Policie vstoupila do zrušeného australského střediska, které odmítají opustit uprchlíci

Do detenčního centra na ostrově Manus v Papui-Nové Guineji, kam Austrálie posílala běžence, ráno vstoupila policie, aby objekt vyklidila. Soud už loni rozhodl, že zařízení je nelegální a nařídil ho uzavřít. Centrum oficiálně skončilo s koncem října, přes odpojení vody a elektřiny se v něm ale zabarikádovalo několik stovek lidí a z obav o svou bezpečnost odmítli odejít.

Policejní velitel Papui-Nové Guineje Dominic Kakas sdělil, že policie vstoupila do imigračního střediska a přesvědčila 35 z celkových 378 lidí v něm, aby se přesunui do náhradního ubytování v nedalekém městě Lorengau.

Fotografie australské organizace na ochranu uprchlíků Refugee Action Coalition. Uprchlíci tvrdí, že jim policie ničila přístřešky i vybavení
Zdroj: ČTK/AP

Podle ochránců lidských práv ale policie více než tři desítky mužů k opuštění tábora donutila. „Ničí všechno. Přístřešky, nádrže, postele a všechny osobní věci,“ uvedl na Twitteru kurdský novinář Behrúz Búčání z Íránu, který je v táboře držen čtyři roky a stal se jakýmsi mluvčím zadržovaných migrantů.

Podle Kakase policisté neužili a nebudou užívat při vyklízení tábora násilí. „Říkáme jim jen, aby odešli, protože na tom druhém místě je voda, jídlo a řádné ubytování,“ řekl. 

I podle australského ministra pro imigraci Petera Duttona je cílem akce přemístit migranty do lepšího zařízení. „Australští daňoví poplatníci zaplatili asi deset milionů (australských) dolarů (164 milionů korun) za nové ubytování, a nyní chceme, aby se tam lidé přestěhovali,“ zdůvodnil nutnost vyklizení střediska Dutton.

Obyvatelé centra se bojí o svou bezpečnost

Uprchlíci se bojí, že pokud se přesunou do nových internačních zařízení, hrozí jim represe místních lidí. Už krátce po uzavření centra, kdy objekt opustila soukromá bezpečnostní agentura, která tábor střežila, začali místní s mačetami u vstupů do zařízení rabovat, informovala dříve BBC. Pak se ale situace uklidnila.

Někteří žadatelé o azyl se v minulosti v centru na protest pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa. Hlášeny byly také údajné sexuální a jiné útoky. Žadatelé o azyl prý trpí traumaty. Australská vláda ale tvrdí, že si imigranti často vymýšlejí, aby byli do země přijati.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tábor na ostrově Manus byl klíčovým bodem australské kontroverzní imigrační politiky „svrchované hranice“. Země odmítá přijímat žadatele o azyl, kteří australských břehů dosáhnou na palubě lodi.

Mezi běženci na ostrově jsou převážně příslušníci muslimského etnika Rohingů, kteří čelí pronásledování v Myanmaru (Barmě), obyvatelé Afghánistánu sužovaného řadu let válečným konfliktem, Íránci a Srílančané.

Běženci mířící do Austrálie končili v táborech na Papui-Nové Guineji a v ostrovním státě Nauru v jižním Pacifiku, s nimiž Austrálie ohledně detence migrantů uzavřela dohodu. Za jejich provozování zemím platila.

  • Tábor byl poprvé otevřen v roce 2001, kdy byla u moci konzervativní vláda australského premiéra Johna Howarda z Liberální strany.

    V roce 2008 byl sice uzavřen, ale pouze na čtyři roky. Poté se stal prudký nárůst žadatelů o azyl hlavním tématem labouristické vlády v Canbeře a zařízení opět otevřelo své brány.

    V roce 2013 Austrálie souhlasila, že Papua-Nová Guinea dostane 400 milionů dolarů za ubytování a přesídlení skutečných běženců.

    Nepokoje vypukly v táboře v únoru 2014, když se do zařízení dostali místní obyvatelé. V lednu 2015 se některé osoby zabarikádovaly uvnitř a zahájily hladovku.

    Australská vláda tvrdí, že její tvrdá azylová politika vede k prudkému poklesu počtu připlouvajících lodí s běženci.

    OSN a lidskoprávní organizace kritizují podmínky v táborech. Austrálie se podle nich vyhýbá svým povinnostem vůči uprchlíkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
před 3 mminutami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 49 mminutami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 2 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 4 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 6 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru v rusko-ukrajinské válce závisí na ochotě Moskvy ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem mají pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...