Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) po šesti letech definitivně prohrál spor se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) o tom, jestli může být evidován ve svazcích StB. Rozhodl o tom Krajský soud v Bratislavě, ke kterému se spor vrátil po rozhodnutí Ústavního soudu.
Babiš definitivně prohrál soud se slovenskými historiky, zda byl ve svazcích StB oprávněně
„Pro nás v Ústavu paměti národa to znamená, že kauza Babiš je právoplatně a definitivně uzavřená. V současnosti neexistuje žádné rozhodnutí soudu, které by tvrdilo, že Andrej Babiš je vedený jako agent Státní bezpečnosti neoprávněně,“ komentovali pro deník SME právníci, kteří ústav zastupovali.
„Ústav paměti národa vítá rozsudek Krajského soudu v Bratislavě ze 30. ledna 2018, který ve smyslu nálezu Ústavního soudu Slovenské republiky konstatoval, že Ústav paměti národa není pasivně věcně legitimován,“ sdělil mluvčí ÚPN Jerguš Sivoš. Dodal, že ÚPN nebyl tím, kdo zasáhl do práva na ochranu osobnosti Babiše, když zveřejnění dokumentů někdejší StB ukládá ÚPN příslušný zákon.
Babiš i nadále tvrdí, že s StB nespolupracoval. Nejprve se chce poradit s právníky. „Je to nová informace. Určitě to budu žalovat nadále. Nikdy jsem nespolupracoval, nic jsem nepodepsal a je to smyšlená záležitost. Takových lidí, jako jsem já, je tam vícero, například otec Adély Banášové a další stovky lidí. To rozhodnutí soudu je takové, že ani nevíme, koho máme žalovat. Určitě v tom budeme pokračovat,“ řekl. Že je veden ve svazcích StB, mu vadí, protože jde o „smyšlený nesmysl“.
Doplnil, že je připraven se soudit celý život. Jeho právníci prý zažalují slovenské ministerstvo vnitra nebo Slovenskou informační službu, případně se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
Podle mluvčího soudu Pavola Adamčiaka krajský soud rozhodl 30. ledna. Vůči jeho rozhodnutí nelze použít řádný opravný prostředek. Rozhodnutí bude pravomocné po jeho doručení Babišovi a ÚPN.
Původně daly Babišovi za pravdu krajský i nejvyšší soud. Slovenský Ústavní soud, který kauzu vrátil ke krajskému soudu do Bratislavy, ale poukázal na to, že Ústav za svazky StB nezodpovídá. Žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB tak nemá být ÚPN, který na Slovensku spravuje mimo jiné archivní svazky Státní bezpečnosti. Nejnovější rozhodnutí krajského soudu tak není překvapením.
Ústavní soud také konstatoval, že dřívější slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové v původním líčení.
„Odvolací soud ve smyslu nálezu ústavního soudu konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že ve sporu označený žalovaný není původcem zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce (…), měl soud první instance správně žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného,“ uvedl Adamčiak. Dodal, že z uvedeného důvodu krajský soud nyní změnil původní verdikt okresního soudu tak, že Babišovu žalobu zamítl.
Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale v původním líčení u bratislavského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Jak ovšem poznamenal v Událostech, komentářích Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, něco takového by bylo nevídané. Kdyby si důstojník StB naverbování Babiše skutečně vymyslel, znamenalo by to, že obelhával nadřízené a falšoval dokumenty, čímž by se vystavoval i vězení. StB měla podle Schovánka předpisy a kontrolní mechanismy, aby něčemu takovému zabránila. Navíc to, co si důstojníci údajně vymýšleli, byla pravda. „Sama StB zjistila, že informace, které podával agent Bureš, se zakládaly na pravdě,“ upozornil Radek Schovánek.
Prezident i nadále počítá s tím, že Babiš má druhý pokus o sestavení vlády
Prezident Miloš Zeman i přes rozhodnutí soudu počítá s tím, že Babišovi dá druhý pokus o sestavení vlády. „Z hlediska postupu pana prezidenta tato zpráva neznamená žádnou změnu,“ sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček
„Pan prezident ctí výsledek voleb a druhý pokus o sestavení vlády tedy patří předsedovi vítězného hnutí ANO,“ dodal mluvčí.
