Změna volebního systému v Turecku povede k podvodům a zastrašování, varuje opozice

Turecký parlament začal projednávat změny volebního zákona. Kritici tvrdí, že jde o změny protiústavní. Jejich účelem je prý posílit moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Také podle všeho mohou vést k volebním podvodům.

Klíčové prezidentské a parlamentní volby jsou plánovány na listopad 2019, ale podle agentury AP se mohou konat i dříve. K tomu, aby se Erdogan udržel v čele prezidentského systému, kde úřad premiéra po očekávaných volbách přestane existovat, bude muset získat 51 procent hlasů.

Pokud změny parlamentem projdou, Erdoganova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) by mohla vstoupit do předvolební koalice s nacionalisty ze Strany národní akce (MHP). Ti by tak získali křesla v parlamentu, i kdyby jejich strana nepřekročila stanovený práh 10 procent hlasů. Erdogan by si na oplátku zajistil jejich podporu při prezidentské kampani.

Přesouvání volebních uren

Hlavní opoziční síla, Lidová republikánská strana (CHP), se obává, že navrhované změny mohou vést k volebním podvodům. Prosadí-li se, vláda bude moci dosazovat k dohledu nad volebními místnostmi stranické funkcionáře, povolávat ozbrojené složky nebo přesouvat volební urny.

Volební lístky vhazované do uren také nebudou muset nutně nést razítko příslušné volební komise. K této praktice už došlo během loňského referenda a opoziční strany ji neúspěšně napadly u nejvyššího soudu. Za protiprávní ji označila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která průběh všelidového hlasování monitorovala.

Dvě opoziční strany změny označily za neústavní a neúspěšně se pokusily dosáhnout toho, aby o nich parlament nejednal.

Erdoganova AKP tato opatření hájí tím, že jsou nezbytná pro „bezpečnost voleb“ na jihovýchodě země obývaném převážně Kurdy, kde kurští povstalci podle AKP výhrůžkami nebo násilím ovlivňují voliče.

Vládní strana AKP a nacionalisté mají dostatečnou většinu na to, aby změny v parlamentu prosadili.

Německá policie zasáhla proti spolku, který má blízko k Erdoganovi

Shodou okolností zasahovala německá policie od úterního rána ve třech spolkových zemích proti turecko-nacionalistickému spolku Osmanen Germania. Ten má podle místních úřadů blízko ke straně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Do akce se zapojily i speciální jednotky, protože někteří členové spolku jsou nebezpeční.

Policie prohledala od rána několik desítek objektů. „Existuje vážné podezření, že účel a činnost spolku Osmanen Germania odporují trestním zákonům,“ zdůvodnilo ministerstvo vnitra zásah. Ten začal kolem šesté ráno v Severním Porýní-Vestfálsku, Bádensku-Württembersku a Hesensku.

Sdružení Osmanen Germania, které má v celém Německu 22 poboček, se samo charakterizuje jako boxerský klub, jehož cílem je pomáhat mladistvým z ulice. Ve skutečnosti se však podle ministerstva vnitra skupina zhruba 300 rockerů s převážně tureckými kořeny opakovaně zapojuje do nelegální a násilné činnosti. Časté byly v minulosti například střety s podobnou kurdskou skupinou Bahoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 31 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...