Českou novinářku Pavlu Holcovou vyslýchali slovenští kriminalisté. Holcová spolupracovala se zavražděným slovenským žurnalistou Jánem Kuciakem na nedokončeném článku o působení italské mafie na Slovensku. Policisté jí zabavili mobil i s daty k dalším citlivým případům, které s Kuciakem nesouvisejí, upozornil slovenský list Sme na svém webu. Novinářka odmítla poskytnout k mobilu kódy, policisté se ale podle webu tuto ochranu pokusí prolomit.
Vražda Kuciaka: Slovenští policisté vyslýchali novinářku Holcovou, zabavili jí telefon
„Vyšetřovatelé tvrdí, že její (novinářčina) elektronická komunikace může pomoci odhalit vraha, ale toto vysvětlení je nejasné,“ napsal deník. Výslech Holcové, ředitelky Českého centra pro investigativní žurnalistiku, se podle listu odehrál v úterý.
„Výslech trval osm hodin, kdy se mě na přeskáčku tři slovenští vyšetřovatelé ptali na složky, které dokázali dostat z Jánova počítače. Enormní zájem měli na tom, abych jim řekla, co vím o slovenských podvodech na DPH a podnikání Mariána Kočnera. Když jsem jim odpověděla, že jsem se tím nezabývala a detaily k těmto případům nemám, nevěřili mi,“ řekla Holcová ČTK.
Na Slovensku ji zastupuje právník Roman Kvasnica, který podle Holcové nyní zkoumá, zda policie a prokuratura v případě zabavení telefonu postupovaly v souladu se zákonem.
Prokuratura tvrdí, že Holcová mobil vydala dobrovolně
Úřad speciální prokuratury v reakci sdělil, že Holcová vydala telefon dobrovolně. „Dotčená osoba výslovně prohlásila, že dobrovolně vydává mobilní telefon pro potřeby trestního stíhání. Takový průběh je zřejmý ze zápisu podepsaného všemi přítomnými,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí slovenské speciální prokuratury Jana Tökölyová.
Z jejího vyjádření také vyplývá, že prokurátor dal příkaz k vyhotovení kopie části údajů z mobilního telefonu novinářky a že Holcová s takovým postupem souhlasila.
Vysvětlili mi, že buď podepíšu dokument o tom, že telefon vydávám dobrovolně, nebo dostanu pořádkovou pokutu 1650 eur (asi 42 tisíc korun) za to, že nespolupracuji, a telefon mi bude odebrán.
„Zdůrazňujeme, že cílem získání části komunikace bylo výhradně získání objektivních důkazů, které mohou pomoci při vyšetřování předmětného trestného činu, a nikoli porušení práv novinářky,“ uvedla Tökölyová.
Rozhodnutí policistů odebrat novinářce telefon je podle Sme překvapivé. „Novináři mají povinnost chránit zdroje svých informací. Holcová proto odmítla policistům poskytnout kódy do telefonu a šifrovacích aplikací. Policie se teď pokusí ochranu prolomit,“ napsal list.
Připustil, že policisté měli k zabavení mobilu příkaz ze speciální prokuratury; ta se na Slovensku zabývá i nejzávažnějšími trestnými činy a dohlíží i na vyšetřování Kuciakovy vraždy.
Novinářka: Policisté chtěli i data z kauz, které s vraždou nesouvisejí
Holcová v přístroji měla i další data, je totiž členkou Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ), které analyzovalo tzv. Panamské dokumenty (Panama Papers) o daňových únicích a praní špinavých peněz. Spolupracuje také s mezinárodní novinářskou organizací OCCRP, například na tématech o pašování zbraní přes Slovensko.
Nabídla jsem jim kopii konverzace s Jánem. To jim ale nestačilo, chtěli mít kopii veškerých mých konverzací, které se odehrály po vraždě. Doteď mi není jasné, jak by citlivé údaje z jiných kauz, které v rámci mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP řešíme, mohly napomoct k řešení vraždy. Na těchto datech ale vyšetřovatelé trvali.
Není proto podle Sme jasné, proč se policie rozhodla pro tak extrémní opatření, jako je odebrání telefonu i s daty, která s Kuciakem nesouvisejí. Policie mohla zvolit i mírnější opatření, třeba vyžádat si jen konkrétní komunikaci, o kterou má zájem.
„Když jsem situaci popsala kolegům z OCCRP, ti mi odpověděli, že mají informace, že slovenská policie nespolupracuje tak, jak bývá standardní, a s mezinárodním týmem sdílí jen minimum informací,“ napsala Holcová na webu Českého centra pro investigativní žurnalistiku.
Drew Sullivan, šéfredaktor OCCRP, k tomu podle Holcové poznamenal, že „to vypadá, jako by na vyšetřování dvojnásobné vraždy měly vliv politické zájmy. Zabavit telefon novinářce v pozici svědkyně tři měsíce po vraždě považujeme za nepřijatelné“.
Postup policie kritizovali i vydavatelé a šéfredaktoři předních slovenských médií. „Povinnost chránit zdroje je jednou z podstat novinářské práce. Je to jedna z podmínek, pod kterou občané poskytují novinářům citlivé informace, které umožňují zásadní odhalení o korupci nebo jiných selháních státní moci,“ napsali zástupci více než desítky medií ve společném prohlášení.
Význam ochrany novinářských zdrojů potvrdil i soud
Deník Sme zdůraznil, že také Evropský soud pro lidská práva v jednom z klíčových rozsudků v roce 1996 vysvětlil, že ochrana informačních zdrojů je pro novinářskou práci klíčová.
Štrasburský soud dosud neřešil případ, kdy se policisté pokoušeli získat data novinářů v souvislosti s vyšetřováním vraždy.
Nicméně podle deníku v obdobném případu v roce 2013 rozhodl, že Lotyšsko porušilo práva investigativní novinářky, když jí policisté zabavili počítačový disk a několik USB klíčů v souvislosti s vyšetřováním úniku informací z finančního úřadu. Zabavení všech nosičů dat nebylo podle soudu pro vyšetření případu nezbytné.