Britský gigant už je v provozu. Největší větrná farma světa by obsáhla 20 tisíc fotbalových hřišť

Největší pobřežní větrná farma světa se otevírá u severozápadního pobřeží Anglie. Projekt Walney Extension dánské energetické skupiny Orsted stojí na 145 kilometrech čtverečních, což představuje rozlohu asi dvaceti tisíc fotbalových hřišť. Elektrárna bude zásobovat energií přes půl milionu domácností. V plánu jsou ale už i větší projekty.

Walney Extension sestává ze 47 turbín vyrobených společnostmi Siemens Gamesa a 40 od firmy MHI Vestas. Vysoké jsou 195 metrů a jsou největšími větrnými turbínami, jaké jsou na světě v provozu.

Elektrárna, jež stojí v Irském moři, má instalovaný výkon 659 megawattů, dost na pokrytí potřeb téměř 600 tisíc domácností, uvedla agentura Reuters. Výstavba větrné farmy vyšla v přepočtu na skoro 28,5 miliardy korun a trvala tři roky. O provoz se bude starat 250 zaměstnanců.

„Rekordní práce inženýrů nám pomáhají upevnit naši vedoucí pozici ve světě, překonat  rekordy ve výrobě obnovitelné energie a vytvořit tisíce kvalitních pracovních míst,“ sdělila ministryně pro energetiku Claire Perryová.

Větrné farmy do určité míry narušují životní prostředí. Při střetu s turbínami dochází k úmrtí ptactva. Jak zjistili vědci, výstavba těchto zařízení má ale i pozitivní dopady. Experti kupříkladu přišli na to, že na základnách těchto staveb se usazuje množství mořských organismů, které by jinak v takových hloubkách nemohly existovat.

Větrné farmy jsou symbolem Spojeného království

Konkrétně Británie je největším světovým trhem pro větrné elektrárny. Podle údajů Světové rady pro větrnou energii disponuje 36 procenty kapacit instalovaných v pobřežních vodách. 

Větrná farma Walney Extension patří k prvním projektům obnovitelné energie, které si v roce 2014 u britské vlády zajistily takzvaný Contract for Difference (CfD) – kontrakt o vyrovnání cenových rozdílů. Ten mu zaručuje minimální cenu elektřiny 150 liber (4290 korun) za megawatthodinu po dobu 15 let.

Pobřežní větrná farma u Anglie
Zdroj: Phil Noble/Reuters

Budoucí projekty mají být ještě větší než Walney Extension. To je třeba případ elektrárny East Anglia One developera ScottishPower, která má být hotova v roce 2020. Samotná energetická skupina Orsted má v plánu větší elektrárny, jako bude Hornsea One a Hornsea Two u yorkshirského pobřeží.

Zatím není jasné, zda firma půjde i do výstavby elektrárny Hornsea Three, která by mohla poskytovat energii dvěma milionům domácností. Výkonný představitel firmy varoval, že tvrdý brexit nebo rychlý odchod Británie z EU bez dohody by mohly způsobit problémy u dodavatelských řetězců a pohybu osob a služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...