Deník The Sun přišel ve čtvrtek s informací, že šéf britských labouristů Jeremy Corbyn byl koncem 80. let ve spojení s agentem československé Státní bezpečnosti (StB). Podle ředitele britského Centra pro bezpečnostní a zpravodajská studia (BUCSIS) Anthonyho Gleese existují dvě vysvětlení. Buď byl Corbyn neuvěřitelně naivní, nebo byl angažovaný víc, než se dosud ví. S britským expertem na tajné služby natočil exkluzivní rozhovor zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Proč se informace o Corbynově styku s StB objevují právě teď? Je to důležité?
Je to opravdu důležité ze dvou důvodů. Pana Corbyna dělí od toho, aby byl britským premiérem, jen sedm hlasů. Stačí mít sedm lidí, kteří budou hlasovat proti paní Mayové. Pak by musely být jistě vypsané volby, ve kterých má Corbyn velkou šanci stát se ministerským předsedou.
Ale historie je taky důležitá. Dějiny jsou vždy důležité, fakta jsou vždy důležitá. Je to tedy významné například i proto, že osoba, která je momentálně prezidentem Ruska, byla sama v tehdejší době nejdůležitějším agentem KGB ve východním Německu. Takže představa, že studená válka skončila a my můžeme zapomenout na minulost a je tu zcela nový začátek, je zcela mylná.
Co ty dokumenty StB ukazují o chování Jeremyho Corbyna, současného lídra britské opozice, v 80. letech?
Bez toho, abychom měli právní problémy, můžeme s jistotou říct, že dokumenty, jež nejsou žádné padělky a jsou pravé, zcela jasně ukazují, že z pohledu české StB byl Corbyn jejich agentem. Byl jejich zdrojem, a to velmi hodnotným.
To však z Corbynova pohledu nutně neznamená, že on sám věděl, že byl špion. To nemůžeme říct. Šlo však o způsob jeho chování. Měl několik schůzek. Nebyla to žádná náhodná setkání na koktejlovém večírku, kde nevíte, s kým mluvíte. Byla to důležitá setkání, jednou dokonce mimo jeho kancelář na východě Londýna. Bylo to tedy vědomé chování.
Z dokumentů taky víme, že Corbyn mluvil s StB zvlášť o třech věcech. Jednak o britské obranné politice, kterou ostře kritizoval. Za druhé mluvil o mírové politice levicového křídla Labouristické strany zvané Kampaň za jednostranné jaderné odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament). Za třetí mluvil o lidech, které on znal, kteří byli antikomunisté, a to i v Británii.
Zároveň víme, že udržoval kontakty s českými disidenty v Londýně. Ano, každý může udělat nějakou chybu, ale tento způsob chování, kdy je v sázce ohrožení britské národní bezpečnosti, to je velmi vážná záležitost. Takže tím, že sděloval informace, byl buďto neuvěřitelně naivní, nebo v tom byl zapojený víc, než víme. Britská veřejnost to musí posoudit sama.
Také víme, že Jeremy Corbyn a Diane Abottová (stínová ministryně vnitra, pozn. red.) byli v té době milenci a společně jeli do východního Německa na motorce. Víme, že východoněmecká tajná služba Stasi na Corbyna vedla svazek, ale on odmítá, aby se na něj britská veřejnost mohla podívat. Možná v něm nic není, ale on to odmítá. Tuto zemi nemůže řídit někdo, o němž víme příliš málo, co se týče jednání s komunistickými režimy.
Jak tedy hodnotit Corbynovo počínání z dnešního pohledu?
Máte lídra labouristické strany, který ve skutečnosti vědomě podporoval ty, kteří pracují pro represivní a zločineckou vládu. My nevíme, jestli věděl, že tito lidé byli agenty tajné služby a je velmi těžké uvěřit, že nevěděl, o co jde. Ale věděl, že byli reprezentanti vlády, která potlačovala a umlčovala obyvatelstvo, jež chtělo svobodu. To není něco, k čemu byste čekal, že se bude hlásit britský premiér.
