Změna volebního systému v Turecku povede k podvodům a zastrašování, varuje opozice

Turecký parlament začal projednávat změny volebního zákona. Kritici tvrdí, že jde o změny protiústavní. Jejich účelem je prý posílit moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Také podle všeho mohou vést k volebním podvodům.

Klíčové prezidentské a parlamentní volby jsou plánovány na listopad 2019, ale podle agentury AP se mohou konat i dříve. K tomu, aby se Erdogan udržel v čele prezidentského systému, kde úřad premiéra po očekávaných volbách přestane existovat, bude muset získat 51 procent hlasů.

Pokud změny parlamentem projdou, Erdoganova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) by mohla vstoupit do předvolební koalice s nacionalisty ze Strany národní akce (MHP). Ti by tak získali křesla v parlamentu, i kdyby jejich strana nepřekročila stanovený práh 10 procent hlasů. Erdogan by si na oplátku zajistil jejich podporu při prezidentské kampani.

Přesouvání volebních uren

Hlavní opoziční síla, Lidová republikánská strana (CHP), se obává, že navrhované změny mohou vést k volebním podvodům. Prosadí-li se, vláda bude moci dosazovat k dohledu nad volebními místnostmi stranické funkcionáře, povolávat ozbrojené složky nebo přesouvat volební urny.

Volební lístky vhazované do uren také nebudou muset nutně nést razítko příslušné volební komise. K této praktice už došlo během loňského referenda a opoziční strany ji neúspěšně napadly u nejvyššího soudu. Za protiprávní ji označila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která průběh všelidového hlasování monitorovala.

Dvě opoziční strany změny označily za neústavní a neúspěšně se pokusily dosáhnout toho, aby o nich parlament nejednal.

Erdoganova AKP tato opatření hájí tím, že jsou nezbytná pro „bezpečnost voleb“ na jihovýchodě země obývaném převážně Kurdy, kde kurští povstalci podle AKP výhrůžkami nebo násilím ovlivňují voliče.

Vládní strana AKP a nacionalisté mají dostatečnou většinu na to, aby změny v parlamentu prosadili.

Německá policie zasáhla proti spolku, který má blízko k Erdoganovi

Shodou okolností zasahovala německá policie od úterního rána ve třech spolkových zemích proti turecko-nacionalistickému spolku Osmanen Germania. Ten má podle místních úřadů blízko ke straně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Do akce se zapojily i speciální jednotky, protože někteří členové spolku jsou nebezpeční.

Policie prohledala od rána několik desítek objektů. „Existuje vážné podezření, že účel a činnost spolku Osmanen Germania odporují trestním zákonům,“ zdůvodnilo ministerstvo vnitra zásah. Ten začal kolem šesté ráno v Severním Porýní-Vestfálsku, Bádensku-Württembersku a Hesensku.

Sdružení Osmanen Germania, které má v celém Německu 22 poboček, se samo charakterizuje jako boxerský klub, jehož cílem je pomáhat mladistvým z ulice. Ve skutečnosti se však podle ministerstva vnitra skupina zhruba 300 rockerů s převážně tureckými kořeny opakovaně zapojuje do nelegální a násilné činnosti. Časté byly v minulosti například střety s podobnou kurdskou skupinou Bahoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
před 22 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 35 mminutami

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 47 mminutami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 1 hhodinou

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět.
15:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Vyšetřovatelé mají dva dopisy, kterými se údajný pachatel hlásí k odpovědnosti. Na jejich základě zkontrolovala policie další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.