Padesáté výročí srpnové okupace se blíží a s ním přibývá i akcí, které invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a její okolnosti připomínají. V Praze se téměř zároveň otevřely dvě dvojvýstavy – v Národním památníku na Vítkově a v Czech Photo Centre. Představí mimo jiné příběh ikonické slovenské fotografie ze srpna 1968.
Odhalenou hrudí proti tanku. Výstavy připomínají příběhy fotografií ze srpna 1968
3 minuty
Příběh ikonické fotografie Ladislava Bielika
„Okolo rozhlasu se opět začalo střílet, naši lidé jim zapalovali tanky a transportéry, vozy s municí. Bylo to strašné, snad ještě v životě jsem nezažila tolik strachu, co jsem prožila během těch několika hodin. Kolem nás lítaly kulky z kulometů, vybuchovaly zásoby munice, hořely tanky a všecko byl jeden kolotoč…,“ popsala lékařka pražské záchranky Světluše Závorová, co zažila při ošetřování raněných 21. srpna 1968.
Dopis, který týden po invazi poslala svým rodičům, je uložen ve sbírkách Národního muzea a to podle tohoto autentického svědectví připravilo panelovou výstavu s názvem Neznámá hrdinka od rozhlasu. Přečíst si ho mohou návštěvníci Národního památníku na Vítkově do jara příštího roku.
3 minuty
Lékařka hrdinkou srpna 1968
Muž s odhalenou hrudí před okupačním tankem
Současně je v památníku přístupná venkovní výstava zvětšených snímků Ladislava Bielika. Slovenský fotograf je autorem jedné z ikonických momentek srpna 1968 – muže s odhalenou hrudí, který se staví před okupační tank.
Bielik ji pořídil v centru Bratislavy, na náměstí před Univerzitou Komenského. Tehdy pracoval v redakci deníku Smena, který sídlil přímo naproti. Zmíněný snímek byl v roce 1968 vybrán do kolekce World Press Photo a opakovaně bývá řazen k nejvýznamnějším světovým fotografiím dvacátého století. Přirovnávána bývá k jinému slavnému snímku - Tank Man, zachycující muže, který se postavil řadě tanků při demontraci na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989.
4 minuty
Rozhovor se synem Ladislava Bielika
Negativy zachycující scény z invaze Ladislav Bielik ukryl, bál se totiž, že si pro ně přijde StB. Skrýš rodině do své tragické smrti v roce 1984, kdy zemřel během automobilových závodů, neprozradil. Našly se spíše náhodou. „Nakonec si máma vzpomněla, že ve sklepě je kufr plný fotek, a když jsme ho vytáhli ven, hledal jsem, hledal – a najednou jsem viděl tanky,“ prozradil fotografův syn.
Negativy rodině pomohly u soudů o autorská práva, trvaly čtrnáct let. Fotografii otiskla řada světových listů, dlouho ji ale přisuzovaly někomu jinému. Až po dvaceti letech od pořízení snímku se také Bielikova rodina dozvěděla, kdo byl onen muž před tankem. Čtyřiačtyřicetiletý Emil Gallo pracoval jako instalatér a byl vdovcem se čtyřmi dětmi. O tři roky později si vzal život. Co ho tenkrát na bratislavském náměstí k emotivnímu gestu vedlo, není známo, nikdy o svých tehdejších pohnutkách nemluvil.
Výstava fotek Ladislava Bielika je putovní. Po Bratislavě a Budapešti bude v Praze k vidění do 21. září.
Svědectví o lidech i od lidí
K fotografům, kteří v dramatických srpnových dnech pořídili fotografické svědectví, patřil i Oldřich Škácha. Snímky autora, jenž byl dvorním fotografem Václava Havla ještě před jeho prezidentským úřadem, do 16. září připomíná Czech Photo Centre.
Škáchovy snímky neukazují pouze vojáky a tanky, ale zachycují především zděšení a šok v tvářích Čechoslováků. Včetně fotografových tehdejších přátel – architekta Jana Kaplického a zpěváka Pavla Bobka.
6 minut
Srpen 1968 připomínají i další fotografické výstavy
V okupované Praze vydržel Škácha pouze dva dny. Poté emigroval nejprve do Německa, následně do Francie. Už za pár měsíců se ale vrátil zpátky do vlasti. „To byl jeden z jeho velkých problémů a také důvod, proč mu časopisy přestaly tisknout fotky,“ podotýká fotograf Ondřej Němec, který snímky z archivů svého zesnulého kolegy pro výstavu vybral.
Škácha pracoval jako pomocný zahradník a sblížil se s prostředím českého disentu, který dokumentoval. Jeho snímky srpnových událostí poprvé zveřejnil německý tisk až v roce 1978.
Součástí výstavy je i fotokomora Oldřicha Škáchy s jeho původním fotografickým vybavením. Dokumentarista totiž ani v digitálních časech nepřestal fotografovat na černobílý film a snímky si sám zvětšoval. Potom je sušil na dvoře na prádelní šňůře.
GALERIE
Ze soutěže Československo – fotografie roku ´68 (Czech Photo Centre)
Na Škáchovy snímky tematicky navazuje související výstava fotografické soutěže, kterou uspořádala společnost Czech Photo spolu s Českým rozhlasem. Taktéž do 16. září prezentuje snímky, které mohl zaslat kdokoli, kdo má srpen 1968 zaznamenán. Z konkurecen tisícovky zachycených momentů vybrala porota v čele s fotografem Herbertem Slavíkem snímek Břetislava Hyblera. Zobrazuje záchranu raněného na Vinohradské třídě v plamenech.
