Jako obhajoba evropského modelu i výzva k oživení a modernizaci Evropské unie vyzněl projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Evropském parlamentu. Z konkrétních kroků představil mimo jiné myšlenku, že unijní země, které přijímají uprchlíky, by měly dostávat víc peněz.
Macron v této souvislosti navrhl unijní program, který by přímo finančně podporoval místní samosprávy přijímající migranty. Uvedl také, že Francie je ochotná více přispívat do společného rozpočtu.
Pochyby a rozpory uvnitř EU podle Macrona souvisejí s brexitem, národními egoismy a rostoucí fascinací neliberálními postoji. Chybou by však podle něj bylo opustit demokracii a jedinečný evropský model, který na starém kontinentu zajistil dlouhá desetiletí míru a prosperity.
„Podívejme se kolem, jak to vypadá jinde! V jakém jiném místě na světě najdete takový model, který respektuje menšiny, rovnost mužů a žen, soukromí občanů. Kde jinde existuje takto vitální model?“ ptal se Macron.
Jedinečný evropský model podle něj „spojuje vášeň pro svobodu a rovnost a zároveň pochopení rozmanitosti“. Tento evropský model „je silnější než kterýkoli jiný, ale zároveň je velmi křehký, protože ho musíme každý den hájit“, zdůraznil.
„Někteří říkají, že lidé už Evropu nechtějí, a navrhují pozlacené a dobrodružné cesty. Nesmíme ale přistupovat na hru populistů,“ uvedl Macron. Dodal, že nelze ze všeho obviňovat vedení EU a že je nutné nabídnout lidem konstruktivní řešení. Podle něj je třeba s lidmi hovořit a hledat společně odpovědi. Macron řekl, že proto také zahajuje konzultace s občany.
EU podle něj musí ukázat světu, včetně Ruska, svou suverenitu. „Musíme vybudovat novou evropskou suverenitu, prostřednictvím které odpovíme jasně a pevně našim spoluobčanům, že je můžeme chránit a dát odpověď na nepořádky ve světě,“ uvedl s tím, že suverenitu musí EU ukázat nejen v obraně, ale i v ekonomice.
Macron hájil i útok v Sýrii, potřeba je ale podle něj diplomacie
Za velmi obecný označila Macronův projev česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP), kterou také překvapilo, že se v projevu nezmínil o víkendovém bombardování Sýrie.
„Je členem Evropské unie a já se ho ptám, jestli se domnívá, že společná unijní zahraniční a bezpečnostní politika se dá budovat bez konzultacích o tak zásadních věcech, jako je bombardování Sýrie,“ řekla k projevu Šojdrová. Dodala, že akci USA, Francie a Británie nezpochybňuje, ale podle ní měl Macron říct, zda tu věc konzultoval s hlavami států EU.
Macron se k Sýrii vyjádřil až v následné diskusi s europoslanci na jejich výzvu. Sobotní úder USA, Británie a Francie hájil s tím, že se bez obětí podařilo zrušit v Sýrii tři továrny na chemické zbraně. Dodal, že útoky nic neřeší a že je třeba pokračovat v diplomacii na půdě OSN.
Europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09/EPP) na Macronově projevu ocenil, že prezident Francie hovořil jako unijní politik. „Nepřipadalo mi to nijak revoluční, ale ukázalo to, že Macron za tou Evropou a její rolí ve světě stojí a je pro to schopný leccos udělat,“ řekl ČTK Niedermayer.
„Můžeme se jenom domýšlet, jaký bude jeho postoj, když všichni nebudou sdílet jeho pohled na Evropu a nebudou ochotni dělat kompromisy,“ uvedl Niedermayer k tomu, že Macron nehovořil o variantě „vícerychlostní Evropy“, jako to učinil v několika svých předchozích projevech.
Návrh na reformu EU představí Macron s Merkelovou do června
Macron totiž prosazuje zejména hlubší integraci v rámci EU, o „vícerychlostní Evropě“ hovořil od svého loňského nástupu do úřadu prezidenta Francie několikrát. V projevu na francouzské Sorbonně loni v září mimo jiné prohlásil, že země, které nemají zájem o spolupráci v některých oblastech, nemají právo zdržovat ostatní.
Macron už dříve uvedl, že hybnou silou v Evropě má být francouzsko-německý tandem. S kancléřkou Angelou Merkelovou hodlá Macron do června představit návrhy na podstatné změny ve fungování hospodářské a měnové unie. Podle Macrona by měly obsahovat i návrh, aby eurozóna měla samostatný rozpočet, svého ministra financí či vlastní parlament.
V rámci bloku diskusí o budoucnosti EU vystoupili před europoslanci letos irský premiér Lee Varadkar, předseda vlády Chorvatska Andrej Plenkovič a premiér Portugalska António Costa. Na příštím plénu v květnu představí svou vizi budoucí EU belgický premiér Charles Michel.
