Letadla byla počátkem první světové války používána hlavně pro průzkum, postupně ale armády na obou stranách objevily nové možnosti aeroplánů (ale i vzducholodí). Oblohu nad západní i východní frontou ovládly letecké souboje, běžnou taktikou se stalo bombardování ze vzduchu.
Hurricany, spitfiry a česká stopa
V půli 30. let se už Královské letectvo nemuselo o budoucnost obávat, zejména po nástupu nacistů k moci a rozběhnutí německého zbrojního programu. V roce 1936 bylo RAF reorganizováno, vznikla tři specializovaná velitelství – stíhacího letectva, bombardérů a pro hlídkování nad mořem. Do výzbroje přicházely moderní letouny, mezi nimi i slavné hurricany a spitfiry.
„Pokud se řekne bitva o Británii, není možné hovořit jenom o boji britských vojáků proti nacistickému Německu. Bitva o Británii je především leteckou bitvou, které se účastnili piloti celé řady zemí, ať už to jsou Francouzi, Poláci, Novozélanďané a v neposlední řadě Češi.“
Eduard Stehlík
Když v červenci 1940 kapitulovala Francie, zůstala Británie v boji osamocena. Řady RAF v té době posílily stovky letců z mnoha evropských zemí, mezi nimi i Čechoslováci. „Z cizinců z okupované Evropy, kteří postavili vlastní jednotky, bylo nejvíce Poláků, ti měli patnáct perutí. Čechoslováci byli se čtyřmi perutěmi na druhém místě,“ uvedl Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Bitva o Británii
Od července do října 1940 Královské letectvo úspěšně čelilo bombardovací ofenzivě německé Luftwaffe. „Na poli lidských konfliktů nikdy tak velké množství nevděčilo za tak mnoho tak nepatrné hrstce,“ prohlásil koncem srpna 1940 po těžkých bojích premiér Winston Churchill. I díky sveřepému odporu RAF Hitler odvolal plánovanou invazi do Británie.
Během tří měsíců se uskutečnily stovky vzdušných soubojů: na britské straně se do nich zapojily asi tři tisíce letců. Z nich 500 zahynulo a další stovky utrpěly vážná zranění.
Galerie:
Do aktivní fáze bitvy zasáhla i slavná 310. československá stíhací peruť. Největším esem z 89 československých stíhačů, kteří se postavili německým protivníkům, se stal Josef František se 17 sestřely. A bitvy se také nepřímo zúčastnila i 311. československá bombardovací peruť.
- Všichni českoslovenští piloti z bitvy o Británii jsou dnes po smrti. Pozdější boje v řadách RAF už pamatuje pouze stíhač Emil Boček, který nedávno oslavil 95. narozeniny. Generál Miroslav Liškutín zemřel letos v únoru.
Poté se Královské letectvo soustředilo na útoky proti cílům v Německu i okupované Evropě. Bombardovací ofenziva pod vedením leteckého maršála Arthura Harrise mířila i na civilní cíle, kobercové bombardování srovnalo se zemí mnoho německých měst–- mezi nimi v únoru 1945 i Drážďany, kde zahynulo přes 35 tisíc lidí.
Mise v západním Německu, Iráku či Bosně
Stroje Královského letectva také sloužily až do konce 90. let jako nosiče jaderných zbraní. Během studené války se britští piloti zúčastnili řady menších konfliktů, bombardéry zasáhly i do války o Falklandy v roce 1982. Výraznou roli sehrálo RAF během obou válek v Iráku, v Bosně, Kosovu, Afghánistánu i útocích proti Islámskému státu.
