Rakouští poslanci poprvé zasedli. Kontroverzní chrpu nahradila v klopách Svobodných protěž

Téměř čtyři týdny po předčasných volbách se na ustavující schůzi sešli poslanci nové dolní komory rakouského parlamentu. V novém parlamentu, který přechodně zasedá v císařském Hofburgu, usedlo pět stran, poprvé po více než třiceti letech mezi nimi nejsou členové strany Zelených. Pozornost vzbudili poslanci Svobodných, kteří vyměnili kontroverzní chrpu ve svých klopách za protěž. Předsedkyní Národní rady zvolili poslanci osmatřicetiletou lidoveckou političku Elisabeth Köstingerovou.

Generální tajemnice Rakouské lidové strany (ÖVP) Köstingerová vystřídá v čele zákonodárného sboru sociální demokratku Doris Buresovou, kterou poslanci zvolili místopředsedkyní. Dalším zástupcem předsedkyně Národní rady zůstává Norbert Hofer, místopředseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a někdejší kandidát na rakouského prezidenta. Köstingerová je nejmladší osobností v čele rakouského parlamentu a v pořadí třetí ženou.

„Dlouhodobě je to tak, že předseda Národní rady je vždy z nejsilnější politické strany, jeho první zástupce je z druhé nejsilnější a třetí člen prezidia je ze třetí nejsilnější strany. Je to v režii tří nejsilnějších stran, koho ony nominují a ti jsou potom formálně potvrzeni, ale už nedochází k žádným dalším debatám nebo hádkám,“ vysvětlil politolog Vít Hloušek. 

Kandidatura Köstingerové ovšem kritiku vyvolala. Všeobecně se totiž má za to, že v případě úspěchu koaličních jednání ÖVP a FPÖ získá ministerské křeslo v nové vládě kancléře Sebastiana Kurze, a  volba předsedy parlamentu by se tak musela brzy opakovat. Některým kritikům vadil také fakt, že Köstingerová je v národním parlamentu nováčkem, doposud usedala jen v lavicích Evropského parlamentu.

3 minuty
Události ČT: Rakouská Národní rada poprvé jednala v novém složení
Zdroj: ČT24

Zelení po třech dekádách mimo lavice

V rakouském sboru usedlo po říjnových předčasných volbách 183 poslanců z pěti politických stran a hnutí. Vítěze voleb ÖVP bude zastupovat 62 poslanců, druhé sociální demokraty 52 a třetí svobodné 51. Do parlamentu se dostali ještě liberálové z NEOS (deset poslanců) a zástupci Kandidátky Petera Pilze (osm poslanců). Zeleným se nepodařilo překonat čtyřprocentní hranici, a v parlamentu tak poprvé po 31 letech neusednou.

Poslancem nebude v následujících letech bývalý člen Zelených Peter Pilz, který uspěl ve volbách se svým novým hnutím Kandidátka Petera Pilze. Na svůj mandát rezignoval o víkendu poté, co ho jedna žena obvinila ze sexuálního obtěžování.

Poslaneckého křesla se překvapivě vzdal také dosavadní lidovecký ministr financí Hans Jörg Schelling, který by se podle německého listu Handelsblatt mohl stát nástupcem předsedy takzvané euroskupiny Jeroena Dijsselbloema. Euroskupina sdružuje ministry financí zemí platících eurem.

7 minut
Politolog Hloušek: Lidovci a Svobodní se přou o ministerstvo zahraničí
Zdroj: ČT24

Kontroverzní chrpu vystřídala protěž, lavice zdobí kaktusy

Pozornost rakouských médií upoutali poslanci protiimigrační a protiislámské FPÖ, kteří v rozporu s dosavadní praxí nepřišli na první schůzi nového parlamentu s chrpou v klopě. Stejnou květinu nosili v letech 1933 až 1938 jako poznávací symbol rakouští nacisté, a poslanci FPÖ tentokrát chrpu vyměnili za protěž alpskou (Edelweiss).

Sociální demokraté se vrátili k červeným karafiátům, zatímco ještě před čtyřmi lety měli v klopách rudé růže. Lidovci sáhli místo květin po tyrkysových plackách s nápisem „oevpklub“ a liberálové z NEOS si sice na klopy žádné květiny nepřipevnili, na své lavice ale postavili kaktusy s růžovými květy. Zástupci Kandidátky Petera Pilze se bez květin obešli úplně.

Poprvé po desítkách let se ustavující zasedání Národní rady nekonalo v budově parlamentu na vídeňské Ringstrasse, ale v provizorních prostorách někdejšího císařského sídla Hofburgu, kde zákonodárci zasedají od 20. září. Parlament se v současnosti rekonstruuje a zákonodárci se do něj vrátí nejdříve v létě 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 58 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...