Středomoří jako nebezpečná zóna. Řízení letového provozu varuje před úderem na Sýrii

3 minuty
Trump hrozí americkou odvetou v Sýrii
Zdroj: ČT24

Evropská agentura pro řízení letového provozu (Eurocontrol) vydala varování leteckým společnostem pro lety ve východním Středomoří. V příštích 72 hodinách by mohly začít údery na Sýrii, které mají potrestat tamní režim za údajný chemický útok na Dúmu. USA již dříve oznámily, že se v případné vojenské reakci nebudou řídit rezolucí Rady bezpečnosti (RB) OSN. Ta mimo jiné neschválila ruský návrh vyšetřování chemického útoku v Dúmá, postrádal prý ustanovení nezávislého výboru.

Eurocontrol upozorňuje, že k útoku by mohly být použity střely typu vzduch-země nebo řízené střely, které mohou narušit navigační systémy. „Lety ve východním Středomoří a v oblasti Kypru je třeba plánovat s patřičnou opatrností,“ uvádí Eurocontrol.

Letoví regulátoři v mnoha zemích včetně USA, Británie, Francie a Německa nedoporučují využívat syrský letový prostor, agentura Eurocontrol ale oblast rozšířila i na území mimo Sýrii.

Podle úterních zpráv vyhlásila syrská armáda na 72 hodin pohotovost na všech svých základnách a na letištích. Reaguje tak na pondělní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se v nadcházejících 24 až 48 hodinách rozhodne o reakci USA za útok na Dúmu. Při němž byly podle očitých svědků použity chemické látky a o život přišly desítky lidí.

Situace v Sýrii v dubnu 2018
Zdroj: syria.liveuamap.com

Spojené státy a několik dalších zemí zodpovědnost za útok přičítají Damašku a jeho spojenci Moskvě. Rusko i syrská vláda obvinění odmítají.

Ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin pohrozil, že všechny americké rakety vypálené na Sýrii budou sestřeleny. Uvedl také, že cílem obranného útoku budou i místa, odkud budou střely odpáleny.

Rusko chrání Bašára Asada míní USA

V úterý neprošel schvalováním RB OSN v pořadí již druhý ruský návrh rezoluce o vyslání vyšetřovatelů mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) do syrského města Dúmá.

Státy Velké Británie, USA a Francie se proti ruské rezoluci postavily, protože podle nich nezahrnovala návrh na vyšetřování nezávislého vyšetřovacího výboru, který by rozhodl, kdo je za útok zodpovědný.  Ruská rezoluce by umožnila Moskvě vybrat vyšetřovatele a vyhodnocovat výsledky jejich práce.

Historie si dnešek zapamatuje jako den, kdy si Rusko vybralo, že bude chránit to monstrum, než aby ochránilo syrské civilisty.
Nikki Haleyová
velvyslankyně USA při OSN

Rusko se navíc podle USA rozhodlo chránit Bašára Asada, proto vetovalo souběžný americký návrh alternativní rezoluce. Ten požadoval vytvoření mezinárodního nezávislého orgánu pro vyšetření odpovědnosti za chemické útoky v Sýrii.

Rezoluce Spojených států podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové naopak měla zajistit nezávislé, objektivní a profesionální vyšetřování, které ruská rezoluce nesplňovala. Moskva verzi Washingtonu odmítla s tím, že rezoluce navrhovala zřízení vyšetřovacího výboru, který by byl namířen proti syrské vládě, a proto byla pro Rusko nepřijatelná.

Rusko vyzvalo USA ke zdrženlivosti

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja po zamítnutí dvou ruských rezolucí navíc vyzval Spojené státy a Británii, aby se zdržely zákroků v reakci na útok v syrském Dúmá. Zároveň řekl, že Spojené státy nestojí o opravdové důkazy toho, zda byly použity chemické zbraně, jelikož si hledají záminku pro vojenský zákrok proti syrské vládě.

Švédský velvyslanec při OSN Olof Skoog po neúspěšném hlasování řekl, že je zklamán. „Jen doufám, že toto pro nás není konec snahy hledat fakta,“ uvedl s tím, že pachatelé „hrůzných chemických útoků“ se z nich musí zpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 7 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 30 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 34 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 58 mminutami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...