Zvrat ve sčítání: Sociální demokraté přeskočili v rakouských volbách FPÖ a jsou druzí

Sociální demokraté (SPÖ) kancléře Christiana Kerna skončili v předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a ne až na třetím místě, jak se zdálo z prvních předběžných výsledků. Vyplývá to z předběžných konečných výsledků, které zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra po započítání více než 750 000 korespondenčních hlasů. Ani nyní nejsou sice ještě započítány všechny odevzdané hlasy, na pořadí stran se podle agentury APA ale už nic nezmění.

Podle prvního předběžného konečného výsledku, který ještě v neděli večer zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra, zvítězila ve volbách lidová strana (ÖVP) ministra zahraniční Sebastiana Kurze následovaná protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Sociální demokraté podle nedělního oznámení skončili až třetí, což by bylo poprvé v poválečných dějinách Rakouska.

Sociální demokraté nakonec neztratili tolik. V jejich čele alespoň zatím zůstane Christian Kern. Nezapomínejme, že ve hře je kromě očekáváné koalice lidovců a Svobodných stále dohoda Svobodných a SPÖ. Třetí možností je 'velká koalice' lidovců a sociálních demokratů, i když právě proti té voliči hlasovali.
Zuzana Lizcová
analytička Výzkumného centra AMO

Během pondělí ale okrskové volební komise k výsledkům z volebních místností připočítaly i hlasy z korespondenčního hlasování. Těch bylo letos rekordních téměř 759 000. Díky lidem, kteří si zvolili právě tuto formu hlasování, se tak SPÖ nakonec dostala na druhou příčku před FPÖ. Na prvním místě se nic nemění.

Sčítání hlasů nicméně stále není hotové. Ve čtvrtek ještě budou jednotlivé zemské volební komise sčítat hlasy těch lidí, kteří se rozhodli volit jinde než v místě svého trvalého bydliště. Takových hlasů je ale už jen 36 000, a na pořadí stran se tak podle agentury APA již nic nezmění.

Předběžné konečné výsledky se započtením hlasů ze všech forem hlasování by mělo ministerstvo vnitra oznámit ve čtvrtek. Konečný úřední výsledek bude znám 31. října. Nový parlament se sejde 9. listopadu.

  • Nejvíce křesel v nové Národní radě obsadí lidovci dosavadního ministra zahraničí, jednatřicetiletého Sebastiana Kurze. Podle nyní zveřejněného předběžného výsledku získali 31,5 procenta hlasů a 62 mandátů v 183členné sněmovně. V barvách SPÖ, která získala 26,9 procenta hlasů, v parlamentu usedne 52 poslanců, za FPÖ, která dostala jen o devět desetin procentního bodu méně, 51 zákonodárců.

Nový parlament zřejmě bez Zelených. Volební účast těsně pod 80 procenty

Trojici jmenovaných stran, která bude Rakušany v příštích pěti letech reprezentovat v Národní radě, doplní liberálové z NEOS, již získali 5,3 procenta hlasů a obsadí deset křesel, a Kandidátka Petera Pilze, která se 4,4 procenty těsně překonala čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

Lidovci a Svobodní se shodnou na řešení velké části problémů. Nic ale není vyloučeno. Rakouská politika je známá svými určitými zvraty a je možné, že dojde i k jiným koalicím. Problém je v tom, že ty tři hlavní strany mají přibližně stejný počet hlasů, takže je možná řada kombinací.
Petr Brod
publicista

Zelení, kteří měli dosud v Národní radě 24 poslanců, zůstali se 3,8 procenty hlasů před branami parlamentu, a to pro ně znamená volební debakl. 

Volební účast podle ministerstva vnitra po vyhrocené volební kampani dosáhla 79,4 procenta. Po započtení zbylých 36 000 hlasů by podle agentury APA mohla dokonce atakovat hranici osmdesáti procent.

7 minut
Analytička: Ve hře je i koalice sociálních demokratů se Svobodnými
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německem rezonují otázky kolem informací zpravodajské služby o původu covidu

Koronavirová omezení v Německu dávno skončila, covid-19 ale z veřejné debaty nezmizel. Otázky si kladou média, politici i veřejnost. Jedna aktuálně přibyla. Veřejnost se ptá, proč se vláda už na začátku pandemie nepodělila s poslanci o tehdejší zjištění Spolkové zpravodajské služby (BND), že virus mohl s velkou pravděpodobností uniknout z laboratoře v čínském Wu-chanu. BND o tajných výsledcích pátrání informovala již v roce 2020 nejbližší spolupracovníky kancléřky Angely Merkelové. Na konci roku 2021 pak i jejího nástupce Olafa Scholze.
před 3 mminutami

„Není náš typ.“ Putin chtěl odstavit Trumpova vyslance Kellogga, uvádí NBC

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg byl vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
před 3 mminutami

„Definice absurdity.“ V Brazílii staví kvůli klimatické konferenci dálnici v pralese

Město Belém na severovýchodě Brazílie se připravuje na Konferenci OSN o změně klimatu COP30, kterou bude hostit v listopadu. Dorazí na ni podle očekávání na padesát tisíc lidí, včetně světových lídrů. Místní i odborníci ale kritizují některé stavební projekty, které kvůli tomu vláda spustila. V oblasti vzniká třeba čtyřproudá dálnice, jejíž stavba kvůli konferenci je podle kritiků „definicí absurdity“. Nachází se totiž v chráněné části Amazonského pralesa. Někteří obyvatelé města a obchodníci ale míní, že Belém rozvoj potřebuje.
před 1 hhodinou

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 7 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 7 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...