Syrská armáda dobyla Dúmu, a ukončila tak boje o východní Ghútu, tvrdí Rusko

Syrská armáda má pod kontrolou město Dúmá u Damašku. Oznámil to ruský generálmajor Jurij Jevtušenko, kterého citovaly ruské agentury. Dúmá, která se o víkendu měla stát terčem chemického útoku, byla posledním útočištěm povstalců působících v blízkosti syrské metropole. Syrská vláda tak podle Ruska ukončila boj o východní Ghútu, v níž je Dúmá největším městem. 

Video Studio 6
video

Blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó k dobytí Dúmy

Generál Jevtušenko řekl, že nad Dúmou vlaje syrská státní vlajka. Agentura RIA Novosti oznámila, že Rusko do Dúmy poslalo vojenské policisty, kteří zajistí pořádek a předání města do rukou syrských úřadů.

Z východní Ghúty se postupně evakuovaly jednotlivé povstalecké skupiny. Jako poslední vyjednávala Džajš al-Islám, která působila právě v Dúmě. Podle Ruska tato skupina odevzdala ruské straně, která s ní vyjednávala, 400 zbraní včetně děl, granátometů a odstřelovacích i útočných pušek.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se v dubnu z Dúmy evakuovalo přes 13 500 povstalců a jejich příbuzných. Až 1500 jich odešlo v minulých 24 hodinách. 

Video Zprávy v 10
video

Otazníky kolem možného amerického útoku v Sýrii

Otazníky kolem možného amerického útoku v Sýrii

Válečná reportérka Lenka Klicperová: Chemické zbraně v Sýrii mají i islamistické skupiny

Vlastislav Bříza: Britské ponorky jsou schopné stejného raketového útoku jako USA

Východní Ghúta byla posledním povstaleckým územím v blízkosti Damašku, syrská armáda ji obléhala od roku 2013. Žilo tam na 400 tisíc lidí. Mnoho z nich se evakuovalo spolu s povstalci na sever a západ Sýrie. Opozice v Damašku a také radikální skupiny jsou nyní soustředěny v provincii Idlíb na severozápadě země.

Intenzivní boje ve východní Ghútě začaly v únoru a od té doby odtud podle ruského ministerstva obrany odešlo 165 tisíc lidí. Bojovníci, kteří východní Ghútu hájili, propustili 250 rukojmích.

Trump pohrozil raketovým útokem, ve hře jsou ale prý i jiné varianty

Ve městě Dúmá byly podle opozice při útoku 7. dubna použity chemické zbraně. Trump obviňuje režim syrského prezidenta Bašára Asada a ve středečním twitterovém vzkazu do Moskvy ohlásil raketový útok. Svět napjatě očekává, zda Bílý dům svou pohrůžku naplní. Podle své mluvčí zatím Trump konkrétní časový plán akce nestanovil a v úvahu připadá kromě raketového útoku řada možností včetně nevojenských.

Americký Pentagon dal na vědomí, že situaci zatím analyzuje a zkoumá zpravodajské informace. Na důkazech o odpovědnosti režimu Bašára Asada teprve pracuje i ministerstvo obrany USA, podle agentury Reuters zřejmě stoprocentní jistotu nemá.

„Pokud byl ten útok spáchaný chlorem, tak není vůbec žádný problém, aby tento chlor měla a mohla použít jako bojovou zbraň jakákoliv organizace, která v té oblasti působí. Chlor není nic složitého na skladování a na výrobu. Sama jsem mnohokrát na místě viděla v Sýrii nebo v Iráku obrovské chemické sklady, které používal třeba Islámský stát a vzhledem k tomu, jak se s těmito zbraněmi obchoduje na Blízkém východě, tak nevidím vůbec žádný problém, aby si tuto zbraň mohla opatřit jakákoliv jiná islamistická organizace.“

Lenka Klicperová

válečná reportérka a šéfredaktorka Lidé a země

Rusko chemický útok Damašku popírá. Moskva tvrdí, že vyhrocenou situaci navzdory slovním přestřelkám konzultuje s velením americké armády a prostřednictvím Turecka i se Severoatlantickou aliancí.

O vyhrocené situaci kolem Sýrie jednal Trump se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Po telefonu si podle Bílého domu slíbili, že budou dál v kontaktu. Další detaily nejsou známy.

Ankara se v Sýrii výrazně angažuje, od února bojuje na severu proti kurdským jednotkám. V poslední době přitom kvůli mírovým rozhovorům spolupracuje s Ruskem a Íránem, tedy klíčovými spojenci Assadova režimu.

Britská premiérka Theresa Mayová na čtvrteční odpoledne svolala mimořádné jednání vlády. Podle televizní stanice Sky News se očekává, že kabinet požádá, aby schválil účast Londýna na případných leteckých úderech proti syrskému režimu.

Ruská odveta za případný útok na Sýrii může podle listu The Times ohrozit britskou vojenskou základnu na Kypru. Největším nebezpečím pro lodě, letadla a ponorky je podle listu obranný raketový systém S-400, který má Rusko v Sýrii.

Už ve středu britské ponorky dostaly rozkazy přesunout se do míst, odkud budou moci raketami zasáhnout Sýrii. „Britské ponorky jsou schopné stejného raketového útoku jako armáda Spojených států amerických,“ uvedl ve vysílání ČT24 Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů FSV UK.