Členové Sněmovny lordů, ve které nemají vládní konzervativci většinu, dodatek schválili poměrem 335 ku 244 hlasům.
Například konzervativní lord Hailsham zdůraznil, že o budoucnosti země musí rozhodovat parlament, nikoliv ministři. Členové vlády naopak varovali před oslabením pozice Velké Británie při vyjednáváních.
„Není to vytváření ústavní krize… jde o požádání dolní sněmovny a parlamentu, aby rozhodly, jestli je výsledek jednání dost dobrý,“ uvedla Dianne Hayterová, mluvčí labouristů pro brexit.
„Nemyslím si, že je v nejlepším zájmu země tímto způsobem nově definovat charakter naší demokracie. V naší ústavě je jasně zakotveno, že v mezinárodní diplomacii zastupuje zemi moc výkonná,“ prohlásil během debaty k dodatku Martin Callanan, zástupce konzervativců ve Sněmovně lordů. Po hlasování se nechal slyšet, že je výsledkem zklamaný.
Znovu na začátek?
Schválený dokument umožňuje parlamentu poslat Británii zpátky k jednacímu stolu se zástupci Bruselu nebo dokonce i pozastavit celý proces odchodu Británie z osmadvacítky.
Britská vláda trvá na tom, že zákon o vystoupení z EU, jak ho letos v lednu přijala Dolní sněmovna britského parlamentu, je tou nejlepší cestou pro hladký odchod z evropského bloku. Sněmovna lordů však takový názor nesdílí a už přijala několik dodatků, ve kterých například požaduje setrvání Spojeného království v celní unii s EU nebo zachování práv pracovníků či zákazníků podle unijních standardů.
Britská premiérka Theresa Mayová oficiálně oznámila Bruselu úmysl své země odejít z EU loni v březnu. Tím Británie aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který popisuje postup pro případ, že některá členská země má zájem z Unie odejít.
Završení odchodu Británie z EU je naplánováno na 29. března 2019. Podle britské vlády země po brexitu již nebude součástí unijního vnitřního trhu ani celní unie. Někteří zákonodárci a podnikatelé by ale v celní unii rádi zůstali, protože se chtějí vyhnout clům a pohraničním kontrolám.
