Na 600 uprchlíků a žadatelů o azyl se zabarikádovalo v detenčním centru v Papui-Nové Guineji. Do tábora je umístila Austrálie, místní soud ho ale nedávno označil za nelegální. Migranti mají strach z násilí, pokud zařízení opustí. Jejich právníci tvrdí, že uzavření tábora porušuje lidská práva.
Soukromá bezpečnostní agentura, jež tábor na Manusu střežila, objekt opustila hned ráno. Místní s mačetami pak začali u vstupů do zařízení rabovat, informovala BBC. Před násilím hrozícím uprchlíkům varovala nedávno také organizace Human Rights Watch.
Běženci přijdou o elektřinu i dodávky vody
Uprchlíci si vytvořili zásoby jak vody, tak i sucharů, brzy budou totiž od zdrojů pitné vody odříznuti. Do objektu mohou už ve středu vstoupit místní bezpečnostní složky. Ty se podle některých běženců tváří, „jako by se chystaly do války“.
Velká část centra je bez elektřiny. Jeden z íránských běženců na Twitteru napsal, že migranti mají strach, jsou vystresovaní a mají hlad. Australský senátor za Stranu zelených Nick McKim to označil za humanitární krizi.
Právníci se snaží získat soudní příkaz, na jehož základě by tábor zůstal otevřený. „Doslova je vyhodili na ulici. Je to nezákonné,“ uvedl jeden z advokátů Greg Barns.
Uzavření tábora podle něj porušuje práva zakotvená v ústavě Papuy-Nové Guineje. „Hrozí jim útoky a fyzické násilí, a tak se snažíme zajistit, aby nebyla porušována jejich ústavní práva a aby měli přístup k základním potřebám,“ řekl Barns BBC.
Centrum utrpení
Někteří žadatelé o azyl se v minulosti v centru na protest pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa. Hlášeny byly také údajné sexuální a jiné útoky. Žadatelé o azyl prý trpí traumaty. Australská vláda ale tvrdí, že si imigranti často vymýšlejí, aby byli do země přijati.
Podle Papuy-Nové Guineje nyní spadá zaopatření uprchlíků do gesce Austrálie, která tvrdí opak. Uprchlíci se mohou natrvalo usídlit v Papui-Nové Guineji, požádat o možnost žít v Kambodži, anebo o přemístění na Nauru, ale jen málo z nich uvedené možnosti zvolilo, sdělili jejich právníci.
Podají pomocnou ruku Američané?
Až 1250 z nich mohou případně přijmout Spojené státy na základě dohody o přesídlení, kterou uzavřel bývalý prezident Barack Obama. Washington ovšem dosud neinformoval, jak dlouho by vyřízení žádosti trvalo. USA navíc nemají povinnost přijmout všechny žadatele.
Tábor na ostrově Manus byl klíčovým bodem australské kontroverzní imigrační politiky „svrchované hranice“. Země odmítá přijímat žadatele o azyl, kteří australských břehů dosáhnou na palubě lodi.
Tito lidé proto končí v táborech na Papui-Nové Guineji a v ostrovním státě Nauru v jižním Pacifiku, s nimiž země ohledně detence migrantů uzavřela dohodu.
- Tábor byl poprvé otevřen v roce 2001, kdy byla u moci konzervativní vláda australského premiéra Johna Howarda z Liberální strany.
V roce 2008 byl sice uzavřen, ale pouze na čtyři roky. Poté se stal prudký nárůst žadatelů o azyl hlavním tématem labouristické vlády v Canbeře a zařízení opět otevřelo své brány.
V roce 2013 Austrálie souhlasila, že Papua-Nová Guinea dostane 400 milionů dolarů za ubytování a přesídlení skutečných běženců.
Nepokoje vypukly v táboře v únoru 2014, když se do zařízení dostali místní obyvatelé. V lednu 2015 se některé osoby zabarikádovaly uvnitř a zahájily hladovku.
Australská vláda tvrdí, že její tvrdá azylová politika vede k prudkému poklesu počtu připlouvajících lodí s běženci.
OSN a lidskoprávní organizace kritizují podmínky v táborech. Austrálie se podle nich vyhýbá svým povinnostem vůči uprchlíkům.
