Macron převzal cenu Karla Velikého. Má schopnost nadchnout pro Evropu, ocenila Merkelová

7 minut
Ředitel institutu Europeum Bartovic: Macron si cenu zaslouží
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Cáchách na západě Německa dostal Cenu Karla Velikého za zásluhy o evropské sjednocení a porozumění. Německá kancléřka Angela Merkelová pronesla laudatio a ocenila Macronovu jasnou představu reforem Evropské unie i schopnost nadchnout pro ni lidi.

„Za prvé, Emmanuel Macron ví, co Evropu v jádru drží pohromadě. Za druhé, Emmanuel Macron má jasnou představu o tom, kam a jak by se Evropa měla dále rozvíjet. A za třetí, Emmanuel Macron přináší svou schopnost nadchnout pro Evropu,“ řekla šéfka německé vlády. Vyzdvihla Macronův dopad na evropskou politiku za pouhý rok v úřadu.

„V podobě Macrona vstoupil na evropské jeviště mladý politik, pro něhož je evropská integrace a společná měna samozřejmostí. Politik, který možná také právě proto cítí, že tato samozřejmost je největším rizikem pro evropskou integraci, pro evropský model,“ poznamenala také Merkelová, která varovala před nacionalismem a autoritářskými tendencemi a vyzvala k angažmá za zachování demokracie, svobody a vlády práva.

Macron vyzval ke skutečným reformám

Čtyřicetiletý politik prestižní ocenění dostal mimo jiné za svůj vášnivý boj proti nacionalismu a izolacionismu i za oživení debaty o Evropě a vlastní vizi její budoucnosti. Ve svém projevu po převzetí ceny znovu zdůraznil právě nutnost reforem. „Potřebujeme skutečnou reformu, ne reformu v uvozovkách,“ poznamenal s tím, že by eurozóna měla mít vlastní rozpočet. Kritizoval také německé přebytky zahraničního obchodu, které podle něj jdou na úkor jiných.

V některých oblastech se zatím představy Macrona a Merkelové – jejíž plány jsou daleko opatrnější – neshodují. Přesto šéfka německé vlády uvedla, že do června obě země předloží společné návrhy na prohloubení eurozóny a také reformu zahraniční a obranné politiky. Evropa podle Merkelové potřebuje nový začátek. 

  • Mezinárodní cena Karla Velikého (Der Internationale Karlspreis zu Aachen) se uděluje v Cáchách od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení a porozumění. Je jednou z nejprestižnějších evropských cen.
  • Cena odkazuje na Karla I. Velikého, vládce Franské říše a zakladatele pozdější Svaté říše římské, jenž v Cáchách sídlil a je ve městě pohřben. Do historie se zapsal jako první evropský sjednotitel, za což si vysloužil přízvisko otec Evropy. V jeho říši se mu podařilo upevnit centrální moc, šířit křesťanskou víru, vzdělanost, jednotné písmo i latinu jako dorozumívací jazyk.
  • Základy ceny položil v prosinci 1949 zakladatel čtenářského spolku „Corona Legentium Aquensis“ Kurt Pfeiffer, který navrhl udělovat novou cenu mimo jiné za nejvýznamnější přínos k rozvoji porozumění v západní Evropě.
  • Mezi držitele ceny patří i bývalý český prezident Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991. V minulosti ocenění dostali například v roce 1988 tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem, v roce 2000 americký exprezident Bill Clinton, v roce 2008 kancléřka Angela Merkelová a loni předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Prvním nositelem ceny se v roce 1950 stal zakladatel panevropské myšlenky Richard Coudenhove-Kalergi.
  • V květnu 2016 cenu Karla Velikého přijal ve Vatikánu papež František, který byl oceněn za naději a povzbuzení, které podle poroty přináší Evropanům. V roce 2004 obdržel „mimořádnou“ Karlovu cenu papež Jan Pavel II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Thajsko mluví o zahájení útoku u hranic s Kambodžou a mrtvém vojákovi

Bangkok tvrdí, že při pohraničních střetech s Kambodžou zemřel jeden thajský voják zemřel a několik utrpělo zranění. Thajská armáda uvedla, že zahájila na sporné hranici vzdušné údery. Obě země se v posledních dnech obviňují z porušování příměří, které po červencových krvavých střetech pomohly zprostředkovat Spojené státy a Malajsie.
před 1 hhodinou

Zelenskyj označil jednání s Američany za „konstruktivní, ale nelehká“

Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu, na němž se Kyjev neměl možnost podílet. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jej ukrajinský protějšek zklamal tím, že prý „plán ani nečetl“, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 2 hhodinami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které do Beninu vyslalo vojáky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nigerijská vláda dosáhla propuštění stovky dětí unesených z katolické školy

Nigerijské vládě se podařilo zajistit propuštění stovky školáků, kteří byli ve skupině původně zhruba 300 dětí unesených minulý měsíc z katolické internátní školy sv. Marie ve vesnici Papiri. Oznámila to v neděli místní televize Channels Television, která podle agentury Reuters neposkytla podrobnosti o propuštění.
před 6 hhodinami

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.
před 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestu pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...