Mluvčí zároveň obvinil česká média, že v kauze „vědomě dezinformují“. Soud podle něj pouze potvrdil předchozí verdikt slovenského ústavního soudu, že se Babiš svou žalobou na neoprávněné vedení ve svazcích StB obrátil na špatnou instituci. Podle Ovčáčka je nyní pouze na Babišovi, zda podá žalobu na jiný subjekt.
Opozici rozhodnutí soudu nepřekvapilo. Faltýnka nezajímá
Politiky opozičních stran rozhodnutí soudu většinou nepřekvapilo. Podle šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila jde o další důvod, proč by Babiš neměl být premiérem. Připomněl také, že Babiš je navíc trestně stíhán kvůli údajnému dotačnímu podvodu v případu Čapího hnízda. „Evidentně byl agentem StB a takový člověk by téměř 30 let od sametové revoluce neměl stát v čele vlády,“ dodal Pospíšil. Povolební vyjednávání to však podle něj neovlivní, protože koaličním partnerům ANO, za které Pospíšil považuje SPD a KSČM, to vadit nebude.
Šéf Starostů Petr Gazdík zdůraznil, že rozhodnutí je pravomocné. Podle něj se ale nedá očekávat, že by rozsudek nějak ovlivnil postoj ANO ke svému předsedovi. „Hnutí ANO se od svého předsedy zatím nehodlá odstřihnout. Nehodlá udělat to, co je v normální demokratické společnosti běžné, že by neměl být trestně stíhaný premiér a rozhodně by neměl spolupracovat se Státní bezpečností,“ řekl.
Poslanec ODS Marek Benda novinářům řekl, že se rozhodnutí dalo očekávat. „Znamená to, co jsme věděli celou dobu, že pan Babiš byl agentem StB. Postoj ODS se nemění, my si vždy mysleli, že je agentem StB a nedá se s ním vládnout, protože je představitelem populisticko-levicové strany,“ dodal Benda. Místopředseda občanských demokratů Martin Kupka poznamenal, že jde jen o jednu z řady kauz spojených s Andrejem Babišem.
„V případě Andreje Babiše je tolik pochybností, že už si vlastně nedovedeme vybrat, která z nich je závažnější, která by měla vést k tomu, že se politik zvedne a odejde,“ řekl Kupka v Událostech, komentářích.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že je pro Česko špatná zpráva, že má takového premiéra. „Sám Andrej Babiš musí zvážit, zda v této situaci setrvá na postu premiéra, zda je to pro naši zemi udržitelné. Zejména je to otázka pro prezidenta a všechny slušné lidi, zda je podpora takového premiéra v souladu s jejich svědomím,“ napsal Bělobrádek.
Naopak předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik míní, že je na čase přestat se zabývat minulostí. „Má se jednat o tom, aby se tato republika nadechla a rozběhla, ne abychom pořád řešili spory minulosti, honili dávno mrtvé čarodějnice,“ uvedl.
Politici však většinou žádnou změnu v postoji prezidenta ohledně Babišova opětovného jmenování předsedou vlády neočekávají. Gazdík připomněl, že Zeman nevyžadoval čisté lustrační osvědčení ani před čtyřmi lety, kdy Babiše jmenoval ministrem financí. Také podle Pospíšila slovenský verdikt Zemana nijak neovlivní, protože nadále pokračuje jejich vzájemná dohoda.
První místopředseda hnutí ANO a šéf jeho sněmovní frakce Jaroslav Faltýnek řekl, že o verdiktu soudu nic neví a ani ho to nezajímá. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) „je to technické a procesní rozhodnutí“, se kterým lze jen těžko spojovat politiku.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) poukázal na předchozí verdikt slovenského Ústavního soudu, který uvedl, že Babiš neměl žalovat Ústav paměti národa, což je slovenská obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů. „Takže je to asi logický důsledek a teď asi bude podána ta žaloba na toho někoho jiného,“ uvedl. Pelikán míní, že nynější verdikt je jen technický krok, který nic neznamená.