Sever Číny může do budoucna ohrožovat nedostatek vody způsobený klesající hladinou spodních vod a průmyslovým znečištěním. Oblast, která čítá i metropoli Peking, přitom patří k nejhustěji obydleným částem planety. Vědci varují, že bez nových opatření se v řádu dekád stanou z desítek milionů Číňanů ekologičtí uprchlíci.
Číňané prchají před rostoucí pouští, zákaz pastevectví a sázení stromů nepomáhá
Čínu ohrožuje rozšiřující se poušť, dosavadní opatření moc nezabírají (zdroj: ČT24)
Poušť tvoří zhruba pětinu čínského území a každým rokem se zvětšuje o tři tisíce čtverečních kilometrů. V severních oblastech, kde žije 400 milionů lidí, písek pohlcuje celé obce a z místních obyvatel se tak stávají ekologičtí uprchlíci, které vláda musí stěhovat do měst.
Stejný osud potkal Tengger, ležící na jižní hraně poušti Gobi. Z obce už odešla většina obyvatel převážně mongolského původu. Kolem oáz zůstává jen pár vytrvalců, kteří dolují vodu v hlubokých studnách a provozují menší turistická zařízení.
Řada rodin ale raději přijme odškodné a odstěhuje se. „Dřív jsme pásli ovce, žili z prodeje vlny a masa. Pěstovali jsme kukuřici, obilí a zeleninu pro vlastní spotřebu. Teď už to nejde,“ uvedla ekologická migrantka Buren Čičig.
Za čtyřicet let se poušť v Číně zvětšila zhruba o velikost Chorvatska. Vysychání urychlují změny klimatu a lidská činnost. Místní vláda se snaží proces zpomalit tím, že sází stromy a zakazuje pastevectví, kterým se obyvatelé živili po celé generace.
„V roce 2008 vláda začala zabírat půdu ve jménu ochrany pastvin. Pastevectví zakázala, aby chránila životní prostředí a zelené plochy. Musíme hledat práci v turistice,“ podotkl bývalý pastevec Batyr, který nakonec našel zaměstnání v místním národním parku.
Výsledky zelené hradby mezi pouští a městy jsou ale sporné, mnoho stromů se totiž neujalo. Písečné bouře se proto občas dostanou až do Pekingu, kde spolu s průmyslovým znečištěním dusí obyvatele.