Vedení vzpurného katalánského parlamentu se může z vazby vyplatit tučnou kaucí

3 minuty
Události ČT: Katalánci před soudem odpověděli na všechny otázky
Zdroj: ČT24

Soudce španělského nejvyššího soudu umožnil bývalé šéfce katalánského parlamentu Carme Forcadellové vyplatit se z vazby, když zaplatí kauci 150 tisíc eur (3,8 milionu korun). Stejně postupoval u dalších členů sesazeného parlamentního vedení, kauce je ale nižší, uvádí list La Vanguardia. Politici jsou obviněni ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost této španělské autonomní oblasti a hrozí jim až 25 let vězení.

Trestného činu se obvinění měli podle prokuratury dopustit mimo jiné tím, že předložili k hlasování v katalánském parlamentu několik dokumentů, které odporují španělské ústavě. Mezi ně patří i zákon o referendu či deklarace o nezávislosti Katalánska.

Další čtyři členové parlamentního vedení Lluís María Corominas, Lluís Guinó, Anna Simóvá a Ramona Barrufetová dostali možnost složit kauci 25 tisíc eur na osobu. Stejně jako Forcadellová mají týden na to, aby peníze dali do soudní zástavy. Na rozdíl od ní ale teď do vazby nemusí. Kromě kauce bude všech pět politiků muset odevzdat pas, jednou týdně se hlásit úřadům a nebudou smět opouštět zemi.

Poslední člen sesazeného vedení Joan Josep Nuet, který v parlamentu hlasoval proti vyhlášení nezávislosti, byl ponechán na svobodě bez kauce.

Forcadellová stejně jako další členové sesazeného vedení během soudního výslechu odpovídali i na dotazy prokuratury. Nevyužili tak svého práva nevypovídat, na rozdíl od osmi bývalých ministrů katalánské vlády, kteří před týdnem před jiným soudem mlčeli. Mimo jiné proto je tehdy soudkyně poslala do vazby.

Podle deníku La Vanguardia mohlo politiky před vazbou zachránit i to, že se ve výpovědích distancovali od snahy o vyhlášení nezávislého Katalánska. 

Před soudem čekali příznivci i odpůrci bývalého katalánského vedení
Zdroj: AA/ABACA/ČTK

Před budovou soudu se shromáždili příznivci i odpůrci bývalého vedení katalánského parlamentu. Skandovali hesla jako „Podpora politických vězňů“, „Madrid je s katalánským lidem“ nebo „Španělsko zítra bude republikou“. Kritici separatistů přinesli španělské vlajky a volali po jednotě země.

Obviněné přišlo podpořit i několik katalánských politiků, například bývalý šéf katalánské odnože strany Podemos Albano Dante Fachin či bývalá poslankyně katalánského parlamentu Mireia Boyaová. Podle ní jsou Forcadellová a ostatní souzeni za to, že „umožnili debatu v parlamentu“. Také katalánský poslanec Roger Torrent (ERC) u brány soudu označil proces za politický.

„Jsou tady za to, že bránili demokracii a právo na svobodu slova poslanců,“ řekl Torrent. Obviněné podpořila i barcelonská starostka Ada Colauová. „Umožnit v parlamentu politickou debatu, kterou si žádají občané, nemůže být trestný čin,“ napsala na Twitteru Colauová.

Výslechy byly odloženy kvůli přípravě obhajoby

Výslechy bývalých členů vedení se měly konat už před týdnem. Vyšetřující soudce ale vyhověl žádosti advokátů, kteří požadovali více času na přípravu obhajoby. První termín výslechů byl totiž stanoven jen tři dny poté, co prokuratura vznesla obvinění. 

Vyšetřující soudce Pablo Llarena může přijmout i předběžné opatření a bývalé členy vedení parlamentu poslat do vazby, jako to před týdnem udělala soudkyně jiného soudu v Madridu s několika exministry katalánské vlády. Ti rovněž čelí obvinění ze vzpoury. Podle deníku El País, který se odvolává na zdroje z Nejvyššího soudu, to ale není příliš pravděpodobné.

Případem bývalých členů vedení katalánského parlamentu se zabývá Nejvyšší soud, protože až na jednoho z nich mají všichni stále poslaneckou imunitu. Madrid sice koncem října katalánský parlament se souhlasem španělského Senátu rozpustil, přes dvacet poslanců ale vytvořilo takzvané stálé zastoupení, které zastupuje parlament do jeho prosincových voleb.

Případem exministrů katalánské vlády, kteří sesazením přišli o imunitu, se zabývá zvláštní soud v Madridu, který má na starost mimořádně závažné trestné činy. Je však možné, že vzhledem ke stejnému obvinění, jako mají členové parlamentu, by Nejvyšší soud mohl obě kauzy sloučit a řešit je sám. Potom by mohl rozhodnout i o propuštění exministrů z vazby.

Soudce madridského nejvyššího soudu Pablo Llarena, před nímž katalánští politici vypovídají, už také požádal o přidělení kauzy bývalého vedení katalánského parlamentu, jíž se od loňska zabývá katalánský nejvyšší soud. I ten se zabývá jejich obviněním kvůli podpoře separatismu. Jde o první krok v případném sloučení všech podobných kauz katalánských politiků. Španělská média spekulují, že později Llarena požádá také o přidělení případu katalánských exministrů, nejprve od nejvyššího soudu Katalánska a poté i o ten, jímž se od minulého týdne zabývá soud v Madridu.

Separatisté svolali demonstraci v Barceloně, předpokládají i účast Forcadellové

Katalánští separatisté mezitím svolali na sobotu do Barcelony velkou demonstraci s heslem Svobodu pro politické vězně. Vyzvaly k ní separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANS) a Ómnium, jejichž lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart jsou ve vazbě už od 16. října za svolání zářijové manifestace proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády.

V čele průvodu mají jít příbuzní katalánských exministrů, kteří jsou od minulého týdne ve vazbě kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Organizátoři demonstrace uvedli, že očekávají i účast bývalé předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellové a dalších členů vedení Madridem rozpuštěného regionálního parlamentu.

Demonstranti za nezávislost Katalánska v ulicích Barcelony
Zdroj: Reuters/Yves Herman

„Půjde o manifestaci, jíž by se měl zúčastnit každý demokrat, protože právě demokracie je nyní ohrožena,“ uvedl jeden z organizátorů.

Podporu obviněným vyjádřil z Bruselu i katalánský expremiér Carles Puigdemont, který v dopise, zveřejněném v médiích, vyzval i ke „statisícové účasti“ na sobotní demonstraci. Puigdemont v dopise oznámil, že vytvořil „stabilní strukturu“, která má podle něj koordinovat akce exilové vlády. Jejich cílem je vítězství separatistů v prosincových volbách a osvobození „politických vězňů“.

Sobotní manifestace má začít v 17:00 SEČ na kraji ulice Carrer de la Marina a jít průvodem směrem k barcelonskému přístavu k ulici avenida Icária, kde se pak čekají projevy a hudební vystoupení.

Organizátoři předpokládají podobnou účast jako při akci z letošního 11. září, kterou rovněž pořádalo ANC a Ómnium v Barceloně. Konala se u příležitosti národního svátku Den Katalánska (La Diada). Podle odhadu městské policie se demonstrace 11. září účastnil milion lidí, podle Madridu přišlo asi 350 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, strojvedoucí zemřel

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Agentura EFE s odvoláním na regionální policejní zdroje uvedla, že v důsledku nehody zemřel strojvedoucí vlaku. Stalo se tak dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
23:14AktualizovánoPrávě teď

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...