Události ze srpna 1968 jsou dramatickým příběhem o naději malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost postavenou na důstojném životě jednotlivce. K 50. výročí vojenské invaze do Československa to napsal slovenský premiér Peter Pellegrini v komentáři, který otiskly Hospodárske noviny. Ministerstvo zahraničí označilo invazi za nepřípustný akt agrese, tajemník miniterstva vyzdvihl členství v NATO a EU.
„Srpen 1968 patří mezi ty historické události, které je potřeba následujícím generacím připomínat. Tragické události se dotkly každé rodiny a v paměti našich rodičů a prarodičů zůstávají navždy zapsané jako memento, aby se nikdy nic podobného neopakovalo,“ uvedl Pellegrini.
Předseda slovenské vlády dodal, že události z roku 1968 jsou také dramatickým příběhem, který odhaluje řadu charakterů veřejně činných lidí, ve kterém se myšlenka budování socialismu s lidskou tváří střetla tváří v tvář se zradou a mocenským cynismem.
Alexandera Dubčeka, někdejšího vysokého komunistického funkcionáře a tvář pražského jara, jehož cílem bylo uvolnění poměrů v Československu v 60. letech, označil Pellegrini za nositele obrodné společenské změny a za jednu z nejvýznamnějších postav slovenské historie. „Jeho rozhodování v té době bylo složité, ale vždy zohledňovalo zájem národa a společnosti. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší historie a zaslouží si náš respekt a úctu,“ uvedl Pellegrini.
V komentáři slovenský premiér rovněž vyslovil vděk těm, kteří vojenskou okupaci v roce 1968 nepřijali pasivně, ale prokázali velkou míru odvahy a čelili vojenské agresi přímo v ulicích.
Nepřípustná agrese a zvrácená logika studené války byla důsledkem invaze
Slovenské ministerstvo zahraničí označilo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 za „nepřípustný akt agrese“ a součást „zvrácené logiky studené války“, jejíž návrat není možné připustit.
„Vítáme, že se nejvyšší představitelé Ruské federace od této invaze oficiálně opakovaně distancovali. Zároveň však musíme ostře reagovat na pokusy některých kruhů v Rusku invazi zlehčovat a zbavovat se historické odpovědnosti,“ pokračuje prohlášení.
Slovenské ministerstvo také označilo za symbolické, že se v době padesátého výročí invaze připravuje na předsednictví v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „V roce 2019 chceme v OBSE hrát úlohu zodpovědného prostředníka v ukončení konfliktů, včetně takzvaných zmrazených, které nadále přetrvávají na území členských zemí této organizace i téměř 30 let od pádu berlínské zdi a železné opony,“ uvedlo slovenské ministerstvo.
Na shromáždění promluvil jen tajemník ministerstva obrany. Vyzdvihl členství v NATO a EU
Za účasti předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka, několika ministrů a dalších politiků si Slováci připomenuli oběti vojenské okupace Československa na shromáždění v centru Bratislavy. Pietní vzpomínka se uskutečnila u pamětní desky, jež byla v minulosti instalována na budově Univerzity Komenského na památku tří zastřelených na začátku vojenské invaze v srpnu roku 1968.
Tajemník slovenského ministerstva obrany Róbert Ondrejcsák uvedl, že události po zmiňované invazi vedly nejen k emigraci mnoha lidí z Československa, ale také k poznamenání života milionů lidí a vyžádaly si rovněž oběti. Blahobyt a svobodu současnému Slovensku podle něj zaručuje Evropská unie a NATO.
Šéf slovenského parlamentu Danko ani žádný z přítomných ministrů s projevem na shromáždění nevystoupil. Vzpomínkovou akci každoročně pořádá Konfederace politických vězňů. Stejně jako v minulosti i nyní bylo její součástí kladení věnců a kytic na památku obětí invaze.
Pellegrini se v rámci vzpomínkových akcí zúčastnil také otevření výstavy dobových fotografií Josefa Koudelky a slovenského fotografa Ladislava Bielika. „Naše země dnes prožívá jedno z nejsvobodnějších a nejúspěšnějších období své existence. O to víc máme důvod vzpomínat na dobu, kdy tomu tak nebylo. Z těchto událostí se musíme poučit a budovat takové mezinárodní vztahy, které jsou založeny na vzájemném respektu,“ řekl Pellegrini.
Danko v projevu na zmiňované výstavě zase označil okupaci Československa za násilný akt sovětské moci a satelitů Moskvy, který je třeba odsoudit. Danko rovněž uvedl, že vojenská invaze reagovala na demokratické reformy, které Československu okolní svět záviděl.
Davy lidí čekaly na koupení mince, známky nebo bankovky
Slovensko u příležitosti srpnové invaze roku 1968 vydalo poštovní známku, pamětní minci i sběratelskou bankovku. Davy lidí čekaly hodinu před otevřením, aby si mohli upomínkové předměty koupit.
Na poštovní známce z dílny Slovenské pošty, na stříbrné sběratelské minci od slovenské centrální banky i na sběratelské bankovce z produkce soukromé společnosti je shodně vyobrazen motiv fotografie muže s odhalenou hrudí před tankem okupantů v Bratislavě.
Fotografie Ladislava Bielika se stala symbolem odporu vůči okupaci Československa. Prodej uvedených suvenýrů se konal v budově Univerzity Komenského, u které slavná fotografie vznikla.
Poštovní známka v nominální hodnotě 1,80 eura (46 korun) vyšla v nákladu 60 tisíc kusů. Současně se známkou vyšla také obálka prvního dne s razítkem. NBS zase vydala 11 tisíc kusů zmiňované pamětní mince.
