Trump slíbil rychlou reakci na údajný chemický útok. Syrská armáda je v pohotovosti

3 minuty
Spojené státy zvažují reakci na chemický útok v Sýrii
Zdroj: ČT24

Spojené státy uvažují o mezinárodní vojenské reakci na údajný chemický útok v syrském městě Dúmá.  Agentuře Reuters to sdělili nejmenovaní američtí činitelé. Prezident Donald Trump slíbil, že jeho reakce bude rychlá a energická. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo americký návrh rezoluce, který požadoval vytvoření mezinárodního orgánu pro vyšetření odpovědnosti za chemické útoky v Sýrii. Následně však neprošla ani rezoluce předložená Ruskem, která požadovala vytvoření expertního výboru pro vyšetření útoku.

List The Wall Street Journal napsal, že k syrským břehům míří americká vojenská loď USS Porter, která má na místo dorazit během několika dnů. Ve východním Středomoří už operuje torpédoborec USS Donald Cook vyzbrojený rovněž raketami Tomahawk.

Ruská média oznámila, že Donald Cook vyplul z kyperského přístavu na východ a pohybuje se nyní asi 100 kilometrů od syrského Tartúsu, kde má Rusko námořní základnu. Poblíž je i další a stejně vyzbrojený torpédoborec Laboon.

Syrská armáda vyhlásila v pondělí večer 72hodinovou pohotovost, na armádních pozicích a na základnách začala provádět ochranná preventivní opatření. Uvedla to Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). 

Také francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie jedná s Británíí a USA o reakci na údajný chemický útok. Cílem případného úderu by byla pouze vládní chemická zařízení, zdůraznil Macron po setkání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Ten uvedl, že pokud to okolnosti budou vyžadovat, Rijád se do případné mezinárodní akce zapojí. 

Peskov: Spojené státy jen rozdávají nálepky

Podle náměstka ruského ministra zahraničí Michaila Bogdanova ozbrojený konflikt mezi Ruskem a USA kvůli syrské krizi nehrozí. „Doufáme, že američtí partneři pozorně sledují prohlášení o těžkých následcích, která z Moskvy zaznívají,“ uvedl Bogdanov k možnému americkému úderu. „Zdravý rozum musí zvítězit nad šílenstvím,“ uvedl.

K vyhrocení situace v Sýrii se vyjádřil i šéf branného výboru ruské Státní dumy Vladimir Šamanov. Prohlásil, že Rusko v případě vojenského úderu USA v Sýrii přijme veškerá politická, diplomatická a v případě nutnosti i vojenská odvetná opatření. Bez odpovědi podle něj nezůstane ani jeden nezákonný skutek.

Tvrzení o chemickém útoku syrské armády označil ruský poslanec za „naprostou provokaci“ a šíření falešných zpráv. „Ať si se svými válečnými loděmi a falešnými zprávami nedělají žádné naděje,“ řekl Šamanov na adresu Američanů.

Sergej Lavrov na výročním brífinku
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v této souvislosti obvinil Spojené státy, že „odmítají pohlédnout realitě do tváře a rozdávají nálepky o použití chemických otravných látek“. Takový postoj podle Peskova omezuje prostor pro diplomatické úsilí o řešení situace.

Rusko v úterý v Radě bezpečnosti OSN vetovalo americký návrh rezoluce, který požadoval vytvoření mezinárodního orgánu pro vyšetření odpovědnosti za chemické útoky v Sýrii. Washington žádal o prošetření stavu chemických zbraní v zemi po sobotním útoku na město Dúmá, z něhož USA a některé další země obviňují syrskou armádu a jejího spojence Rusko. 

Pro návrh USA hlasovalo 12 z 15 členů rady, Rusko a Bolívie byly proti a Čína se zdržela hlasování. K přijetí stačilo devět hlasů, Rusko však jako jeden z pěti stálých členů využilo právo veta, čímž rezoluci zablokovalo.

Následně však hlasováním neprošla ani Ruskem navrhovaná rezoluce o vytvoření expertního výboru. Podle agentury Reuters ve prospěch rezoluce hlasovalo šest členů RB OSN, sedm bylo proti a dva se zdrželi. Proti byly mimo jiné Spojené státy, Británie a Francie. Podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové byla rezoluce nepřijatelná, protože by nezajistila nezávislé vyšetřování z důvodu, že by Rusku dala možnost vetovat závěry vyšetřovatelů. 

Každý za své činy zaplatí, vzkázal Trump

„Promýšlíme, co uděláme s ohledem na hrozný útok poblíž Damašku. Až se rozhodneme, provedeme to důrazně. Zatím ale neřeknu kdy,“ uvedl Trump.

„Každý za své činy zaplatí. On (ruský prezident Vladimir Putin) zaplatí, každý zaplatí,“ prohlásil šéf Bílého domu a dodal, že ruský prezident a jeho íránský spojenec se nesmějí vyhnout odpovědnosti, pokud syrskému režimu v útoku pomáhali. Kvůli řešení situace v Sýrii zrušil Trump účast na summitu Amerik v Peru.

Podle Bílého domu americký prezident o situaci v Sýrii v pondělí telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Odborníci na syrskou válku uvedli, že by potenciálními partnery v případné americké vojenské operaci mohli být také Británie a spojenci z Blízkého východu.

Loni v dubnu po chemickém útoku na obec Chán Šajchún zaútočily Spojené státy v odvetné akci na vojenskou základnu syrského letectva.

