Prezident Macron v doprovodu své manželky Brigitte a předchůdce Francoise Hollanda zahájil sérii projevů úcty k obětem atentátů ze 13. listopadu 2015 před Stade de France.
Prostranství před stadionem na severu Paříže se stalo prvním ze šesti míst, kde tři islamistická teroristická komanda spáchala nejhorší atentáty ve francouzských dějinách. Macron před tamní pamětní desku, připomínající první oběť atentátů – portugalského přistěhovalce Manuela Diase, položil kytici z červených, bílých a modrých květů.
Hollande, který byl tehdy na stadionu, kde se konalo přátelské fotbalové utkání mezi Francií a Německem, v rozhovoru s televizí France 2 popisoval, jak zaslechl explozi, ale přesto nechtěl ze stadionu utéct, „aby nikdo neměl dojem, že je ohrožena veřejnost“. Rozhodnutí zůstat na stadionu podle něj „určitě zachránilo životy“.
Galerie:
Vzpomínky, jejichž součástí byla i minuta ticha, se kromě prezidentů zúčastnily rodiny obětí, ministři vnitra a spravedlnosti Gérard Collomb a Nicole Belloubetová, předsedové obou komor francouzského parlamentu a pařížská starostka Anne Hidalgová.
Macron si s příbuznými obětí potřásl rukou a přesunul se k dalším místům krveprolití, restauracím a barům Le Carillon, Le Petit Cambodge, La Bonne Bière, Comptoir Voltaire a La Belle Equipe, kde vzpomínkové akce pokračovaly v podobném duchu.
Poslední zastávkou prezidenta a dalších politiků a pozůstalých byl klub Bataclan, který byl při pařížských atentátech před dvěma lety dějištěm nejhoršího krveprolití. Teroristé tam postříleli devět desítek lidí při koncertu americké rockové skupiny Eagles of Death Metal.
Právě tato kapela nečekaně vystoupila na smutečním shromáždění před radnicí 11. pařížského obvodu, nedaleko Bataclanu. Frontman Jesse Hughes zazpíval při akci pořádané organizací obětí atentátů Life for Paris písně Save A Prayer a I Love You All the Time. Hughes a kytarista Dave Catching pak lidem rozdávali bílé růže.
„Jsem tak šťastný a rád, že vás všechny vidím. Jediným důvodem, proč tu stále stojíme, je ten, že všichni milujete rock and roll,“ řekl viditelně dojatý Hughes.
Pro Emmanuela Macrona to bylo první výročí útoků z roku 2015 v úřadu. Předem ale oznámil, že těch dalších se už účastnit nebude a zastoupí jej premiér.
Bezpečnostní analytik: Pro Francouze jsou útoky z roku 2015 stále traumatem
Francouzské trauma
Podle bezpečnostního analytika Bruna Bucherie zůstávají útoky z listopadu 2015 pro Francouze stále velkým traumatem. „Nešlo jen o atentáty v Bataclanu a u Stade de France a na dalších místech Paříže, ale docházelo k dalším útokům nejen ve Francii, ale i Evropě,“ nastínil ve Studiu ČT24 důvody, proč se k tragédii řada lidí neustále vrací.
Ve Francii od útoků až do začátku letošního listopadu platil výjimečný stav. S jeho koncem vstoupil v platnost nový protiteroristický zákon, který v řadě případů nechává policii a prokuratuře širší pravomoci.
„Během výjimečného stavu může rozhodovat prefekt o domácím vězení a pak o tom jen informuje soudce. Teď rozhoduje ministerstvo vnitra nebo prefekt, ale se souhlasem soudce,“ vyjmenovává Bucherie jedno z nových opatření. Připouští, že hrozba dalších útoků je vysoká, během dvou let se ale podařila zlepšit práce jak ministerstva spravedlnosti, tak i policie. „Lepší je i spolupráce na mezinárodní úrovni, ale samozřejmě je stále co zlepšovat,“ dodává Bucherie.
Francouzský ministr vnitra už dříve připustil, že možnost útoků takzvaných osamělých vlků je stále vysoká, k tak pečlivě organizovanému masakru, k jakému došlo před dvěma roky, ale díky zvýšeným bezpečnostním opatřením zřejmě nedojde.
Salah Abdeslam se podílel na útocích v Paříži i Bruselu
Jediný přeživší terorista atentátů je Francouz Salah Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, kterého zatkla belgická policie 18. března 2016 v Bruselu, krátce před teroristickými útoky v tomto belgickém hlavním městě, které si vyžádaly 32 obětí a do kterých byl Abdeslam podle belgických vyšetřovatelů také zapletený.
Abdeslam v přípravě a provedení pařížských atentátů hrál podle vyšetřovatelů klíčovou roli a 27. dubna 2016 byl vydán do Francie. Francouzská prokuratura ho následně obvinila z členství v teroristické organizaci, z vražd, z únosu, z držení výbušnin a zbraní.
Na konci června 2016 belgické úřady vydaly Francii Abdeslamova společníka Hamzu Attoua, který Abdeslama přivezl zpátky z Paříže do Bruselu. Belgická policie zatkla Attoua v bruselské čtvrti Molenbeek při razii, která následovala po masakru v Paříži. V červenci potom belgické úřady předaly k trestnímu stíhání do Francie další dva muže, kteří údajně na útěku pomáhali Abdeslamovi.
Za hlavního organizátora pařížských masakrů je označován Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud (28), který zahynul 18. listopadu 2015 (pět dní po útocích) při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis. Při zásahu zahynula také sebevražedná atentátnice, kterou byla podle policie Abaaoudova sestřenice Hasna Aitboulahcenová. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že úřady netušily, že je Abaaoud v Evropě. Stál za několika zmařenými atentáty ve Francii. Abaaoud radil dalším islamistům, aby ze Sýrie do Evropy cestovali přes Prahu, čímž se měli snáze vyhnout odhalení.
Součástí skupiny, která má na svědomí útoky, jsou také čtyři muži, které obžalovalo nebo vydalo do Francie Rakousko. Jedná se o Maročana, dva Alžířany a jednoho Pákistánce. Všichni se vydávali za uprchlíky a do Evropy přišli po takzvané balkánské stezce.
