mladí se nebojí na demonstrace chodit,“ řekl spolupracovník ČT v Rusku Martin Dorazín.
Zadrženým nyní hrozí pokuty, soudy i vězení. Někteří už byli obviněni z toho, že napadli zasahující policisty, uvedl web OVD-Info.
V Moskvě, kde podle policie demonstrovalo asi dva tisíce lidí a pozorovatelé mluví o číslech ještě vyšších, byly zadrženy více než čtyři desítky lidí. To je oproti jiným velkoměstům méně, také potlačení protestů probíhalo poklidněji než jinde, upozornil zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
„Policejní zásah v Moskvě byl překvapivě mírný, policie se zprvu snažila vytlačit protestující z Puškinova náměstí. Teprve pak je bili. Je možné, že zákrok byl jemnější proto, že se v neděli konal Den Moskvy, město bylo vyzdobené a přijeli do něj návštěvníci,“ doplnil Karas.
Podle některých komentátorů je možné, že se protesty v centrech měst podepsaly na nízké volební účasti, která v neděli dosáhla je 28 procent. „Zejména kvůli špatně prezentované důchodové reformě obecně ztratila vládní strana Jednotné Rusko, i když ne o moc. Politici to čekali. Zdá se ale, že hodně lidí hlasovalo takzvaně nohama a k volbám vůbec nešlo,“ dodal Dorazín.
