Rakouští poslanci poprvé zasedli. Kontroverzní chrpu nahradila v klopách Svobodných protěž

Téměř čtyři týdny po předčasných volbách se na ustavující schůzi sešli poslanci nové dolní komory rakouského parlamentu. V novém parlamentu, který přechodně zasedá v císařském Hofburgu, usedlo pět stran, poprvé po více než třiceti letech mezi nimi nejsou členové strany Zelených. Pozornost vzbudili poslanci Svobodných, kteří vyměnili kontroverzní chrpu ve svých klopách za protěž. Předsedkyní Národní rady zvolili poslanci osmatřicetiletou lidoveckou političku Elisabeth Köstingerovou.

Generální tajemnice Rakouské lidové strany (ÖVP) Köstingerová vystřídá v čele zákonodárného sboru sociální demokratku Doris Buresovou, kterou poslanci zvolili místopředsedkyní. Dalším zástupcem předsedkyně Národní rady zůstává Norbert Hofer, místopředseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a někdejší kandidát na rakouského prezidenta. Köstingerová je nejmladší osobností v čele rakouského parlamentu a v pořadí třetí ženou.

„Dlouhodobě je to tak, že předseda Národní rady je vždy z nejsilnější politické strany, jeho první zástupce je z druhé nejsilnější a třetí člen prezidia je ze třetí nejsilnější strany. Je to v režii tří nejsilnějších stran, koho ony nominují a ti jsou potom formálně potvrzeni, ale už nedochází k žádným dalším debatám nebo hádkám,“ vysvětlil politolog Vít Hloušek. 

Kandidatura Köstingerové ovšem kritiku vyvolala. Všeobecně se totiž má za to, že v případě úspěchu koaličních jednání ÖVP a FPÖ získá ministerské křeslo v nové vládě kancléře Sebastiana Kurze, a  volba předsedy parlamentu by se tak musela brzy opakovat. Některým kritikům vadil také fakt, že Köstingerová je v národním parlamentu nováčkem, doposud usedala jen v lavicích Evropského parlamentu.

Nahrávám video
Události ČT: Rakouská Národní rada poprvé jednala v novém složení
Zdroj: ČT24

Zelení po třech dekádách mimo lavice

V rakouském sboru usedlo po říjnových předčasných volbách 183 poslanců z pěti politických stran a hnutí. Vítěze voleb ÖVP bude zastupovat 62 poslanců, druhé sociální demokraty 52 a třetí svobodné 51. Do parlamentu se dostali ještě liberálové z NEOS (deset poslanců) a zástupci Kandidátky Petera Pilze (osm poslanců). Zeleným se nepodařilo překonat čtyřprocentní hranici, a v parlamentu tak poprvé po 31 letech neusednou.

Poslancem nebude v následujících letech bývalý člen Zelených Peter Pilz, který uspěl ve volbách se svým novým hnutím Kandidátka Petera Pilze. Na svůj mandát rezignoval o víkendu poté, co ho jedna žena obvinila ze sexuálního obtěžování.

Poslaneckého křesla se překvapivě vzdal také dosavadní lidovecký ministr financí Hans Jörg Schelling, který by se podle německého listu Handelsblatt mohl stát nástupcem předsedy takzvané euroskupiny Jeroena Dijsselbloema. Euroskupina sdružuje ministry financí zemí platících eurem.

Nahrávám video
Politolog Hloušek: Lidovci a Svobodní se přou o ministerstvo zahraničí
Zdroj: ČT24

Kontroverzní chrpu vystřídala protěž, lavice zdobí kaktusy

Pozornost rakouských médií upoutali poslanci protiimigrační a protiislámské FPÖ, kteří v rozporu s dosavadní praxí nepřišli na první schůzi nového parlamentu s chrpou v klopě. Stejnou květinu nosili v letech 1933 až 1938 jako poznávací symbol rakouští nacisté, a poslanci FPÖ tentokrát chrpu vyměnili za protěž alpskou (Edelweiss).

Sociální demokraté se vrátili k červeným karafiátům, zatímco ještě před čtyřmi lety měli v klopách rudé růže. Lidovci sáhli místo květin po tyrkysových plackách s nápisem „oevpklub“ a liberálové z NEOS si sice na klopy žádné květiny nepřipevnili, na své lavice ale postavili kaktusy s růžovými květy. Zástupci Kandidátky Petera Pilze se bez květin obešli úplně.

Poprvé po desítkách let se ustavující zasedání Národní rady nekonalo v budově parlamentu na vídeňské Ringstrasse, ale v provizorních prostorách někdejšího císařského sídla Hofburgu, kde zákonodárci zasedají od 20. září. Parlament se v současnosti rekonstruuje a zákonodárci se do něj vrátí nejdříve v létě 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěOrbán uznal prohru v maďarských volbách

Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Podle částečných výsledků zvítězila opoziční strana Tisza Pétera Magyara, zřejmě dosáhla i na dvoutřetinovou ústavní většinu v parlamentu. Orbán uvedl, že vítězné straně pogratuloval a dodal, že bude Maďarům sloužit z opozice.
19:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...