Britská Sněmovna lordů schválila dodatek k zákonu, který dává parlamentu pravomoci zablokovat či odložit konečnou dohodu o odchodu země z Evropské unie. Vláda premiérky Theresy Mayové tak utrpěla v horní komoře britského parlamentu další porážku. Jaký bude budoucí osud dodatku, není jasné. Dolní komora britského parlamentu, ve které má Mayová těsnou většinu, totiž může rozhodnutí učiněné nevolenou Sněmovnou lordů přehlasovat.
Sněmovna lordů dala parlamentu pravomoc zablokovat brexit
Členové Sněmovny lordů, ve které nemají vládní konzervativci většinu, dodatek schválili poměrem 335 ku 244 hlasům.
Například konzervativní lord Hailsham zdůraznil, že o budoucnosti země musí rozhodovat parlament, nikoliv ministři. Členové vlády naopak varovali před oslabením pozice Velké Británie při vyjednáváních.
„Není to vytváření ústavní krize… jde o požádání dolní sněmovny a parlamentu, aby rozhodly, jestli je výsledek jednání dost dobrý,“ uvedla Dianne Hayterová, mluvčí labouristů pro brexit.
„Nemyslím si, že je v nejlepším zájmu země tímto způsobem nově definovat charakter naší demokracie. V naší ústavě je jasně zakotveno, že v mezinárodní diplomacii zastupuje zemi moc výkonná,“ prohlásil během debaty k dodatku Martin Callanan, zástupce konzervativců ve Sněmovně lordů. Po hlasování se nechal slyšet, že je výsledkem zklamaný.
Znovu na začátek?
Schválený dokument umožňuje parlamentu poslat Británii zpátky k jednacímu stolu se zástupci Bruselu nebo dokonce i pozastavit celý proces odchodu Británie z osmadvacítky.
Britská premiérka Theresa Mayová s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem
Britská vláda trvá na tom, že zákon o vystoupení z EU, jak ho letos v lednu přijala Dolní sněmovna britského parlamentu, je tou nejlepší cestou pro hladký odchod z evropského bloku. Sněmovna lordů však takový názor nesdílí a už přijala několik dodatků, ve kterých například požaduje setrvání Spojeného království v celní unii s EU nebo zachování práv pracovníků či zákazníků podle unijních standardů.
Britská premiérka Theresa Mayová oficiálně oznámila Bruselu úmysl své země odejít z EU loni v březnu. Tím Británie aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který popisuje postup pro případ, že některá členská země má zájem z Unie odejít.
Završení odchodu Británie z EU je naplánováno na 29. března 2019. Podle britské vlády země po brexitu již nebude součástí unijního vnitřního trhu ani celní unie. Někteří zákonodárci a podnikatelé by ale v celní unii rádi zůstali, protože se chtějí vyhnout clům a pohraničním kontrolám.