Podle diplomatů plánuje Washington vyzvat Radu bezpečnosti OSN k hlasování o návrhu na nové vyšetřování zodpovědnosti za používání chemických zbraní v Sýrii. Velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová na pondělní schůzce Rady bezpečnosti sdělila, že Spojené státy na chemický útok v Sýrii odpoví bez ohledu na to, co Rada udělá.

Americký ministr obrany James Mattis dříve prohlásil, že je nutné zvážit další kroky, pokud se použití chemických zbraní potvrdí. Postup bude Washington konzultovat se svými spojenci a partnery v NATO. Možnost odvety v podobě amerického náletu na pozice syrské armády americký ministr obrany nevyloučil.

Americká televize NBC News s odvoláním na informované americké činitele uvedla, že ruská armáda před několika týdny začala rušit signál amerických vojenských dronů v Sýrii a vážně tak narušuje operace amerických ozbrojených sil.

Mluvčí Pentagonu televizi řekl, že armáda podnikla „dostatečná protiopatření“ v zájmu bezpečnosti pilotovaných i bezpilotních strojů letectva USA. Podle amerických expertů jsou nicméně ruské zásahy natolik účinné, že mohou rušit i šifrovanou komunikaci.

Ruské zásahy se týkají menších monitorovacích dronů; velké americké stroje typu Predator nebo Reaper užívané v boji ruská armáda neruší, uvedla NBC News.

Desítky mrtvých, přes tisíc zraněných

Záchranáři ze syrské organizace Bílé přilby tvrdí, že město Dúmá, dosud poslední bašta povstalců ve východní Ghútě, se v sobotu stalo terčem chemického útoku syrských vládních sil. Při útoku zemřelo nejméně šedesát lidí a přes tisíc dalších bylo zraněno, sdělili záchranáři ze syrského Svazu zdravotnických a pomocných organizací (UOSSM).

Syrská vláda to ale popřela, stejně jako to odmítl její spojenec Rusko. Ruští vojenští specialisté na místě podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova nenašli žádnou stopu chlóru nebo jakékoli jiné chemikálie použité proti civilistům.

„Naše vojenská, radiologická, biologická a chemická jednotka byla na místě údajné chemické události. Potvrdila, že tam žádné látky nejsou. Žádná těla tam nenašla. Nejsou tam ani žádní otrávení lidé v nemocnicích,“ doplnil ruský zástupce při OSN Vasilij Něbenzja.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) oznámila, že vyšle do Sýrie tým, jehož úkolem bude údajný chemický útok vyšetřit. Mezinárodní instituce, která sídlí v Haagu, ve svém prohlášení dodala, že již požádala vládu v Damašku, aby vyšetřovatelům poskytla nezbytnou podporu. Tým expertů je podle OPCW připraven brzy vyrazit.

S největší pravděpodobností se jednalo o útok chlorem, říká odborník z katedry toxikologie

„Podle toho, kolik mrtvých lidí se našlo v těch sklepních místnostech, kde se ti lidé ukryli, bych řekl, že se muselo jednat o chlor. Chlor je plyn těžší než vzduch, takže zatéká do spodních částí budov,“ uvedl Jiří Patočka z katedry radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Podle Patočky je velmi málo pravděpodobné, že by se jednalo o jiný útok než chemický. Že se žádné látky na místě nenašly, může být pravdou, protože chlor i případný sarin jsou látky těkavé a zmizí do několika hodin od útoku. Jejich přítomnost se dá ale ověřit na základě sekundárních informací. „Pokud tam byly třeba nějaké rostliny, tak chlor je spálí,“ uvedl Patočka s tím, že vypovídající jsou i příznaky lidí.

„Chlor způsobuje především pálení očí a neúměrné slzení, protože nepříjemně dráždí a hlavně leptá sliznice. Člověka také doprovází kašel, problémy s dýcháním a vyšší koncentrace vyvolávají podráždění vlastně všech sliznic, zejména nosu a hrtanu, takže lidé pociťují prudkou bolest na prsou a zvracení. Jasným důkazem je také silný kašel,“ uvedl Patočka.

U sarinu pak jde o poruchy zraku, tlak v očích, dýchací potíže a zvýšenou sekreci hlenu. Také se projevuje zvýšenou úzkostí, neklidem, křečemi a později následuje obrna dýchacích svalů, zástava srdce a smrt, doplnil.

„Někdo nám tady lže. Neustále se vykládá, že ta nebo ona strana použila tu či onu otravnou látku, ale nikdo nemá zájem na tom, aby se to zastavilo. A to neudělají vojáci, ti budou bojovat. To udělají politici. A ti se musí sejít, ti se musí domluvit a poslat tam dejme tomu inspektory Organizace pro zákaz chemických zbraní z Haagu, aby odebrali vzorky a aby jasně označili, kdo tyto zbraně používá,“ upozornil Patočka.

Město Dúmá se nachází v oblasti východní Ghúta u Damašku. Z východní Ghúty se v minulých dnech evakuovala většina povstaleckých skupin, v Dúmě ale zůstávají povstalci ze skupiny Džajš al-Islám. V neděli byla ohlášena dohoda rebelů a Damašku ohledně evakuace povstalců a jejich rodin a dalších civilistů.

Syrská státní média uvedla, že z Dúmy od neděle odešly desítky civilistů, které Džajš al-Islám držel v zajetí od roku 2013. Jejich propuštění je součástí zmíněné dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 16 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...